"Ahoj, Shine!" pozdravil mě Kanadeho hlas, který mi teď zněl jako ta nejopornější věc na světě. "Nemluv na mě." odsekl jsem. Vzápětí mu zmizel úsměv z tváře. "A to jako proč?" řekl rázně. "Protože bagr běhá po poli a sbírá jahody! Prostě na mě nemluvit, ty vole!" naštval jsem se. Kanade pozvedl pohrdavě obočí. "Opravdu jsi jednou z dalších panenek na spaní, milostivého Kura." řekl nadřazeně. "Máš proti němu snad něco?" zasyčel jsem. Počkat! Cože? Já ho právě teď bráním?! "Tohle nemá cenu. Napiš až se probereš, šípková růženko." povzdychl si Kanade a zmizel. Celý den jsem tupě zíral z okna a nedokázal ničemu věnovat svou pozornost. Pořád jsem před očima viděl toho zasranýho parchanta, který líbal jiného kluka. Tak strašně jsem chtěl, aby jsem to byl já na jeho místě. Teprve teď jsem si přiznal, že Kuro měl pravdu. Skutečně jsem se do něj zamiloval. Jenže jsem si svoje city uvědomil až moc pozdě.
Když Kuro řekl, že se mi už nebude 'srát do života' tak to skutečně udělal. Úplně mě ignoroval, jakobych vůbec neexistoval, jakoby jsme spolu nikdy nic neměli. Kdykoliv jsem se na něj podíval, byl v blízkosti červenoočka. Začínal jsem uvažovat o tom jak bych se ho mohl zbavit. Z mojich myšlenek mě vytrhlo vyslovení mého jméno. "Shine, Haru, vy dva budete spolu dělat na tomhle projektu na téma 'homosexualita.'" pronesla učitelka a ukázala na tabuli, kde byla ukázka jak by to mělo vypadat. Ani nevím, kdy jsme ve škole začali téma kolem lásky a sexu. Každopádně nejlepší bylo, že to byl 'domácí úkol'. "Tak kde a kdy začnem, Shine?" ozvalo se za mnou, když jsem si ukládal učebnice do skřínky. "Mno, já teď bydlím sám, takže klidně u mě. A řekni kdy budeš mít čas ty, aby Kuro neplakal." ušklíbl jsem se. "Tak co dneska rovnou po škole?" pronesl hnědovlásek s červeným melírem. "Jo klidně." přitakal jsem a se zvoněním se vrátil do třídy.
Čekal jsem před školou, až se Haru uráčí přijít. Ten docela podezřele přišel pozdě a ještě k tomu vylezl ze křoví, ze kterého následně vylezl i blonďáček. Samozřejmě, že mi to připadalo podezřelé, ale dělal jsem jakoby nic. "Takže, půjdeme?" zazubil se Haru. Už na jeho úsměvu mi bylo něco podezřelého, ale to jsem ještě netušil co bude následovat.
Doufám, že jste to čekání přežili :D Jen upozorňuju, že takhle kapitolka je splácaná dost narychlo, takže se omlouvám za její "krátkost" (to je postižený slovo xD ) Snad co nejdříve napíšu další a doženu těch 10 (nebo kolik to bylo) dní vašeho čekání ^^
Vaše Nanami-chan (SS)
YOU ARE READING
B.A.D
Teen Fiction#Bastards And Deliquents Shin je syn z jedné bohaté a významné rodiny. Jenže jeho "rodina", jestli se tomu dá tak říkat, se více zajímá o svou pověst než o Shina. Shin je ale rád středem pozornosti a rád lidem ničí jejich cíle a sny. Nastupuje již n...
