Teď tady trochu přeskočím taky aby jste se nedivili....✌
......
Tak je to tady den kdy přijde chlap,kterýho nikdo nikdy neviděl a chodí jednou do roka..... Ne není řeč o finančním úřadě.....
Od 17.prosince se nestalo nic zajímavého. Škola skončila,Matty se pomalu uzdravuje a já,Mac a Tinus jsme za tu dobu stihli zhlédnout opravdu dost filmů✌
......
,,O můj bože!!!!! Konečně je to tady" Řekla jsem si sama pro sebe hned ráno co jsem vstala a vyjídala poslední políčko z kalendáře.
Uslyšela jsem jak mi někdo klepe na dveře tak jsem že sebe vydala jen tiché ,,dále".
,,Ahoj zlato,chci te informovat jak to dneska bude. Oběd je tady u nás a večeře a rozdávání dárků u Gunnarsenových. Tak aby si nezapomněla."
,,Dobře." Usmála jsem se a následovala mamku na snídani.
......
Sedím si v pokoji úplně vyhladovělá,čekajíc na oběd když slyším zvonek.
,,Jdu otevřít!!" Křičela jsem už když jsem běžela po schodech.
Otevřela jsem dveře a první co můj zrak uviděl byl...... Nagelovaný Martinus Gunnarsen v obleku s úsměvem od ucha k uchu. Měla jsem pocit,že se roztaju jako sněhulák,což by se v téhle době dít nemělo. Za ním prakticky stejně vypadající Mac,Emma ve fialových šatech a rodiče.
,,Páni sluší vám to" Vydala jsem že sebe když jsme po obědě byli chvíli sami.
,,Tobě taky" Vydali jednohlasně a usmáli se na sebe.
,,Hele naše mamka chce aby jsme Em vzali někam na procházku a oni by nanosili dárky ke stromku,protože ona ještě věří." Usmál se na mě veleúžasný Martinus.
,,Fajn nemám s tím problém" Odpověděla jsem.
Tak jsem si vzala mobil,klíče,peněženku a Polaroid,protože jsem věděla ze neco určitě bude stát za vyfocení.
......
Jako první jsme se vydali na město ke stromku. Tam jsme si udělali pár fotek a zamířili do kavárny,která měla na štědrý den otevřeno.
,,Dáme čtyřikrát horkou hrušku." Řekla jsem servírce. Ta to jen odkývala a šla připravovat nápoj.
,,Tak Em co si vlastně přeješ?" Ptala jsem se mezitím co jsem usrkavala z mého pití.
,,Takovou velkou sadu na malování a puzzle. A ty?" Jo tak to je hodně dobrá otázka....
,,Asi nějaký oblečení. Mě udělá radost všechno." Usmála jsem se na ni.
Cestou domů jsme někde v křovinách slyšeli výkřik. Jako velcí hrdinové jsme se tam rozběhli. Na zemi tam ležela holka a asi tak 18-20ti letý kluk do ní kopal. Okamžitě jsem poznala kdo to byl.
Moje pěst vystřelila a dala tomu klukovi jednu ránu,Macova druhou. Tinus šel pomoct vstát Mie. Em vsecnjo sledovala z povzdálí,když jsem uvidela jak ji taky nějaký chlap odvádí. Rozběhli jsme se a provedli zákeřné přepadení že zadu.
Potom už jsme se vydali domů.
.......
Když jsme došli domů bylo asi půl páté takže bylo načase začít se chystat. Složila jsem si šaty do tašky,přidala k tomu šperky a věci do vlasů a vydali jsme se všichni společně ke Gunnarsenům.
