Nepustím tě!

XIII. Kapitola

Došli jsme domů, byl čas oběda. I moje břicho se o oběd hlásilo. (Jako že mu kručelo v břiše. XD) Iniko mi rozkázal ať jdu do ložnice a tam si lehnu. Lehl jsem si a zachumlal do peřiny. Začal jsem se nudit, vstal jsem z postele a šel jsem najít tu chlupatou kouli. (Málem jsem na ni zapomněla. Chudák Miwa. XD)

Nařídil jsem mu, aby šel do postele a já mezitím udělal oběd. Stejně tomu ale nemůžu uvěřit. Byl to šok, když nám oznámil, že je Akio těhotnej! Jen tak v klidu si tam přijde, řekne nám to a zase odcupitá zpátky k sobě! Co si o sobě jako ten doktor myslí?! Mezitím, co jsem se takhle v hlavě hádal, jsem dodělal oběd a donesl mu to do postele.  

Miwu jsem našel v obýváku, musel jsem jít potichu aby si mě Iniko nevšiml. Vzal jsem ji a šel zpátky do ložnice. Lehl jsem si a začal ji hladit po jejím bílým kožíšku. Začala krásně příst, přišel Iniko i s obědem. Bylo to kuře s hranolkama, hned jsem se do toho pustit, ne jo...budu muset jíst za nás oba.

Hned jsme se do toho pustili. Asi za 10 minut jsme to měli snězené a tak jsem to šel odnést do dřezu. Vrátil jsem se zpět za Akiem a lehl si k němu do postele. ,,Měli by jsme jít hledat tu práci." řekl jsem a podal ze země notebook. ,,Máš pravdu." řekl Akio a trochu si ze sebe sundal peřinu. 

Miwa se rozhodla že už to u mě nebaví tak odešla. My jsme zatím s Inikem hledaly práci. ,,Co tahle?" Ukázal jsem na obrazovku kde bylo na psaní že hledají mladé lidi kteří by jim pomohli na výpomoc do jedné firmy. Byly tam i napsané jaká místa.

Hledáme mladé lidi kteří by nám pomohly ve výpomoci. 

* Uklízeč/ka

* Assistent/ka

* Učetní

* Opravář

Prosím hlaste se na číslo xxx xxx xxx. 

Ta nabídka prací vypadala dobře. ,,Já bych možná šel na účetního, zatím." řekl Akio a a dal si ruku pod hlavu. ,,Já možná na toho opraváře." řekl jsem a začal psát to číslo do mobilu. 

,,Prosím?" řekl ženský hlas do telefonu

,,Dobrý den, já a můj přítel by sme se chtěli poptat o místa jako opravář a účetní." 

,,Dobře, bylo by možně přijít příští týden ve středu k nám do kanceláře?"

,,Ano. Takže příští týden ve středu."

,,Ano, zatím na shledanou."

,,Na shledanou." 

,,Tak je to domluvení, ve Středu příští týden tam jdeme." Jen jsem kývl. ,,Do školy kdy zajdeme?" Už se mi tam ani moc nechce. ,,Nudím se, nepůjdeme se kouknout na ten barák?" Chci vědět jak se bude tvářit na ten barák. Hodně.

,,Hai." řekl jsem a vstal z postele. ,,Ty lež, já ti donesu oblečení." nakázal jsem mu a podal mu nějaké oblečení. On se začal převlékat a já byl otočený zády, abych se nevzrušil. Když sme se oblékli, vyrazili jsme. Asi za hodinu jsme dorazili na místo. ,,Ten dům je úžasnej!" řekl jsem a pořádně ho objal. ,,Jo jo, ale nemusíš mě tak mačkat." řekl Akio a uchechtl se. ,,Gome." řekl jsem a políbil ho. 

Vešli jsme dovnitř, všude byl prach, ale to se rychle zbavíme. Šel jsem do nějakého pokoje. Na posteli byla krabička, koukl jsem se okolo, Iniko je asi někde jinde. Šel jsem ke krabičce, otevřel jsem ji a byl tam dopis.

Ahoj Akio, ten starý pán který ti přenechal tento dům jsem byl já, tvůj dědeček. Možná teď tomu nevěříš ale je to tak, celý život jsem tě sledoval. Hrozně mě naštval můj syn když od vás odešel a jak to dávala tvoje matka chybu tobě. Jmenuji se Akimura Takamura. Chtěl jsem tolikrát jit k tobě a říc ti pravdu, ale kdo by věřil páprdovi jako jsem já. Přenechal jsem ti všechno, žiju teď v domově důchodců. Klidně se někdy stav.