Učitel matematiky

Tělo bez duše.

Jen co to dořekl hrozně jsem se rozbrečela. Chtěla jsem odtamtud co nejrychleji pryč.

Já: Camerone, jsem s tebou šťastná a chci být s tebou...

Cameron: miluju tě Kat ale tohle prostě nejde a teď prosím běž...

Já: co? Ne já nechci prosím nedělej to...

Cameron: Kat jdi pryč!

Vzala jsem si kabelku a vyběhla jsem pryč z jeho bytu. Jen jsem se tak procházela a brečela.
Došla jsem domů a lehká jsem si na postel. Po chvíli jsem se zvedla a šla se umýt. Vlezla jsem si do sprchy a znovu se rozbrečela. Vylezla jsem, usušila jsem se a šla si zase lehnout.
Jak mi to mohl udělat? Proč to udělal? Proč se semnou rozešel?
Po nějakém čase jsem usla.

Ráno mě vzbudil budík. Vylezla jsem z postele a šla do koupelny. Podívala jsem se do zrcadla a měla jsem kruhy pod očima, všude na obličeji rozmazanou řasenku a zaschlé slzy.
Umyla jsem si obličej, namaloval se a pak uatrojila. Vzala jsem si batoh a šla do školy. Šla jsem jak tělo bez duše, před školou stála Andy.

Andy: Kat, jsi v pohodě?

Já: ne... ale neptej se mě co se děje. Nechci o tom mluvit.

Objala mě a šli jsme do třídy. Tak strašně jsem se bála až ho uvidím.
Začalo zvonit a já jen čekala až přijde.
Vešel do třídy a vypadal sklesle ale já se na něj nemohla ani podívat.

Z pohledu Camerona:

Vešel jsem do třídy a viděl jsem Kat jak sedí v lavici. Byla jak tělo bez duše. Oči měla červené zřejmě od pláče. Ani se na mě nepodívala. Musel jsem to ale udělat. Asi se ptáte proč?
No je to kvůli tomu že mi nabídli práci v Chicagu kde bych mohl učit na jedné z nejlepší vysokých škol. Řekli mi že až dokončím tenhle rok tak bych mohl nastoupit. No a já to příjmul, proto jsem se rozešel s Kat. Nechci aby jsem ji tady pak musel nechat. Proto je nejlepší když to skončilo už teď...

O měsíc později

Uběhl měsíc a já jsem s Cameronem zatím nemluvila. Nijak jsem si ho nevšímala a on mě taky ne. Ale je to těžký skoro každou noc brečím, strašně mi chybí...

Ráno jsem vstal a bylo mi trochu špatně ale řekla jsem si že to bude v pohodě. Udělala jsem to samý jako každý ráno a vydala se do školy.
Přecházela jsem přes přechod, když mě srazil nějaký idiot na kole. Spadla jsem a rozřízla jsem si ruku. Bolelo to jako svině ale ten kluk co mě srazil mi pomohl vstát. Jsi v pohodě? Zeptal se a já že jo ale to s tím radši zajdu k doktorovi.

Seděla jsem v čekárně než přijde na řadu. No konečně, vešla jsem do ordinace a byla tam mladá doktorka.
Ukázala jsem ji ruku a řekla co se mi stalo. Řekla sestřičce ať mi vezme krev. Prý kvůli infekci copak já vím... pak mi ruku zašila a obvazala. Čekala jsem ještě na výsledky krve.
Po chvíli si mě doktorka zavolala zpátky.

Doktorka: tak slečno Forbesová, vaše výsledky jsou v pořádku a mám pro vás ještě jednu zprávu.

A pokračování příště.😘
Omlouvám se za chyby.😇
Nici❤