13. část

320 9 0
                                    

Pohled Sid:
Uběhlo zase pár měsíců a začínají letní prázdniny, jinak se nic moc nezměnilo. Pořád trvám na názoru že se chci vrátit jediné co se změnilo je to že na prázdniny nejedeme do Čech ale máma s Edem přiletí za námi, teď na ně čekáme na letišti za pár minut by mělo letadlo přistávat. Když už konečně letadlo přistane a začnou vystupovat lidi a přijdou za námi máma s Edem, jdu hned obejmout mámu
,, Chyběla jsi mi"
Řekla jsem a začala brečet
,,Ty mně taky ale neboj bude dobře"
Řekla mamka pak jsem ji pustila a šla obejmout bráchu. Když jsme se přivítali šli jsme na hotel kde bratr byl na pokoji s semnou
,,Ségra neboj vše se nějak vyřeší"
Řekl brácha když si vybalil věci
,,Jo snad máš pravdu"
Řekla jsem a sedla si na postel
,,Co táta jinak?"
Zeptal se
,, Nemluvím s ním a ani s babičkou"
Odpověděla jsem on už radši nic neřekl a když mě vybaleno lehl si na postel vedle mě pak jsem si chvíli povídali...
Pohled Adama:
Uběhlo pár měsíců, stále věřím že se Sid vrátí, ostatní v to věří taky, Polák už tu nepracuje protože se přišlo na ty jeho podvody a Brázda se polepšil celkem, je začátek léta a já dělám spíše průvodce. Samozřejmě u plazů jsem taky, ale když je potřeba zaskočím i jako ten průvodce.
,,Adame můžeš na moment?"
Zeptá se děda který za mnou přišel
,, Jasně že jo"
Řekl jsem a začal se mu věnovat
,,Hele vím že už osm let už je to pro tebe jako normální den, ale budeš mít narozeniny budeš je slavit?"
Zeptal se
,,Ty víš co řeknu takže ani mou odpověď nepotřebuješ"
Řekl jsem a začal krmit hady, děda odešel. Já vše dodělal pak nakrmil zbytek zvířat, svoje narozeniny neslavim od té doby co jsem odjel do Afghánistánu, nemám rád ty přehnané oslavy a přetvářky že mě v ten den má rádo až moc lidí..
,,Můžeš na chvíli, potřebuji abys teď dělal průvodce jedné rodině"
Přišel za mnou Josef
,,Jasně hned jsem tam"
Odpověděl mu, zavřel terárko a šel...
Pohled Sid:
Šli jsme se pak s bratrem projít
,, Hele ségra já tě stejně nechápu ty se tu máš jako v ráji ale nebaví tě to tu, radši by jsi se hrabala v žirafím hnoji jsi vážně divná"
Řekl a začal se smát já jsem na něj hodila jen vražedný pohled a šla dál...
Když jsme dorazili na hotel, tak vzápětí se šli na večeři...
,,Sid tak co ty jsi nám oněměla?"
Rejpnul si táta a babička se začala smát
,,Nebo jsi ztratila slova co?"
Nezapomněla babička dodat nějakou blbou připomínku, já už měla slzy na krajíčků, ne že bych byla nějaká hysterka ale za posledního půl roku neslyším nic jiného a už mě to unavuje
,, Hele po prázdninách už ti to půjde ve škole"
Řekl táta
,,To teda nepůjde protože tam nenastoupím"
Řekla jsem naštvaně
,, Tak takhle holčičko nebudeš se svým otcem mluvit budeš nás pěkně poslouchat"
Řekla babička na tohle jsem už neměla a odešla na hotel kde jsem usnula...
Pohled Adama:
Když jsem dopracoval šel jsem domů kde se toho moc nedělo zase jsem myslel na Sid a přemýšlel jestli na nás už třeba nezapomněla, s těmito myšlenkami jsem tak nějak usnul...

Protiklady se přitahujíKde žijí příběhy. Začni objevovat