Chapter 20- „Hej, co to kurva děláš?!"

1.4K 73 5
                                    

„Jdeš taky?" Zeptala jsem se Jasona, který na mě pouze koukal, jako bych byla ze zlata a po chvilce nesouhlasně zakroutil hlavou. Svázala jsem si vlasy do drdolu a vydala se k vodě. Schválně jsem přitom trochu víc vrtěla zadkem, protože jsem si jeho pohled na mém těle užívala stejně jako včera. Nikdy jsem na sebe moc pozornosti okolo kluků schválně nepřitahovala, protože se na mě často dívali směrem, který se mi nelíbil, ale Jason je úplně jiný příběh. U něj si užívám to, jak jeho oči putují po mém těle.

Plavala jsem asi půl hodiny, a potom jsem se rozhodla, že je čas se vrátit zpět na břeh za Jasonem. Celou dobu jsem se koukala na zem, ale ne protože jsem byla nervózní nejspíš jsem ani důvod neměla. Když jsem ovšem přišla k našem věcem Jason tu nebyl. Rozhlédla jsem se okolo jestli náhodou není ve vodě nebo někde neběhá, ale neviděla jsem ho.

Povzdechla jsem si a prohrábla jsem si vlasy. Všimla jsem si, že tu má stále věci, což mě uklidnilo, protože to znamená, že není daleko a že nejspíš neutekl nebo něco podobného. Vzala jsem si opalovací krém a začala jsem si tím mazat nohy.

„Chceš s tím pomoct, krásko?" Ozval se za mnou neznámý hlas. Když jsem se otočila, stál tam nějaká černovlasý kluk a zíral na mě přesně tak, jak to naprosto nesnáším. Sledoval mě, jako bych byla nějaká kořist nebo produkt v krámě. Bylo mi to neskutečně nepříjemné.

„Ne děkuju. Zvládám to sama." Snažila jsem se ho odradit, aby mě nechal na pokoji, ale to jako skoro vždycky nefungovalo.

„Ale já bych ti to ulehčil." Nerozumím tomu, jak někdo nedokáže pochopit to, že je otravný nebo, že o něj nestojím. Někdy jsou nějací lidé fakt dementní.

„Já jsem řekla, že nepotřebuju." Odsekla jsem už, protože mě to přestávalo bavit. Byla jsem tu, abych si užila dnešního počasí a bůhví kdy zase pojedeme na pláž.

„Ale, kotě, bude to super." Přiblížil se ke mně blíž a vzal mě zezadu za boky. Měla jsem chuť mu vlepit facku, ale bála jsem se zpětné reakce.

„Nech mě." Opět jsem se pokusila, aby odešel, ale marně. Nechtěla jsem, aby semnou mluvil nebo ani aby se mě vůbec dotýkal.

„Hej, co to kurva děláš?!" Najednou ze mě ten kluk byl bleskově odtrhnut. Otočila jsem se a on ležel na písku a nad ním stál Jason. Zhluboka dýchal a měl ruce zatnuté v pěsti, přesně tak jako pokaždé, když se Jason naštve. Upřímně myslím, že teď by se Jasona leknul skoro každý včetně mě a toho kluka na té zemi, kterému okamžitě kleslo sebevědomí, jakmile se podíval na Jasonovu tvář.

„Vole, nech mě být." Ten kluk si opět stoupnul a odstoupil od Jasona. Nechtěla jsem, aby se Jason popral, protože jsem si dnešek opravdu chtěla užít a momentálně se to nedaří.

„Tak na ní do píči už nikdy nasahej, protože jestli tě kurva ještě někdy uvidím jenom blízko u ní, tak tě zabiju, ty sráči! Rozumíš?" Pouze přikývnul a rychle odešel pryč. Naštěstí okolo nebylo hodně lidí, také si téhle scény nikdo nevšiml, což jsem byla ráda.

„Co po tobě chtěl?" Přemístil svůj zrak na mě a já viděla, jak jsou jeho oči opět takové zabijácké a bezcitné.

„Mazala jsem si tělo opalovacím krémem a on přišel a říkal, že mi s tím pomůže a když jsem chtěla, aby odešel, tak to ignoroval." Povzdechla jsem si. Jason mezitím přešel ke mně blíž a koukal mi do očí.

„Tak teď už tě nechá na pokoji. O to se osobně postarám." Usmál se a pohladil mě po tváři.

„Kde jsi vlastně byl? Hledala jsem tě, když jsem se vrátila." Zeptala jsem se ho, když mi roztíral krém na zádech.

„Potřeboval jsem na záchod, a ještě jsem koupil vodu." Odpověděl a ukázal na lahve vody hozené nedaleko našich věcí, pro které jsem potom došla.

Za hodinu jsem zase byla ve vodě, ale teď jsem se tu jen tak cákala a užívala si ten chlad, který z ní šel. Uklidňují mě vlny, které se jemně třou o mé tělo a celkově ten vzduch.

„Jsi v pohodě?" Ozval se za mnou Jason a já pouze přikývla.

„Jsem šťastná." Přiznala jsem a cítila jsem, že jde ke mně blíž.

„Máš ráda vodu?" Zeptal se a já jsem se zasmála a přikývla, „tak to je dobře." Nechápala jsem, co tím myslel, dokud mě nepocákal.

„Jasone!" Zakřičela jsem na něj, což ho donutilo se zasmát. Rychle jsem se snažila mu to oplatit, a tím jsem spustila vodní válku. Smáli jsme se a blbnuli ve vodě, alespoň tak přes hodinu. Když si užíváte každou sekundu, tak je těžké vnímat čas, ale upřímně bylo mi to naprosto jedno.

Potom jsme se opalovali do té doby, než se neudělalo trochu chladno a Slunce už tak silně nesvítilo. Já jsem si četla a Jason měl položenou hlavu v mém klíně, protože ležel a poslouchal hudbu, která hrála z jeho telefonu. Musím uznat, že má velice podobný hudební vkus jako já. Ráda poslouchám naprosto všechno ať už je to pop, rock, rap, anebo další hudební styly. Pokud je ta písnička pěkná a textově významná, tak si jí většinou oblíbím.

Všimla jsem si, že tam má i starší písničky a zrovna, když hrála Can't Help Falling In Love od Elvise Presleyho tak Jason začal zpívat také. Všimla jsem si, že má zavřené oči a také toho, že má přenádherný hlas. Myslím, že jsem ještě neslyšela někoho zpívat tak čistě a naprosto ze srdce, jako zpívá Jason. Byli jsme takhle docela dlouhou dobu. Já jsem se už ani nesoustředila na knížku a pouze poslouchala jeho hlas, který mi krásně šel se zvukem moře. Přesně tohle by bylo moje vysněné rande, takhle bych se cítila jako na vrcholu a v bezpečí. Nepotřebovala bych drahé večeře a dárky. Vystačila bych si ráda s momenty, jako jsou tyhle, jen jediná věc, která mě momentálně mrzí je, že jediný člověk, se kterým bych tohle znovu chtěla zažít je právě Jason, ale to je nemožné, protože my dva spolu nejspíš fungovat nebudeme. Ale i přes to, že spolu nejsme a možná nebudeme, tak jsem děkovala Bohu za tento den, který se neskutečně vydařil a také za člověka, který mi právě leží v klíně a já se do něj každý den zamilovávám více a více, zatímco on nemá ani ponětí a ani žádné podobné pocity vůči mně.

BIZZLEKde žijí příběhy. Začni objevovat