Heart beat ✓ _ TOM HIDDLESTON

part 19

Tom

"Tatí." Ozval se Matyho hlas z patra, to nás vrátilo do reality a El se od mých rtů odtáhla, když si opřela dlaně o mou hruď. Najednou jsem si uvědomil, co se stalo a udělal krok dozadu. Ještě teď jsem cítil, jak mé rty brněly a prohrábl si vlasy. El se na mě pro změnu dívala vyděšeně, když si položila dlaň na své rty, které před chvílí byly na těch mých.

"To se stát nemělo." Zamumlala a sklopila hlavu dolů, na to jsem neměl, co říct, měla úplnou pravdu.

"Já vím." Přejel jsem si po rtech, na kterých jsem cítil chuť těch jejích. El se na mě omluveně podívala, když zvedla hlavu a zastrčila si pramen vlasů. Ale nebyla jediná, kdo za to mohl, tak se nemá proč omlouvat.

"Měla bych radši jít." Věnovala mi ještě jeden pohled a odešla do předsíně. Opřel jsem se rukama o linku a zavřel oči, nechápal jsem, co to do mě vešlo. Celých deset let, jsem líbal jen jediné rty, ty Taylořiny, proto jsem nejspíš neodolal a stalo se to, co před chvílí. Tomu sám nevěříš. Promluvilo mé podvědomí, které mělo recht, nemohu srovnávat Eleanořiny rty s těma své ženy. Pokroutil jsem hlavou a pohasínal světla v kuchyni a obýváku. A konečně jsem odešel se nahoru převléct, abych si mohl chvíli hrát se svým synem.

***

Ani jsem neměl tušení, jak se mám s Louisem bavit, když teď vím, co slečně Calder udělal. Ježíš, to zní hloupě, jak jí znovu musím vykat a zapomenout, co se mezi námi včera stalo. Ale vůbec to nešlo, ani spát jsem nemohl, jak jsem nad tím pořád přemýšlel, a v posteli se pořád převaloval. Povedlo se mi usnout až skoro ve tři v noci, taky proto jsem byl nevyspalí. Ale když jsem si vzpomněl, co s Matym podnikneme, měl jsem úsměv na tváři. Teď mi došlo, že svého syna budu muset vzít s sebou, abych mohl donést Louisovi ty fotky. To byl blbý nápad, aby jeho chová přišla, až odpoledne. Teď by se Taylor skvěle hodila, ale ta zase někam zmizela, jak to umí nejlépe, a to jsem s ní chtěl mluvit. Myslím, že mě brzy přejde trpělivost, tohle není možné, aby to dělala donekonečna.

"Skřítku, stáváme." Ztáhl jsem z malého tělíčka deku, už bylo pár minut po osmé, a to je nejvyšší čas, aby malý vstával.

"Ploč?" Pěstičkama si šudlal očka a našpulil své rtíky, až jsem se uchechtl.

"Protože si potřebuji něco zařídit, než půjdeme do bazénu." Vzal jsem si ho na ruce, abych ho nějak dostal z postele. Maty se v mé náruči zaradoval, když uslyšel slovo bazén a usmál se na mě, když jsem jej postavil v koupelně za zem.

"To bude supel." S úsměvem jsem jej pohladil po vláskách, když si stoupl na stoličku a natáhl ruku ke kartáčku s pastou. Já mezitím vzal, jako každé ráno žínku a vyždímanou položil přes kraj umyvadla, nechajíc malého, aby si udělal hygienu. Pak jsem připravil oblečení, které si dneska Maty vezme. Tentokrát jsem moc nad tím nepřemýšlel, co si oblékne a položil to na postýlku. Taky jsem mu vytáhl jedny plavkové kraťasy s autíčky, které dal k oblečení, místo slípků. Ty jsem dal do jeho batůžku, co měl dole ve skříni, a ještě jsem tam přibalil rukávky do vody. Ne že by neuměl Maty plavat, jako správný táta, jsem ho to naučil, ale do hloubky byl se mnou jen na rukách. Usmál jsem se na svého syna, když vyběhl z koupelny.

"Kuju." Objal si své ručky kolem mých nohou, s pousmáním jsem jej pohladil po zádech a sklonil se k němu a vtiskl mu pusu do vlásků. Je to moje štístko, které si zaslouží mít jen úsměv na tváři, a jiskřičky v očích, né slzy.

"Tak si oblékni plavečky pod oblečení, a přijď se nasnídat." Ještě jsem jeho tělíčko objal, Maty se potom odtáhl a zazubil se na mě.

Sešel jsem schody do kuchyně a vyndal z horní poličky čokoládové kuličky. Zatím malému nebudu dělat těžkou snídani, když budeme skoro celé dopoledne v bazénu. Tam určitě bude chtít něco koupit. Z poličky vedle jsem vyndal misku a nasypal do ní kuličky, které jsem zalil mlékem, co jsem vytáhl z lednice. Jsem si jist, že bude mít radost, byli chvíle, kdy nejedl nic jiného. Taky jsem vyndal pomerančový džus, ten nalil i pro sebe do skleničky a tu Matyho zval s miskou kuliček do druhé, a položil to na ostrůvek. Já se vrátil k lince a vzal si svůj džus, ze kterého jsem trochu odpil a počkal, až malý přijde. To netrvalo dlouho, když jsem po chvíli zaslechl jeho nožičky po schodech a vběhl do kuchyně.

"Kuky." Radostně začal poskakovat, když zahlédl za mými zády ještě krabici a usmál jsem se, bylo roztomilé, jakou měl radost.

"Kuličky, skřítku." Opravil jsem ho, měl bych ho konečně pořádně naučit mluvit, aby přestal šišlat, bude mu za měsíc pět.

"To je fuk." Zahihňal se, když jsem jej vysadil na stoličku, ani bryndák jsem mu tentokrát nedal.

"Není, musíš se už naučit nešišlat." Vlepil jsem mu pusu do vlásků.

"Zkus jíst bez toho, abys to neměl na mikince." Řekl jsem mu a posadil se vedle něho, abych na něho viděl. Maty se usmál, určitě si říkal, super mužů jíst bez něho. Jen jsem se pobaveně pousmál a vytáhl z kapsy mobil, abych informoval Daniela, že jdu vyzvednout fotky a hned je zanést Louisovi. Tomu jsem dal vědět, kdy mě má čekat, ještě jsem připsal, že přivezu syna. Aspoň si bude chvíli hrát s Freddiem, i když je mu jen rok, ale určitě budou mít oba radost, že budou mít parťáka nahrání.

"Tatí, půjde s námi i Ela?" Optal se mě Maty, když měl půlku misky snědenou a podíval se na mě. Tu jsem zrovna nechtěl, aby sem pletl, pořád z toho našeho polibku jsem nějak mimo. To se nemělo dít, aby se mi dostávala pod kůži ještě více, ona potřebuje někoho, kdo nemá žádné závazky. Já mám dokonce dva. Možná je dobře, že se tu objevil Louis, ale ona to nejspíš, ani neví, že se objevil. Teda myslím.

"Půjdeme sami, skřítku a papej." Pobídl jsem ho s pousmáním, když jsem zvedl pohled jeho směrem a vrátil mobil do kapsy. Jinak jsem se oblékl do obyčejných džínů, trička a teplého svetru, na volné dopoledne to stačí. Nepotřebuji se strojit do smokingu, jdu na skok do práce, až odpoledne.

"Dojedeno." Spokojeně se pohladil po bříšku a druhou rukou si srovnal své vlásky, usmál jsem se na malého a slezl ze svého místa. Natáhl jsem své ruce k těm jeho, abych mu pomohl dolů, malý tak učinil a pak skočil na zem. Já se zasmál a podal mu ještě skleničku, aby neloudil, že má žízeň, když budeme na návštěvě. Pak jsem se rozešel za Matym do chodby, kde se malý pasadil na zem. S pobaveným úsměvem jsem si dřepl a vzal jednu jeho botu, kterou mu nasadil a zavázal tkaničky. Potom tu druhou, s tou udělal to samé, malý se na mě křenil, jako by si neuměl obout botičky sám.

"Příště se obuješ sám, prcku." Použil jsem Elino oslovení, a trochu ho polochtal, až se malý začal hihňat a vrtět.

"Tatí, stačí." Chechtal se, a snažil se mé ruce odtáhnout, ale moc mu to nešlo. Jen jsem se zasmál, bavilo mě jej čas od času škádlit, tak jsem tedy ruce ztáhl a postavil se. Malý chvíli seděl na zemi a rozdýchaval to. Já se natáhl k jeho bundě a potom mu jí oblékl, když se postavil a zapnul mu zip. Ještě jsem se otočil pro jeho čepičku, kterou jsem mu podal, aby si jí nasadil, mezitím jsem si oblékl kratší kabát. Málem bych zapomněl jeho batůžek, který zůstal v kuchyni a došel pro něho. Svou sportovní tašku, kde jsem měl pro nás ručníky a pro sebe náhradní boxerky, jsem měl už v autě připravenou. Jinak jsem zvědaví, jestli bude moje žena doma, až se vrátíme, jo o tom silně pochybuji. Bůh ví, kde je, a co dělá. Vrátil jsem se za Matym, který netrpělivě poskakoval u domovních dveří, ale ještě se natáhl pro oboje klíče a přešel ke dveřím. Ty jsem otevřel a Maty radostně vyběhl ven, kde byla zima, proto jsem si přitáhl límec kabátu ke krku. Zavřel jsem a zmknul dveře a odešel k autu.

-------

Není hezké srovnávat rty dvou odlišných žen, to ví dobře už i Tom. 😉

Jak se asi cítí El, která potom radši odešla domů? Lituje, že Toma políbila, když ví, že je ženatý? 🤔❤️

Tomovi dochází trpělivost, co se týče Taylor a jejího opouštění domova brzy ráno... 😒

Ta si koleduje o hádku, která se kvapem možná blíží. 😏

--------

Tokina_1