Léto s Davidem

Rozchod💔😭

Ráno na mě samozřejmě čekal David.

,, Ahoj, " řekl s úsměvem a políbil mě na vlasy. Všiml si mého ustaraného výrazu a zeptal se co se děje.
,, Víš, že včera Patrik opil Sáru? " řekla jsem trochu nervózně.
,, Ne. Cože!? " vykulil na mě oči.
,, Včera večer mi Sára volala. Byla úplně na mol. "
,, A je v pohodě? "
,, Nevím. Asi jo. Ale pochybuju, že dneska půjde do školy. "
,, A kolik toho vlastně vypila? "
,, Hodně. Několik flašek všeho druhu. Pokud vím. "
,, Tohle si Patrik pěkně vypije! Ví o tom Sári máma? "
,, Jo. Když přišla Sára domů, máma jí zbytek alkoholu vzala a uložila ji do postele. "
,, Tak aspoň že tak. Stejně z tohohle bude velký problém. Jak znám Sári mámu, tak brzy vlitne k Patrikovi domů a začne křičet na jeho tátu. "
,, To jo. Vždyť víš, že se Sárine mámě nikdy Patrik nějak nezamlouval.  Ale hlavně, aby byla Sára v pohodě. To je teď hlavní. "

Ani jsme si toho nevšimli, ale stáli jsme před školou.

Když jsem přišla do třídy, Sára ležela na lavici obličejem dolů. Očividně jí bylo špatně.
Patrik se koukal z okna. Bylo jasné, že se Sarou nechce mluvit. Ale vypadal, že je mu to opravdu líto a rád by se jí omluvil. Ale teď už je moc pozdě.
Všiml si, že přicházím a vrhl na mě litostny pohled. Já se na něj zamracila a sedla si. Drbla jsem do Sára a ona se mě lekla. Když zjistila, že to jsem já, rychle mě objala.
,, Ještě že už jsi tady! " ulevila si.
,, Tak co, jak ti je? "
,, Na zvracení, ale máma tvrdí, že už nemám co zvracet, tak mě poslala do školy. "
,, A co Patrik? " zeptala jsem se opatrně.
,, Je to debil! Máma tvrdí, že se s ním musím ihned rozejít. "
,, A co tvrdíš ty? "
,, Nenávidím ho za to, co provedl, ale asi ho pořád ještě miluju, " podívala se na mě zoufale.

Já být v její situaci, taky asi nevím, co bych si počala. Patrik je blbec a i kdyby mu Sára odpustila, udělá to někdy znova. Ale kdybych si měla představit, že bych se musela rozejít s Davidem?!...
Né, dobrý... Radši na to nemyslet.

Vtom přišel do třídy taky David. Když viděl Sáru, vypadal překvapene, ale nevivedlo ho to z míry. Sedl si na svoje místo a začal něco říkat Patrikovi.
,, Až přijde učitelka, tak mě vzbuď, " řekla Sára a uložila se na lavici.
,, Jo, jasně, " řekla jsem a tajně poslouchala debatu kluků.

... ,, Dokážeš si představit, co to s tou holkou muselo udělat? " skoro křičel David, ale musel se klidnit, protože je pořád přece jenom ve třídě.
,, Jak jsi to zjistil? " nechápal Patrik.
,, To je teď snad jedno, ne? Uvedomujes si jakej je to průser?! " zvýšil hlas David.
,, Já vím, všechno jsem to podělal!😩 Fakt mě to moc mrzí, hrozně rád bych se jí omluvil, ale ona se mnou už nikdy nepromluví! " rozkřikl se zoufale.
David mlčel😐. Jen ho tiše spaloval pohledem.
,, Ty mi na to nic neřekneš? " řekl Patrik po chvilce, ,, Vždyť jsem řekl, že mě to mrzí, tak co ještě víc chceš?! "
,, Ty vole, tady nejde o to, jestli tě to mrzí nebo ne. Na to jsi měl myslet dřív. Tady jde o to, že jsi vůbec dopustil, aby se něco takového stalo. My víme, že jsi gauner, ale laskavě do toho netahej všechny ostatní! "
,, Jak jako všechny?! "
,, No tak si vzpomeň na říjen a to cizí odemknute auto. Nebo na únor a tu krabičku cigaret na chodníku. Nebo..."
,, Fajn to stačí! " zastavil ho Patrik otráveně.
,, Ale víš ty co, mě už tohle nebaví. Tohle byla poslední kapka. Já s tebou KONČÍM!!! " řekl David a naštvaně odešel.
,, Kam jdeš vole? "
,, Na záchod! " odsekl David a zmizel na chodbě.
Patrik si dal hlavu do dlaní a já uslyšela jak si potichu šeptá: ,, Já jsem debil! "
Na jednu stranu je mi ho líto, ale na druhou... zaslouží si to!

Věděla jsem, že Sára jen předstírá, že spí. Taky si to chtěla poslechnout. Stejně se tady spát nedalo.
Hlavně jsem byla ráda, že si toho nevšimli spolužáci, protože by to ihned začali řešit a to je to poslední, co bychom teď chtěli.

Celý den bylo Sáře špatně, ale nějak to zvládla. Od té chvíle co se kluci pohádali už spolu nepromluvili. Ani Sára už se neotáčela dozadu, jak bylo zvykem. Ani jeden z nás tří nesnesl pohled na Patrika. To co udělal bylo zkrátka neodpustitelné ( i když by mu Sára odpustila, ale to za žádnou cenu nesmíme dopustit).

Sára má sice zaracha, ale máma jí dovolila, abych ji dovedla domů.
Po cestě jsme obě mlčeli. Přemýšlely jsme. Šly jsme poměrně pomalu, protože Sára se pochopitelně domů zrovna nehrnula.
Když jsme přišli k Sářině domu tak mě objala a rozloučili jsme se.
,, A... " řekla jsem a Sára se ještě otočila  ,, udělej tu správnou věc. "
Sára smutně přikývla a šla domů.
Já taky. Přece tam nebudu jen tak stát.
'Doufám, že zítra to už bude lepší. '

Ráno jsem Sáru vyzvedla u ní doma. Její máma je tak klidnější. Má jistotu, že hned nepoletí za Patrikem, ostatně já taky.

Když jsme ve škole vyšly z šatny, Sára mě chytla za ruku a táhla mě k automatu na sladkosti. Bylo mi to divné, protože Sára sladké nejí. Jen na oslavách. Pak jsem si ale všimla, že za automatem v rohu stojí Patrik a kouká se do mobilu.
Došli jsme k němu a on ihned schoval mobil do kapsy. Já jsem neřekla nic a jen čekala, co se stane.
,, Sári, tak přeci jsi přišla. Hele moc mě to mrzí. Co kdybychom dělali, že se nic nestalo. Miluju tě a... "
,, Rozcházím se s tebou! " řekla Sára chladně.
,, Cože?! Ale já tě milu... "
,, Je konec. Už nikdy na mě nemluv a už se na mě nikdy nedívej! " řekla Sára se slzami v očích a vlekla mě honem pryč.
,, Počkej! " volal ještě Patrik, ale my už jsme byly dávno pryč.
Sára mě vlekla chodbou a zároveň tak trochu brečela. Ostatní se na nás koukali dost divně, ale Sára pokračovala. U schodů, kde nebylo moc lidí už to nevydržela, pustila mě a rozbrečela se. Objala jsem ji, ale věděla jsem, že tu takhle nemůžeme zůstat, jelikož kolem nás chodili další lidi.
No tak jsem ji odvlekla na záchod. Tam už nás nikdo nerušil.
Sára mi brečela na rameni až mi z toho zvlhlo tričko.
,, Sári, za 2 minuty zvoní, musíme si nachystat věci, než přijde učitel. No taak, utři si slzy. "

Přišly jsme do třídy a holky se nás vyptávaly co se stalo.
Řekla jsem jim, že Sáře není dobře a teď potřebuje klid. Vím, není moc dobrá výmluva, ale zabralo to a holky nás nechaly být.
Nachystaly jsme si a začala hodina.

O přestávce jsem chtěla říct Davidovi co se stalo, ale nechtěla jsem aby to věděl kdokoliv jiný. Tak jsem mu i přes to, že sedí hned za mnou napsala SMS:

K: Dneska ráno se s Patrikem Sára rozešla. To je super ne? 😊
D: Jo, to jo. Alespoň už jí teď nehrozí žádné nebezpečí. Jak je na tom?
K: Blbě. Pořád ho miluje. Před první přestávkou 10 minut brečela na záchodě. Asi za to může taky to, že na ni teď její máma vyvíjí dost velký nátlak.
D: A postaráš se tedy o ní.
K: Jo, jasně. Se mnou je v bezpečí.
D: Dobře. Ahoj👋