Neměli to vědět |HP|

31.

Naštvání se velmi rychle proměnilo v smutek, který jsem se však snažila předevšemi skrývat a myslím, že se mi to dařilo. Draco v hodinách dával více méně pozor jen sem tam mi nakreslil nějakou blbost do mých poznámek. Tiše jsem se tomu zasmála a tvářila se že vnímám výklady profesorů.

To však nebyla pravda. Moje myšlenky se stáčeli kolem včerejšího večera. Na krásnou vzpomínku lehla mlha smutku.

Na obědě jsem si vzala pizzu a šla s ní ven. Asi bych neustála ostré poznámky mých kamarádů. Nemysleli to zle ale v kombinaci s mojí náladou a pichlavými pohledy od Pansy to bylo nesnesitelné.

S jídlem jsem si sedla u jezera. Tráva na které jsem seděla mi dodávala energii. Užívala jsem si poslední sluneční paprsky.

,,Ahoj krásko" ozval se nade mnou známý hlas. Zvedla jsem pohled a spatřila jsem svého hnědovlasého přítele.

,,Cede" vydechla jsem ,,Tak dlouho jsem spolu nemluvili"

,,Nojo já vím že jsem tě zanedbával, promiň mám toho teď hodně" řekl provinile a poškrábal se na zátylku

,,Úplně v klidu prosím tě" zasmála jsem se ,,Posaď se a povídej jak jdou přípravy na první úkol. Vždyť už je to za týden" poklepala jsem na míston vedele sebe a začala ho vyslýchat

,,No" pousmál se ,,Děsí mě ze nevím co mě čeká"

,,Neboj budu ti držet palce. Určitě vyhraješ" objala jsem ho kolem ramen

,,Děkuju" usmál se na mě

,,A jak vám to klape s Cho?" Zeptala jsem se po chvíli ticha

,,Cože?" Vytřeštil na mě oči

,,Nedělej že nevíš, tuhle jsem vás spolu viděla" dloubla jsem ho prstem do žeber

,,Ale my- my no-" snažil se ze sebe dostat větu ,,My spolu nechodíme" řekl poté

,,No tenkrát to vypadalo jinak" neodpustila jsem si poznámku

,,Nechodíme spolu, ale mám ji rád" pousmál se stydlivě

,,Jo tak ty ji máš rád" protáhla jsem a oba jsem se tomu společne zasmáli

,,Už musím na hodinu, máme věštění" řekne a prokroutí očima

,,No tak aspoň se prospíš. Já mám teeeď...lektvary. Bože já mám pocit že pořád jen chodím na lektvary" zasměju se

,,No tak si to užij a zase se někdy uvidime" řekl a na rozloučenou mě objal

Šla jsem do učebny kde jsem si sedla na žili vedle Mii. Povídala mi o nové knížce co četla. Slíbila mi že mi ji později půjčí. Hodina uběhla celkem rychle otec povídal o lesních bylinách a jejich využití.

Z jeho proslovu ho vyrušil až zvonek ohlašující konec hodiny. Všichni jsme okamžitě vystřelili z místnosti.

Já ani nečekala na ostatní a ven jsem vyšla mezi prvními. Toho jsem okamžitě litovala. Před učebnou stál 5.ročník čekající až budou moci vejít dovnitř. Mezi nimi jsme spatřila i dvě zrzavé hlavy.

Sklopila jsem hlavu a chtěla jsem nenápadně projít. Ruka na mém rameni mě však zastavila hned u dveří.

,,Clarke prosím vyslechni mě" žadonil zrzek

,,Není důvod Frede, jsem vpohodě, vážně. Mohla jsem si za to i sama. Nic se neděje" usmála jsem se a chtěla jsem odejít

,,Nemůžeš za to. Neber na sebe mojí vinu. Neodolal jsem...a taky mě nenapadlo že je to pro tebe další poprvé." Poslední část spíše zamumlal

Prokroutila jsem nad tím oči ,, Ty abys-"
Začala jsem větu, ale přerušili mě hlasy za námi

,,Clarke!" Zavolal někdo za mnou ,,Princezničko moje milovaná" švitořil na mě Theo ,,Včera to bylo super tak nás s klukama napadlo že by jsme dneska večer zas přišli co říkáš?" Zeptal se

,,Jasně jen se domluvte s Pansy ať vás tam pustí, já tu jen něco vyřeším a hned jsem u vás" usmála jsem se na ně

,,Vpohodě?" Zeptal se šeptem Draco a jemně mi pohladil hřbet ruky

,,Jojo nemusíš se bát" věnovala jsem mu něžný úsměv

,,Ježiš Draco tak pojď ať stihnem tu Pansy" houkl na něj Blaise ,,Když vás tak pozoruju tak s tebou asi zase nemáme počítat co? Zase zůstanete spolu" neodpustil si poznamku

,,Blbečku" řekla jsme jednohlasně s Dracem, který se pak i s kluky vydal za Pansy

Obrátila jsem se zpátky na Freda ,,O čem to mluvil?"vyhrkl na mě okamžitě

,,O tom že k nám přijdou na pokoj a budem se bavit?" Řekla jsem pomalu

,,Nedělej blbou to nemyslím" napnul se,,Jak jako zase zůstane u tebe? On byl včera u tebe?"

,,Jo byl" řekla jsem s klidem ,,Proč tě to tak zajímá?"

,,No ty vole ještě mi řekni že byl s tebou v posteli a já-" podíval se mi do obličeje a v tu chvíli se zasekl ,,Já se z tebe zblázním. Tak ty mi tady vyčítáš že se líbám s Agelinou, za což jsem mimochodem ani nemohl vrhla se na mě, a přitom jsi sama těsně po tom spala s Dracem?" Máchal kolem sebe rukama a byl zrudlý v obličeji

,,Mezi mnou a Dracem nic nebylo" řekla jsem polohlasně

,,Jo jasně" uchechtl se ,,takže jste vedle sebe jen celou noc leželi a jeden druhýho se ani nedotkli. To ti tak věřím" řekl ironicky

,,Do prdele vždyť je pro mě jako bratr" zvýšila jsem hlas i já ,,Neříkej mi že jsi nikdy neležel s Ginny v posteli. Jen abys ji utěšil nebo něco"

,,No jasně že jo. Jenže to je něco jinýho Gin je moje sestra, on tvůj bratr není" vyhrkl na mě

,,Proč tě to vůbec tak moc rozčiluje?" Zeptala jsem se najednou a očividně jsem zasáhla jeho citlivé místo

,,Mě to vůbec nerozčiluje" narovnal se a snažil se vypadat v klidu

,,Jasně" uchechtla jsem se ,,Víš co Weasley, rozmysli se co vůbec chceš protože na tohle ja nemám." Řekla jsem a s mávnutím ruky se otočila k odchodu

,,Počkej" chytl mě za zápěstí ,,slib mi že tam dneska spát nebude"

Moji odpověď přerušilo odkašlání otce který zrovna šel na hodinu. Fred se na něj prudce otočil a pak vrátil svůj pohled krátce ke mě. Chtěl mě pustit, ale já byla rychlejši a chytla jsem ho za ruku.

,,Promiň tati to byla moje vina" podívala jsem se na otce abych omluvila to že Fred ještě není ve třídě. Poté jsem jemně stiskla Fredovu ruku ,,Slibuju" zašeptala jsem. Na tváři se mu rozlil úsměv a já odešla.

Ahoj, omlouvám se že tak dlouho nevyšla kapitola ale vůbec jsem nestíhala. Doufám že teď už budou vycházet pravidelněji. Pokud se vám tato část líbila budu moc ráda za votes.

Karolína🤍