Veverčí rodina

8 0 0
                                    

Na jednom velikém dubu uprostřed lesa, žila jedna veverčí holčička Bětka. Bydlela tam s maminkou, tatínkem a malinkým bráškou Toníkem. Jednoho krásného dne Bětka vylezla z jejich domečku ve stromě. Stromy v okolí postupně měnily barvy svých lístečků ze zelené na žloutou a Bětce se to moc líbilo. Jen co ale vyšplhala na nejbližší větev, spadlo ji něco na hlavu. (bouchnutí rukou do země). Poškrábala se tam, kde ji to bolelo (poškrábeme se na hlavě, jako by nás to bolelo) a rozhlédla se kolem (ruku nad oči, otáčíme hlavou zleva doprava, jako když se chceme rozhlédnout). Ale co to? Na zemi spatřila žalud! To je určitě ono, to žalud ji spadl na hlavu.

Bětka se hrozně vyděsila, co se to děje. (vyděšený nádech, ruku před pusu). Nevěděla totiž, že už je podzim. To potom žaludy, šišky i různá další semínka a ovoce ze stromu padají vždycky. Rychle se otočila a utíkala zpátky do domečku za rodiči. (rychlé střídavé pleskání o stehna rukama) Musela při tom ale přeskákat z větvičky na větvičku. (přerušení pleskání - "vyskočit rukama") A zase běžela, a zase skočila..... (pleskání/skoky... několikrát opakovat)

Nakonec doběhla až domů a křičela: ,,Mamí, tati! (zavoláme i s dětmi) Něco se děje! Honem, pojďte se podívat!"

Maminka s tatínkem přiběhli (rychlé střídavé pláskání dlaní o stehna) k Bětušce úplně vyděšení. Hned se Bětušky ptali, co se děje. Když Bětuška rodičům řekla, že padají žaludy ze stromu a má strach, co se děje, pohladila ji maminka tlapičkou a hezky se na ni usmála.

,,Ničeho se neboj, Bětuško," řekl tatínek, ,, je dobře, že žaludy a další plody ze stromů padají. Už přišel podzim. Některé žaludy, šišky a jiná semínka, spadnou, abysme si je my a další zvířata mohla sesbírat. Díky tomu budeme mít celou zimu co jíst. A z těch co neposbíráme, se stanou taková stromová miminka. Nejprve z nich vyroste malinký stomeček, ze kterého se nakonec stane veliký strom."

Pohádky trochu jinak aneb tentokrát jen pro dětiKde žijí příběhy. Začni objevovat