🏅XXXVIII🏅

30 0 0
                                    

O několik dní později

Pohled Marcuse

S Martinusem to vůbec nevypadá dobře. Dokonce začal chodit i k psychiatrovi. Kvůli tomu co udělal. Sice ho nezabil, ale furt si to vyčítá. Říká že je jedno že ho nezabil, ale že nevěří tomu že tu zbraň fakt zmáčkl že zmáčkl tu spoušť.

Je mi ho strašně líto .

I se dokonce šel sám udat, chtěl za to pykat, ale my jsme nechtěli aby šel do vězení a tak jsme za něj zaplatili kauci. Dost vysokou kauci, ale pro jeho osvobození z věznice to stálo za to.

Já už mu dávno odpustil. Chápu ho. A pomáhám mu se s tím vyrovnat.

Ale jak to tak vypadá s Norou ano snaží se mu taky pomoct, ale boji se ho . Ne jakoby že by se bála že ji Martinus ublíží to ne, ale ona se bojí jinak. Nevim jak to vysvětlit.

Takže mu pomáhá tak že vždycky její myšlenku Jak bychom mohly pomoct mi řekne a já to řeknu rodičům.
Ano pochopili jste správně. Nora jelikož se bojí Marcuse tak nechodí ani k nám domů.

Upřímně doufám že se to sklidni.

Jinak jestli se ptáte jak je to mezi mnou a Norou. Tak vám můžu s radostí oznámit že jsme spolu. Zatím to držíme v tajnosti před Martinusem, protože jak ji miloval možná i miluje, tak mu to nechci říkat aby pak něco nevyvedl. Já mu věřím to jo, ale i kdyby nebyl v situaci v jaký je tak by i tak něco vyvedl jak ho znám. On strašně tvrdohlavý.

Už je skoro konec července a Nora v polovině srpna odlétá zpátky do Česka tak si ji musím užít co nejvíc. Bude mi hrozně moc chybět. Strašně moc jí miluju.

"Marcusi!„ zavolala na mě mamka asi kvůli obědu.
Sešel jsem tedy schody dolů a šel přímo do kuchyně.

"Sedni si a tady máš„ podala mi talíř s jídlem.

No  jsem hlad neměl, ale když už se s tím mamka vařila...
Mamka není moc doma a tak si jídlo objednáme nebo si na něj zajdem. Taťka moc vařit neumí tam je rád že si udělá ke snídani vajíčka.

Já s Tinusem trochu vařit umíme, ale jsme moc líní.

Když už jsem dojedl neměl jsem co dělat teda do 16:00 to pak máme rozhovor a focení.

Martinus tam samozřejmě nepůjde i když bych si přál aby tam byl semnou a já bych si nemusel vymýšlet proč nedorazil.

Už jsme to takhle měly třikrát a já jim řekl že je Martinus nemocný a že se necítil na to vyjít ven.

ਹੈਲੋ 👋🏻

Moc všem děkuju co to pořád dál čtěte ❤️

26.2.22

436 slov

Kadeřnictví (Marcus & Martinus/  FF) Kde žijí příběhy. Začni objevovat