JASON MCCANN - 14 Let

4.7K 123 7
                                    

"Jasone McCanne, prosím předstupte před soud." Ozvalo se ve veliké místnosti plné lidí, kteří mě soudili za mé činy, kterých nelituju. Soudí mě a nevěří tomu, že jsem v takhle mladém věku mohl provést něco, co by si nikdo nedokázal představit za celý život. Tihle lidi mi jsou všichni úplně jedno. Není tu nikdo, koho bych právě teď nemohl zabít nebo zlikvidovat jiným způsobem.

Stál jsem před soudcem, který na mě upíral pohled a já si nedokázal pomoci a musel se trochu usmát. Všichni jsou tady strašně debilní a patetičtí, protože si myslí, že toho třeba lituju, nebo že to už neudělám.

„Jasone, za vraždu Jessici a Erici Olsenových, vás soud shledal vinným. Za tento čin si odsedíte, z důvodu nezletilosti, dva roky v nápravném zařízení v Torontu, a poté podle vašich výsledků budete možná v šestnácti letech propuštěn na svobodu." Pronesl soudce a já přikývl a dělal, že mě to nějak zajímá.

Myslím, na můj věk zabít dvě osmnáctiletý holky je docela dobrý výkon. Abych pravdu řekl, ani nevím proč jsem je zabil. Jen jsem toužil zažít ten pocit mocnosti a síly, kterou mi to doneslo. Nedokážu ten pocit popsat ale to, jak se brání mi dává, takovou úžasnou moc a sílu, kterou si nenechám vzít.

Policisté mě každý vzali za paže z obou stran a odvedli mě z místnosti. Jak jsme odcházeli, tak najednou vykřikla matka těch dvou holek, které měli poctu, abych je zabil zrovna já. Neberte mě špatně nejsem takový, jak o sobě mluvím. Upřímně jsem docela v pohodě kluk, a to myslím vážně, ale tohle si opravdu užívám.

„Proč jsi to udělal mým holčičkám? Copak nemůžeš žít, jako normální kluk, který chodí s kamarády na fotbal nebo něco?!" Zakřičela a já se zasmál. Ti policisti mě pustili a šel jsem k ní blíž. Podíval jsem se jí do očí a nesundal z obličeje výsměšný úsměv, který jsem si oblíbil.

„Já s kamarády chodím vraždit, tak bacha na pusu abyste nebyla další na seznamu, protože obličeje si pamatuju dobře." Mrknul jsem, ale to už mě táhli ven z místnosti. Slyšel jsem, jak začala hystericky brečel a nad tím jsem se trochu pousmál.

"Ty jsi magor, McCann." Řekl jeden z těch strážníků a já přikývl.

"Já vím, že jo." Tohle není naposledy, co svět uslyší o Jasonu McCannovi. Slibuju.

BIZZLEKde žijí příběhy. Začni objevovat