Nepustím tě!

IX. Kapitola

Jakmile zmínil slovo večeře, tak jsem se zvedl a šel se podívat, co ukuchtil. Udělal jednoduchý salát. ,,Aki-. Proč brečíš?! Co se sakra stalo?!" ,,Bolí mě zadek. Z toho, jak sem spadl." řekl a začal znova brečet. ,,To bude dobrý. Dám ti na to led. Teď pojď ale se mnou." dřív, než si stačil stoupnout, jsem ho vzal opatrně do náruče a jako princeznu ho nesl do ložnice. Otevřel jsem dveře a Akio otevřel pusu. ,,Ta je úžasná!" řekl pořádně mě objal. ,,Kéž bych byl tak šikovný, jak ty. Já sem spíš jak holka. Jsem strašně přecitlivělej." řekl a položil si hlavu na moji hruď. ,,Ty se najíš asi v posteli. Ne asi, ale určitě." řekl jsem a položil ho opatrně do postele. Pak jsem mu pomohl na břicho a donesl večeři a led, kterej sem mu položil na zadek. ,,Au!" sykl bolestí Akio, ale překousl to. ,,Itatakimas." oba jsme si popřály a pustily se do toho. ,,Je to výborný!" řekl jsem a za chvíli to měl celé v sobě. Akio se začal červenat a dál jedl svoji porci.

Ten led byl příjemný na mém zadku. Když řek že je to výborní začal jsem se červenat, no vážně?! Já asi doopravdy začnu chodit na nějakou terapii! Dojedl jsem svojí proci, Iniko vzal mojí misku a šel ji umýt, nějak na mě dopadla únava. Navíc, už ležím v posteli! Ne na gauči, vzal jsem led do ruky a odložil ho na zem. Přikryl jsem se peřinou, ani jsem v ní nebyl minutu a už jsem spal jako zabitý. Zítra musíme jít do školy. Ach jo...bylo mi tak dobře. 

Přišel jsem do ložnice a Akio už spal. Je tak kawaii!!! Lehl jsem si za ním a dal mu pusu na nos. ,,Oyasuminasai." řekl jsem a propadl se do říše snů. Ale ne na dlouho. Akio mě neustále ze spaní švihal rukama do obličeje! Takže sem až do 7 do rána nespal!!!!! Vážně super. Dnes do školy půjdu jen já a ho nechám doma. Pomalu jsem vstal z postele a šel se připravit do školy. NA stole jsem mu nechal vzkaz a ještě mu udělal snídani a pak už jsem šel do školy. 

Začal jsem pomalu otevírat oči. Měl jsem hnusný sen. Koukl jsem se na hodiny a vykulil oči. ,,Ono je dvanáct?!!!" Začal jsem se oblíkat, hned jak jsem byl oblečení jsem běžel do kuchyně že si udělám rychlou snídani. Na stole byl vzkaz. 

Akio, šel jsem do školy a tebe nechal psát. Doufám že ti bude chutnat snídaně. Neboj, pak ti řeknu všechno co jsme probíraly. ;)

Tvůj Iniko. ;*

Čas plynul jak voda a škola pomalu končila. No, vlastně, ona už skončila. Takže už konečně můžu jít za Akiem. 

Přišel jsem domů a viděl naštvaného Akia jak stojí v kuchyni. ,,A hele...........heh.....mamka se probudila." ,,INIKO!!!" a sakra.

,,Jaktože si mě neprobudil?!" Sedl jsem si a začal jíst snídani, při mé činnosti jsem si ho hlídal. Pořád tam stál a já jsem už dojídal svojí snídani. ,,Tak co? Odpovíš mi?" Vzal jsem talíř a šel ho umýt.

Stojím tu jak tvrdý Y a ani nedutám. ,,Hej, Iniko, odpovíš mi?" řekl Akio a já si klekl a začal se omlouvat. ,,Gome, gome, gome, gome, gome, gome, gome." nevím kolikrát jsem to řekl, ale dobrejch 20 minut jsem tam před ním klečel a omlouval se. ,,Hej, přestaň se omlouvat a stoupni si. Deptá mě pohled na to, že přede mnou klečíš." řekl Akio a prohrábl mi vlasy. No, spíš mě pohladil na čele. Jeho výška mu to nedovolila.

Pohladil jsem ho a šel jsem do koupelny. Zamkl jsem se tam a začal se svlíkat, při svlíkání se mi začala naplňovat vana. Stál jsem nahý a vypínal jsem vodu. Vlezl jsem do krásně horké vody. Chvíli jsem tam jen seděl a potom potopil. Dopadlo na mě všechno, od matky až po Inikoho. 

,,Ehm........Akio, nezapomněl sis ručník?" zakřičel jsem na něj z kuchyně a sundal si batoh ze zad. ,,Jo! podáš mi ho prosím?" samo sebou, že mu ho podám. Vzal jsem z ložnice ručník, vzal náhradní klíč od koupelny a šel mu podat ručník. Odemknul jsem dveře a dostal se mi pohled na to nejkrásnější tělíčko na světě. Začal jsem červenat a můj kamarád už byl také v pozoru.

Iniko otevřel dveře klíčem. On je tu ještě jeden klíč? Začal se červenat, jindy bych po něm skočil ale teď je moje nálada na bodu mrazu. ,,Polož mi ten ručník na umyvadlo." Jen kývl a šel ho tam položit. Odložil ho a potom se na mě díval, docela mě to vadilo. ,,Ještě něco? Jestli ne tak můžeš jít." ,,Ještě jsem neskončil, chci tu být déle." 

Chtěl jsem tu s ním být. ,,Ale mě to vadí Iniko." to co řekl, mě zaskočilo. ,,Takže já ti vadím? Dobře, odejdu." řekl jsem, vstal a práskl za sebou dveřmi. Lehl jsem do postele a začal brečet. Jemu vadí moje přítomnost? Dělá si srandu?! Nic jsem mu neudělal!

Když práskl dveřmi tak jsem nadskočil. Ach jo...dneska mám zase náladu. To se vám neřekl, jednou za čas se stane že prostě mě nic nezajímá. Že neberu ohled na ostatní, jsem prostě jako socha která umí chodit ale nedokáže mít cit. No jo, vstal jsem z vany a šel jsem se usušil. Usušil jsem se co to nejvíc šlo a potom jsem šel do ložnice jen s ručníkem okolo pasu.

Nevím, jak dlouho už tu brečím, ale je to dost dlouho. ,,A........kio." řekl jsem potichu a začal zase vzlykat. Někdo vešel do ložnice zastavil se.

Zastavil jsem se a jako kdyby se mi vrátili všechny city, hned první bylo vina. Rychle jsem skočil za Inikem, objal jsem ho tak pevně že jsem si myslel že z něj vymáčknu všechen vzduch. Začal jsem vzlykat a brečet. Já jsem...co jsem mu to udělal? Dit kvůli mě brečel, já jsem blbec.

,,Ini......ko..............G-gome...............Já nechtěl." řekl Akio a já ho pak taky objal a začal mu brečet na rameno. ,,Gome." řekl ještě jednou a políbil mě. ,,Pokud to něčím můžu spravit, tak to udělám." heh, čím by to mohl spravit.................stačilo by mi jen líbání. ,,Stačí, když mě budeš líbat." řekl jsem a pokusil se o úsměv. ,,Hai." řekl a začal mě znova líbat.

Neotálel jsem a začal jsem ho líbat. Nejdřív na rtech z nich jsem se postupně posunoval k uchu, od ucha ke krku. Tam jsem mu začal líbat klíční kost, dokonce jsem mu tam udělal i znamínko. Chci pak vidět jak se na to bude tvářit. 

,,Ahhhh." já.............sakra, můj kamarád je v pozoru a on mi do něj.......... ,,Nějak si se vzrušil, ne?" řekl Akio a začal mě znova líbat. ,,Ty taky." řekl jsem a ukázal na jeho kamaráda. On okamžitě zčervenal a šel si o skříně pro župan. Pak se vrátil a začal mě líbat na podbřišku.

Oblíkl jsem si pyžamo a šel zpátky za Inikem. Začal jsem mu líbat podbříšek a budu tak dlouho dokuď si o tom abych šel dál sám neřekne. Líbal jsem, kousal jsem ho. On se snažil zadržet vzdechy. 

°°°°°°

Tak jo máme pro vás další! :)

Vaše Morten a Vitae