part 18

205 14 1
                                    

Tom

Ještě jsem stihl dát fotky vyvolat, které si už zítra budu moct vyzvednout a potom je zanést Louisovi. Aby si mohl vybrat, které bude chtít, abychom zveřejnili v novém čísle našeho časopisu Glories. Vyjde v polovině prosince. Jinak vybrané fotky kopírujeme, a originál se pak vrátí zpátky zákazníkovi, neboli Louisovi. Jak jsem zjistil pracuje v pizzerce v centru, takže to budu mít po cestě.

Jsem rád, že zítra do práce půjdu, až odpoledne, ale jen na pár hodin. Aspoň si s Matym uděláme hezké dopoledne. Rozhodl jsem se totiž, že vezmu malého do bazénu, místo školky. Jen to budu muset dát vědět jeho chůvě. Asi se divíte, že jsem neřekl její jméno, ale rozhodl jsem se, že bude lepší, když se vrátíme k vykání. Po pravdě mi to nedělá dobře ji tykat, protože jsem si začal uvědomovat, že nad ní přemýšlím, tak jak bych neměl. A taky aby malého pohlídala, těch pár hodin, co budu v kanceláři.

Vím, že se jí to nebude líbit, že jí budu znovu oslovovat Calder, a nejspíš bude naštvaná a nebude to chápat, ale nemám jinou možnost. Taky to chci urovnat s Taylor, se kterou potřebuji mluvit a konečně zjistit, proč se tak chová. Možná to nepomůže, ale chci to aspoň zkusit, pořád ji totiž miluji, a chybí mi. A Matymu chybí jeho máma, tedy určitě se mu po ní stýská. Není se slečnou Calder tak dlouho, aby si k ní dokázal udělat pouto, aniž by na svou mamku zapomněl.

"Jsem doma." Ozval jsem se, když jsem vešel do našeho domu a zavřel dveře, zaslechl jsem Matyho nožky, když se ke mně rozeběhl.

"Tatí." Skočil mi se smíchem do náruče, tak jsem kolem jeho tělíčka obmotal ruce a více si ho přitiskl na hruď. Ale bylo zvláštní, že El nevyšla z obýváku, tedy slečna Calder, sakra. A to jsem si řekl, že jí budu vykat, ale dělám opak.

"Jak se měl, můj skřítek." Usmál jsem se na Matyho, který odtáhl svou hlavičku a položil mi ručičky na tváře.

"Doble, Ela mi upekla sušenky, a byly moc chutné." Zaculil se a očíčka mu přitom zářila. O tom mi říkala, když se mě ptala, jestli není na něco, z toho alergický, a vtiskl malému pusu na tvář.

"To rád slyším, tak si jdi hrát do pokojíčku, potom za tebou přijdu." Postavil jsem Matyho zpátky na zem, on se zazubil a utekl ke schodům, co vedli do patra.

Teď mě čekala ta horší část, ale nejdřív jsem se vyzul a sundal kabát, který jsem si tentokrát vzal na sebe, ale měl jsem ho celou dobu v autě. Ještě jsem stáhl šálu a dal ji do rukávu kabátu. A s bušícím se srdcem, jsem se rozešel do obýváku, kde měla být ona a prohrábl si vlasy. Proč jsem tak najednou nervózní? Bože, měl bych se probudit.

Povzdechl jsem si a zastavil se u vchodu do obýváku. Tam jsem jí našel, jak seděla na gauči a všiml si, že byla taková jiná. Zdálo se mi, jako by byla myšlenkami jinde. Že by jí něco trápilo, ale co? Měl bych si fláknout, že jsem tak najednou zvědaví. Posadil jsem se vedle brunetky a zamával ji před obličejem.

"Co, jo aha, už jsi tu." Uchechtla se a pokroutila hlavou, jako by zaháněla špatné myšlenky.

"To nic." Zasmál jsem se a díval se na ní, jak se zvedla z gauče a začala uklízet Matyho hračky. Bude to těžké jí oznámit, že si budeme muset znovu vykat, klidně bych to nechal tak, ale nemohu.

"Tohle se mi říká špatně, ale..." Musel jsem se zastavit. Vážně to tak chci? Mohlo by jí to ublížit, až se na mě otočila a nadzvedla obočí. Bylo tak hezky upravené, ještě ty její načervenalé plné rty, které si navlhčila. Zatřepal jsem hlavou a prohrábl si znovu vlasy, do háje semnou.

Heart beat ✓ _ TOM HIDDLESTON Where stories live. Discover now