Sentiment (Frostiron)

Epilog

„Měl jsi nechat Thora, ať se s ním porve. Nebo jsem do něj mohl vypálit díru repulsorem."

Loki protočil očima, ale přitáhl si svého smrtelníka blíž k sobě. Leželi na posteli v jeho pokoji, poté, co se se zbytkem skupiny rozešli a Thor ostatní zavedl do svých vlastních komnat, aby dvěma milencům dopřáli jejich soukromí. „Na pomstu Ódinovi bude času dost, Anthony."

„To nemění nic na tom, že bych mu rád oplatil, co ti udělal."

Bůh potichu vzdychl. Místo odpovědi jenom sklonil hlavu a krátce ho políbil na čelo. „Ačkoli si cením tvé ochranářkosti," zamumlal konečně, „rád bych tě měl po svém boku živého a zdravého. Už jednou jsem o tebe přišel a já nedovolím, aby mi tě sebral kdokoli další. Ať už Ódin, nebo Thanos. Jediný, kdo může rozhodnout, jestli se mnou budeš, jsi ty sám, Anthony. Nikdo jiný."

Miliardář se zafuněním zamrkal, načež zvedl pohled od Lokiho hrudi, aby se mu mohl podívat do očí. „Já nikam nejdu, Loki. Myslím to vážně. I když jsem se snažil tě nenávidět, i když jsem se snažil zapomenout... nešlo to, víš? Nikdy jsem na tebe nemohl zapomenout." Tony zvedl ruku a pomaloučku, zlehka přejel prsty po Lokiho tváři, sjel přes krk a zastavil se až u ramene, které jemně laskal prsty a při tom dotyku Lokimu po zádech přejížděl mráz. „Byl jsi vlastně důvod, proč jsem neměl žádný další vztah. Zkoušel jsem to – hele, nekoukej na mě tak, jasné? – ale žádný z těch lidí nebyl dostatečně zajímavý. Pořád jsem je porovnával s tebou, a když mi nakonec došlo, že nemám šanci najít kohokoli, kdo by se k tobě byť jen přiblížil, prostě jsem to vzdal."

Na chvíli se mezi nimi rozhostilo ticho a Loki se téměř obával zeptat, ale jeho vlastní zvědavost a masochistické sklony mu nakonec nedovolily odolat: „Takže jsi neměl vztah. Ale... sex ano?"

Vynálezce naklonil hlavu na stranu. „Vím, že to nerad slyšíš, ale ano. Nekoukej na mě, jako kdybys ty sám byl svatoušek. Bylo to dvacet let, Loki. Určitě sis za tu dobu taky někoho našel."

„Jsem bůh, Anthony."

Přes tvář se mu přehnala naprostá nevíra. „Děláš si srandu?"

Mág se pousmál. „Ačkoli je sex s tebou více než příjemný, já ho nepotřebuji, Anthony. Navíc jsem neměl na něco jako sex jak čas, tak myšlenky. A i kdyby, moje srdce a tělo patří jenom tobě." Krátce se zasmál, protože hrdina na něj stále hleděl s pusou pootevřenou. Využil toho, aby se k němu sklonil a krátce ho políbil na rty. „A nebudu lhát, jedna moje část chce najít všechny tvoje předchozí partnery a jednomu po druhém jim důrazně vysvětlit, že ty nejsi k mání, ale zároveň vím, jak nelogické by to bylo. Sám jsi to řekl. Dvacet let."

„Cítím se, jako kdybych tě podvedl," hlesl vynálezce.

Loki na okamžik zatuhl. Pak se od něj odtáhl a na posteli se posadil a Tony dvakrát neváhal, aby udělal totéž. Chytil jeho ruce do svých. „To není pravda, Anthony. Minulost nezměníme, ani já, ani ty, jakkoli moc bych si přál strávit ty dvě dekády s tebou. To hlavní je, že jsem našel cestu zase zpátky k tobě, a když mi to dovolíš, tak s tebou i zůstanu."

Anthony se na něj zamračil, čelo nakrčené. „Samozřejmě, že ano. Loki, myslím to vážně, když říkám, že s tebou chci být, tak proč pořád zníš, jako kdybych si to měl každou chvílí rozmyslet?"

Bůh se nadechoval k odpovědi, ale vynálezce bryskně vyprostil jednu ruku z jeho sevření a přitiskl mu prst na ústa. „To nebyla otázka, na kterou bys měl odpovědět," vysvětlil. „Protože je mi jasné, že ta odpověď by se mi nelíbila. Ale já to doopravdy myslím vážně, Loki. Jestli – až přežijeme celou tuhle záležitost s Thanosem, nic se nezmění. Magicky mi na tobě nepřestane záležet, nebudu tě chtít nechat jít. A je mi jedno, kdo nám bude stát v cestě. Postavil bych se komukoli, kdo by se mi tě pokusil znova sebrat. Kdybych to nemyslel vážně, proč jinak bych měl pořád tohle?"

Jakoby odnikud vytáhl stříbrný kroužek a Lokimu při pohledu na snubní prsten, který mu kdysi daroval, vyschlo v ústech. Vzpomněl si na jejich konverzaci na Helicarrieru, na slova, která tehdy vyřkl, a téměř bez dechu je zopakoval: „Sentiment, Anthony?"

Jenže na rozdíl od jedovaté povýšenosti a pohrdavosti, která z jeho slov předtím čišela, teď v nich nebylo nic jiného než zoufalá naděje a přehluboká touha.

Smrtelník se krátce zasmál. „Co jiného než sentiment by to mělo být, Loki?" zeptal se, hlas tichý, přesto najednou hrubý surovými emocemi. „Protože je to tak. I po všech těch letech tě pořád miluju. A je mi jasné, že tohle všechno nebude jednoduché, protože se hodně změnilo, ale když jsme to zvládli předtím, zvládneme to i teď, ne? Umanutí jsme na to dost."

Oba se na sebe pobaveně zakřenili, protože Anthony měl s jejich tvrdohlavostí dost. Pak ale zase zvážněl a opatrně se pro prsten natáhl a jeho smrtelník mu ho bez váhání předal. Palcem přejel po dvou propletených hadech i smaragdově zbarvených drahokamech. Jeho symboly. Znamení, že Anthony patřil k němu.

„A já miluji tebe, můj drahý Anthony," hlesl Loki. „Nikdy jsem tě nepřestal milovat a nikdy nepřestanu. Norny samotné mne za tebou již dvakrát zavedly a já si tě nenechám proklouznout mezi prsty."

Vynálezce naklonil hlavu na stranu, jiskry v čokoládových očích a na rtech svůj typický roztomilý úsměv. „Tak na co ještě čekáš, Loki? Já nedělám nic napůl, víš? Buď všechno, nebo nic."

„A já nikdy necouvnu před zajímavou výzvou," zazubil se na něj a srdce mu zuřivě tlouklo v hrudi. „Rozhodně všechno, Anthony. Ástin mín, strávíš po mém boku zbytek věčnosti, jakkoli dlouhá doba to bude?"

„To si piš, že ano." Nastavil mu ruku a nechal Lokiho, aby mu znova navlékl prsten. „Neopustil jsi mou hlavu i srdce přes dvacet let, Loki. Jsem připravený do toho jít se vším všudy."

Nevěděl, který z nich se pohnul jako první, možná on nebo Anthony, ale nesešlo na tom, protože v další chvíli se líbali a Loki si konečně po všech těch letech dovolil doufat, dovolil si ztratit se v tom momentu a nemyslet na nic jiného, než na svého smrtelníka, jehož svíral v náručí.

Nevěděl, co přinese zítřek. Nevěděli, jestli střetnutí s Thanosem přežijí, nevěděl, komu všemu se nebude jejich vztah líbit, nevěděl, jestli všechno půjde podle plánu.

Ale jestli něco věděl, pak to, že dokud měl Anthonyho po svém boku, dokud ho miloval, dokud oba sdíleli tenhle sentiment, na ničem jiném nezáleželo.