Utichli ptáci a najednou se prudce ochladilo. Nikdo se neodvážil promluvit nahlas. Stáli před osamoceným hrobem. Pozorně sledoval každý její pohyb. I sebemenší změnu v obličeji. Cokoliv, co by mu pomohlo zjistit, na co právě teď myslí. Ale nic. Jen tiše hleděla na hrob. Její tvář vypadala, jako by byla vytesána do kamene.
„Jeden nerozvážný krok dokáže vše změnit," zašeptala a po tváři ji stekla horká slza, jež za sebou nechávala mokrou cestičku.
„Jak se to stalo?" zeptal se.
„Jeden nerozvážný krok ukončil život mladé ženy." Nechtěla to rozebírat, neboť tato rána byla stále ještě čerstvá, jako by se to stalo včera.
Až teď si všimnul drobného nápisu pod jménem, jež byl vytesán v chladném kameni.
„Byla k tomu donucena?"
„Ne," zašeptala, „šla do toho dobrovolně."
„Kolik jich nakonec padlo?"
„Téměř všichni."
„Ono to ještě neskončilo, že?"
„Ani zdakeka ne."
„Co se stane s těmi, co přežijí?"
„Vyhrají."
„Svobodu?"
„Ne... Další výzvu."
„Jak mohli?! Po tom všem..."
„Museli. Jejich svědomí je nenechalo spát."
„Ale nedostali se tam všichni, nebo snad ano?"
„Ne, všichni ne. Ona ale našla nové jedince. Nezkažnené. Byla to nová krev."
„Byla to ta stejná?“
„Ne. Sadistická mrcha jménem Islana.“
„Ale..."
„Vítej v pekle, zlato."
Počet přeživších
34 z 34
ČTEŠ
IN VINO VERITAS
RandomVe víně je pravda, to ano, avšak člověk by si měl dát pozor, kolik ho pije. Brzy by se z něj totiž mohl stát alkoholik. V této výzvě však jen hrstka účastníků nedotkne alkoholu. Já mezi ně opravdu nepatřím.
