Kadeřnictví (Marcus & Martinus/ FF)

🪐 XVII🪐

Pohled Noaha

Měli jsme se údajně setkat v parku. Mně se to moc nezamlouvalo že bychom měli strávit dnešní den s nějakými idioty.

Už jenom to že jsou slavní a kamarádi se s mojí holkou tak to už mi na nich vadí.

Víte jak to mají takový ty slavní. Vidí pěknou holku naslibuje hory, doly, černý les a pak se s tou holkou vyspí a zjistí že to  není ono. A tak si najdou zase nějakou další holku tak tam tu holku klidně odkopnou. Bez milosti.

Viděl jsem dva kluky jak jdou vedle sebe a byl jsem si jistý  že to jsou oni, už teď jsem začínal mít vztek.

Nora jim začala mávat a tak jsem se jen tak usmál.

"Marcusi, Martinusi tohle je Noah. Noahu tohle je Marcus a Martinus„ představila nás. Natáhl jsem k nim ruku ze zdvořilosti

"Těší mě „ řekl jsem a dvojčata mi řekli že je taky a přijali mou ruku. Falešně jsem se usmál a už mi probíhalo hlavou jak ty dva kretény zabiju.

Šli jsme do nějaké kavárny a každý si tam objednal.

Nora se celou dobu smála. Popravdě už jsem jí takto dlouho neviděl.

"No a jak dlouho už jste spolu„ zeptal se jeden z těch idiotů připadal mi docela i smutný a i že má vztek.

"Už 3 roky„ chytla jsem Noru okolo ramen a dal jí pusu na tvář.
Zamykal jsem obočím naproti, jak to říkala že se jmenuje Martinuse? a  pousmál jsem se na něj.

Viděl jsem jak začíná rudnout. Popravdě se mi to i líbilo že má vztek.
Ne že bych byl ten typ člověka co se musí bit, ale jo, když někdo vyjede po mě tak se umím bránit.

Celý asi dvě až tři hodiny probíhaly v klidu za tu dobu co jsme seděli tady v kavárně teda až na to že se mezi mnou a Martinusem pohybovala taková zvláštní atmosféra moc zvláštní ani ne spíš taková že bychom si oba dva chtěli dát přes držku. (Nemůžu si vzpomenout na název té atmosféry 😁)

Pak jsem zničehonic vedl ale řekl že musí na WC tak jsem se asi i když se po pěti minutách nevracel tak jsem se taky zvedl a řekl jsem "omluvte mě„ a taky jsem odešel na WC.
Nechtělo se mi tam nechávat noru s tím druhým osamotě, ale musel jsem si vyřídit účty.

Zrovna si umývala ruce tak jsem přišel za ním a chytl ho za tričko.

"Nech moji holkou nepokoje je ti to jasný?„ přiblížil jsem se k němu.
Když mlčel Tak jsem mu to řekl ještě jednou ale tentokrát to i zařval.
"Je ti to jasný ?!!!„ trochu jsem povolil stisk.

" Proč bych měl? Zjevně tě už ani nemiluje protože to by mi o tobě řekla hned, když jsem se na tebe ptal. Ona mi řekla že žádného kluka nemá,  takže ne „ upíral na mě ty jeho oči. Měl jsem sto chutí takovou vrazit že by 2. Chytil o stěnu a třetí o zem.

Pustil jsem ho a chtěl odejít.

"Hej já ještě neskončil!!„ otočil jsem se a...

zdravo 👋🏻🤩 říkam že se to opakuje 🤨
🤣

Těšte se na další kapitolu 😏🤣
30.1.22
525 slov