Hokejový fanda - DOKONČENÉ

31. kapitola - Snídaně

Probudila jsem vedle něj a stále tomu nevěřila. Jason ležel vedle mě a klidně oddechoval. Nedávno jsem se rozešla s milým klukem, největším gentlemanem, jakého znám. Teď tu ležím s naraženými žebry, které mě ani nějak nebolí, protože mám hlavu plnou jiných úžasných věcí. Jason, Jason, Jason. To je jediné, nad čím přemýšlím.

Pokusila jsem se dostat z postele, ale na klíně mi přistála Jasonova těžká ruka. "Jasone, musím jít do koupelny. Pusť mě, prosím," usmála jsem se.

"Nechoď, buď tu se mnou," sevřel mi dlaň.

"Prosím," snažila jsem se dostat svou ruku z jeho sevření. Pustil mě a přetočil se na druhý bok. Odešla jsem do koupelny, zabouchla dveře, pomalu se posadila a otřela slzu, která mi teď tekla po tváři dolů. Nevím, jestli jsem šťastná nebo pláču, kvůli bolesti, která se teď dostavila. Není to ta bolest, která mě trápila posledních pár měsíců, ale znovu žebra. Ta stará bolest už zmizela. Včera se tu malou skulinku podařilo ucpat.

Po půl hodině jsem vylezla z koupelny a snažila se tvářit, jakoby mi nic nebylo a vše bylo v naprostém pořádku. "Tessie, je všechno v pořádku?" zeptal se mě Jason, když jsem se posadila zpět na postel.

"Všechno je v pohodě, jen mi není dobře."

"Můžu pro tebe něco udělat? Udělám cokoli, vážně," měl o mě starost.

"Mohl by jsi mě odnést do kuchyně a já bych ti udělala snídani," mrkla jsem.

"Tak jo, domluveno," zakřenil se. V minutě mě držel v náručí a nesl po schodech dolů.

"Nemohl jsi si vzít triko?" píchla jsem ho do břicha a zasmála se.

"V noci mi bylo vedro, tak jsem si ho sundal, ale jinak si ho vemu, pokud ti to vadí," zrudla jsem od ucha k uchu a cítila se opravdu trapně.

"Nevadí, jen mě to bude rozptylovat u vaření. Chci dělat lívance," olízla jsem si rty.

"Lívance? Ty mám hodně rád a ještě raději je dělám! Můžu ti udělat snídani?" posadil mě na linku v kuchyni a koukal mi přímo do očí.

"Dobře, tak se do toho pusť," založila jsem ruce na prsou a dívala se, jak Jason běhá po kuchyni a hledá ingredience. S úsměvem jsem mu ukazovala, kde co je a on velice rychle zadělával těsto. Když už naposledy míchal, dívala jsem se, jak se mu napínají bicepsy. Málem jsem tam omdlela, jak jsem se tam na něj tak dívala. Těsto nechal odstát a na chvíli se zase věnoval mně. "Docela ti to šlo."

"Jenom docela?" začal se smát.

"Jo, já to umím líp," řekla jsem ironicky. Vždy se mi líbilo, když si k plotně stoupne i chlap. Vzpomněla jsem si na tátovu zástěru, kterou dostal od mamky k Vánocům. Vyndala jsem ji z šuplíku a navlékla ji Jasonovi. "Teď už jsi hotový kuchař," řekla jsem.

"Děkuji," jemně mě políbil  a vzal do dlaní můj obličej.

"Jasone, opravdu si to nech pro sebe, ano?" prohrábnula jsem mu vlasy a čekala na odpověď.

"Ano, nechám si to pro sebe, neboj," znovu mě políbil a já se dívala do těch jeho nekonečně modrých očí. Objala jsem ho okolo krku a položila mu hlavu na rameno. Pořád jsem seděla na kuchyňské lince a nějak se mi tu zalíbilo a nechtělo se mi dolů. Po nějaké chvíli si rozehřál pánev a začal smažit. Nakonec jsem přece jenom slezla dolů, posadila jsem se ke stolu a jako malé dítě jsem bouchla s příborem o stůl, s požadavkem o jídlo. Jakmile Jason lívance dodělal, vyndal talíře, javorový sirup a vše nanosil na stůl. Nalil nám pomerančový džus, který jsem přinesla z lednice. Nandala jsem si na talíř, popřála mu dobrou chuť a pustila se do jídla. Nikdy jsem nejedla lepší lívance! Ani maminka s tátou je nemají tak dobré. Rozplývaly se mi na jazyku a já si rychle přidala, protože byly opravdu vynikající.

Když jsme dosnídali, vše jsem uklidila a přesunula se do obývacího pokoje. Seděli jsme na gauči, přikrytí dekami, sledovali 22 Jump Street a seriály, potom nás to přestalo bavit, a tak jsme hráli hry na Xboxu. Chvílemi jsme prostě jen seděli a objímali se. Nic víc jsem nepotřebovala.

~

Potom, co Jason zavolal strýčkovi, aby ho vyzvedl, a pak v následující půl hodině odjel, byl dům prázdný a tichý. Každý krok musel být slyšet. Všimla jsem si, že mi tu něco hodně schází. Byla to Rocky. Rodiče si ji odvezli k babičce, takže tam pravděpodobně asi zase zůstane. To mě štve, je to můj pes a není tu.

Vylezla jsem zpět do pokoje a pokusila se na chvíli usnout. Povedlo se mi to rychleji, než jsem čekala. Zdálo se mi, jak jsem s Jasonem na pláži a koupeme se. Byli jsme šťastní a hlavně spolu. Teď se mi splnilo to, co jsem si tak dlouho přála. Miluju ho a ani si to neuvědomuji.

Probudily mě kroky a hlasy u pokoje, potom se otevřely dveře, za nimiž stála babička. "Ahoj Tessie, mohu dál?" zeptala se.

"Ano, babi, můžeš," řekla jsem rozespale.

"Probudila jsem, že? Tak to já přijdu, až se dospíš," obrátila se k odchodu.

"Ne, babičko, zůstaň tu, stejně už bych dál nespala," usmála jsem se.

"Dobře," posadila se na postel, "jak ti je? Vypadáš, že ti je lépe. Dany mi říkala, že ti není moc dobře."

"Udělalo se mi lépe, ale ne na moc dlouho. Budu si zase muset vzít prášek proti bolesti," napila jsem se ze sklenice s vodou, kterou mi babička nabízela.

"Hlavní je, že se ti udělalo lépe," pokývla jsem souhlasně hlavou. "Prý jsi se rozešla s Rickem."

"Ano, rozešla. Neklapalo nám to," pomyslela jsem na něj a bylo mi ho opravdu líto.

"Je mi to líto, ale to se někdy bohužel stává. Nevyšlo to, ale vyjde to určitě s někým jiným," usmála se.

"Přála bych si, abych měla vztah jako ty s dědečkem," babička s úsmvem zakrotila hlavou.

"Nemysli si, že se s dědečkem také nehádáme. Díky tomu, že se máme tak rádi, každý karambol překonáme," pohladila mě po ruce.

"Závidím vám to."

"Neboj, toho se taky dočkáš," řekla. Seděly jsme tam a povídaly si. Babička mi řekla, jak se s dědou poznali a za jakých podmínek spolu mohli jít na rande. Bylo to hezké.

Poznali se na střední škole, ale nijak moc se spolu nebavili, až později v posledním ročníku spolu začali chodit. Na své první rande šli do parku na piknik, ale nesměli se podle jejich rodičů políbit a ani nesměli přijet pozdě domů. Jenže oni to porušili a pak se mohli vidět jen na hodině hudby, protože měli každý jiné vyučující a jiné předměty. Je škoda, že už dnešní doba není tak podobná té dřívější.

Když babička odešla, maminka mi donesla večeři a vzala si ode mě klíče od chaty. Hned, jak jsem dojela, jsem znovu spokojeně usnula.