Newfound happiness

9. kapitola

Harryho oči se zlověstně zableskly a já o krok couvl. Telefon sem si strčil zpátky do kapsy aniž bych se na něj znovu podíval. Rozhodl sem se ho ignorovat a otočil sem se k němu zády. Trhl jsem sebou když ke mně přiskočil a chňapl mě surově za paži. Po tom doteku se mi zježily chloupky na krku a můj prvotní instinkt byl obrana.

Máchl sem rukou a zasáhl cíl.

Zděšeně jsem zíral na Harryho, jenž si držel nos a bolestivě zasténal.

Teď sem k němu přiskočil já sám a snažil se mu sundat dlaň z obličeje.

„ Ježiši Harry ..sakra já ..tohle sem nechtěl vážně jsem .."

Ohnal se po mě a bolestně zavrčel. Znovu sem před ním couvl a sledoval ho jak si mne nos a zkoumá jestli ho nemá zlomený.

Měl sem potřebu to zkontrolovat sám a proto sem se odvážně natáhl zpátky k jeho tváři..

„ Ukaž" , položil sem dlaň na tu jeho, když mě znovu surově chytl druhou rukou a odtáhl se co nejdál.

„ Nesahej na mě nebo ti taky jednu ubalím" ..

„ Já .. neměl sem právo tě takhle uhodit Harry promiň" , kál sem se, ale zároveň sem věděl, že už je pozdě. Momentálně mojí mysl zaměstnávaly jen vize toho co se mnou teď Harry udělá. Napadaly mě různé scénáře a absolutně všechny končily stejně - mojí smrtí.

Už takhle mě nenávidí a teď místo toho , abych byl dále neviditelný a on mě jen ignoroval tak teď bude jeho hlavním cílem znepříjemnit mi život na tu nejvyšší možnou úroveň či se mě zbavit nadobro.

„ Promiň ?! Kurva .. já ti seru na nějaký omluvy tohle už si nedovolíš je ti to jasný? Udělám ti z tvýho zasranýho klidnýho života peklo to ti přísahám" , zařval a já si až teď plně uvědomil jak je oproti mě vysoký, když se nade mnou tyčil jak bůh pomsty.

Kdyby mi to vrátil, zasloužil bych si to. Jen sem nevěděl co od něj mám očekávat. Nebojím se ho. Nikdy sem se ho nebál. Ale od té nehody mě jakýkoliv prudký pohyb vyděsí. Když po mě vystartoval a chňapl mě po paži , zareagoval sem instinktivně. Nebylo to naschvál.

Ale nemělo smysl mu to vysvětlovat. Ani sem nechtěl , aby věděl víc než doposud. Musím se smířit s tím, že můj život je jedna velká katastrofa a znovu mě přepadly myšlenky na to, proč si mě taky Bůh nevzal k sobě. Proč jen je. Proč mě tu nechal.

„ Takže ten arogantní, rozmazlený spratek ti měl vyřídit, že je na stole večeře, ale jelikož seš flákač a nikdo tě opět celý den neviděl měl sem za úkol tě najít a víš co ? Příště se na tebe vykašlu. Radím ti dobře ..vyhýbej se mi obloukem rozuměl si ..? , téměř se na mě natiskl a já odmítl couvnout. Už ne.

„ Dokonale" odvětil sem mu zírajíc do zelených očí než se za námi ozvalo nesmělé zakašlání.

Harry se ode mne rychle odtáhl a překvapeně se otočil .

Anne nás oba zkoumavě pozorovala a já mohl téměř vidět jak jí pracují mozkové závity. Jak dlouho tam stojí ? Co vše viděla a slyšela? ..

Tak trochu sem očekával nějakou otázku či pokárání, ale neřekla nic.

Po té trapné chvíli ticha nakonec zakroutila hlavou. „ Vystydne vám večeře kluci" s povzdechem nás pobídla dovnitř.

.........................

Posilovna je to jediné co mě dokáže úplně uklidnit. Teda ne jediné. Možná až to druhé . Tou první možností je sex.

Poslední dobrou jsem ale neměl náladu a Kim mi to dávala pěkně sežrat. Včera jsme se dost pohádali, ale nemůžu říct, že by mě to nijak zvlášť mrzelo. Vlastně jsme nebyli ani pár jen spolu občas spíme. Bohužel ona to bere jinak a to je kámen úrazu.

Nechápe, že jí nemůžu věnovat veškerý svůj volný čas. Momentálně se připravuju na další akci a jestli nebudu soustředěnej všechno se může parádně posrat. Promnul sem si klouby na rukou a ovázal je páskou.

Boxovací pytel na mě čekal a já s veškerou vervou začal svoje denní cvičení. Můj způsob odreagování. Vím, že mi jde o krk. Sám Liam a Sid říkali, že teď to bude na mě a já nemohl selhat. Už kvůli všem lidem.

Soustředil sem se jen na rány. Prioritou teď byla výhra.

..........................

Navlíkl sem si tmavé tepláky a tílko. Podíval sem se na sebe do zrcadla a nedbale sem si prohrábl vlasy. Nudil sem se a rozhodl sem se že konečně vyzkouším posilovnu. Anne mi jí ukázala hned druhý den co jsme přijeli a já si uvědomil , že neustálé válení se je přeci jenom nuda a k ničemu mi to nepomůže ba naopak. Musel sem zas začít posilovat nohy.

Ta občasná slabost jasně dokazovala ochablé svaly a pokud to tak půjde dál tak veškerá moje námaha o to, abych zase začal chodit by přišla vniveč. Doktoři mě varovali . „ Musíte cvičit , aby svaly byly neustále v zátěži , pokud se přestanete snažit budete zpátky na vozíku" ..

Zařekl sem se že už nikdy. Tohle bylo moje vítěství. Dokázal sem vědě a hlavně sám sobě, že i přes veškeré negativní prognózy stojím na nohou.

Vzal sem si z koupelny ručník a přehazujíce si ho přes ramena sem sešel do spodní části domu. Prakticky to byl předělaný sklep. Dům byl ale tak veliký, že sklep tu byl jen jinde, byla tu i vestavěná sauna, bazén , vířivka ..

Nebyl sem zvyklý na takový luxus a nechtěl sem toho moc využívat. Cítil sem se tu hloupě a nevítaně. Nepatřím sem , ale nechci tu tátu nechat. Nechci být sám. On je moje jediná rodina. Něco sem si šetřil ale bylo to málo na to, abych si našel vlastní bydlení.

Veškeré finanční účty do budoucna , které mi zřídili rodiče když sem se narodil , padli na moji léčbu. Nikdy jsme se neměli špatně. Otec i matka vydělávaly dost a my si žily dobře, i když ne v přepychu.

Do školy sem se už nevrátil a chodil po brigádách, abych tátovi alespoň něco splatil.

Dumal sem ve svých myšlenkách než se do mého zorného pole dostala útlá vysoká postava.

V krku mi vyschlo při pohledu na opálenou kůži zalitou potem. Kurva to nemůže mít alespoň tričko, zaskučel sem zoufale zatímco moje oči užasle sledovaly každý pohyb.

Svaly na zádech se mu napínaly a každým zápřahem do pytle před ním mi srdce vynechalo. Tmavé vlnité vlasy měl svázané v culíku a pot z čela mu zachytával nedbale uvázaný šátek jehož cípy ho hladily na krku stejně jako vypadlé prameny vlasů..

Vážně sem se snažil odtrhnout pohled od jeho zad, ale to už sem očima visel na jeho spodní části těla v kraťoučkých kraťasech, jenž odhalovaly štíhlá vypracovaná stehna.

Byl sem tak zaujatý pozorováním jeho těla, že sem si ani nevšiml, že veškerý jeho pohyb ustal.

Zamrkal sem a donutil se zvednout pohled. Okamžitě sem si uvědomil, že je všechno špatně. Zrcadlo v přední místnosti se  stalo mým katem. 

Skrze něj mě propalovaly zelené oči a já v nich spatřil nejen nenávist ale ještě něco, co jsem neočekával ani v těch nejdivočejších snech.

Chtíč.

Ahojky :-) díl měl být určitě dřív, ale měla sem problémy s noťasem. Přestal se mi nabíjet.. Asi po 5 dnech se sám od sebe nějak zregeneroval a opět funguje tak vážně doufám, že bude ještě nějakou chvíli pracovat .. :-/

Momentálně mám toho teď hodně, hledám novou práci a tak. Takže pohovory a nabídky. Každopádně během pár dní přibude i díl k Between Us , možná i zítra.

Omluvte mě za chyby.

Budu ráda za každý ohlas děkujuuuu :-)

Katey