#73

352 46 8
                                    

Chci se moc omluvit, že teď díly přibývají tak sporadicky, ale mám toho hodně... Dospělost vážně nestojí za nic =D Děkuju, že mi i přesto zachováváte přízeň, snad vás do budoucna nezklamu ♥ Jste úžasní!

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * *

Klepala jsem se, po zádech mi stékal ledový pot. Jako bych měla horečku... V jeskyni se navíc citelně ochladilo, nepochybovala jsem, že ať Samuel právě rozpoutal cokoli, nic ho nezastaví. Naše šance na záchranu se tak opět o něco zmenšily. S každou další vteřinou, kterou jsem se choulila na podlaze, jsem se víc vzdávala naděje, že zase bude všechno jako dřív.

Než mě Strážci poslali do Louiho života.

Než jsem se ocitla v Eleanořině těle.

Než si mě našel Samuel.

Vzlykla jsem a zhluboka se nadechla. Rozhodně nebyl ten pravý čas na oddávání se úzkostem. Panice. Musela jsem být ve střehu! Ta stvůra jistě jen čekala na mou slabou chvilku. Vždyť on by využil jakékoli příležitosti! Začala jsem dokonce i pochybovat o tom, že by mi neublížil.

Zešílel.

Prostorem se náhle rozezněl ďábelský smích. Zatímco mi na hlavu stále dopadaly ostré kamenné úlomky, Samuel kroužil kolem, k uším mi doléhal jeho těžký dech. „Neodejdeš odsud, dokud tohohle ubožáka nehodíš přes palubu. Nezapomeň, že jsem mocnější, než si vůbec dokážeš představit. Nezahrávej si se mnou..."

„Pochop to už konečně!" zařvala jsem z plných plic, nějak neexistovalo nic dalšího, co bych mohla ztratit. „Nemiluju tě. Nikdy jsem nemilovala a nikdy milovat nebudu! Kdysi, v minulých životech, jsem tě možná brala jako přítele. Důvěřovala jsem ti, měla tě ráda. Ale teď? Všechno jsi zničil. Nenávidím tě. Nezasloužíš si kráčet po Zemi. Nezasloužíš si sloužit ve jménu Strážců! I kdybych měla zůstat pod mostem a čtyřiadvacet hodin denně se o Louiho starat, udělám to. On je vším, co dělá člověka člověkem. Ty jsi zlý ubožák, kreatura, co se umí jenom mstít. A k čertu s veškerou tvou mocí!" Na konci jsem už nestačila s dechem. Bylo mi vážně úplně jedno, co se mnou udělá. Jak se mi pomstí. Louimu jeho podstatu vrátit nehodlal. Na čem jiném záleželo?

Na okamžik se mu v očích objevil záblesk světla. Zmizel však stejně rychle, jako se objevil. Zvrátil hlavu a rozesmál se, ačkoli už to neznělo tak bezstarostně a sebejistě jako před chvílí. „Hraješ si na hrdinku? Nepředstírej, že nemáš strach. Hrůzou určitě umíráš!"

Chystala jsem se ho poslat do samotného Pekla, když Louis v mých pažích znenadání útrpně zasténal. Ten zvuk byl prošpikován bolestí, sama jsem cítila, kterak mi do útrob proniká ostrý dlouhý nůž.

„Můžeš jeho soužení ukončit," vyplivl se stopou jemu vlastní teatrálnosti v hlase Samuel. „Stačí říct ANO. Nic víc."

„Tys mě asi před chvílí neposlouchal, co."

Mlčel. Zřejmě nečekal, že si budu stát za svým.

Pozvedla jsem obličej a bez mrknutí oka se na něj zahleděla. „Radši zemřu, než bych kdy odešla s tebou. Radši zemřu než být bez Louiho. Takže do toho. Zabij mě."

Ano, skutečně jsem očekávala poslední úder. Něco velkého. Něco pompézního, což byl ostatně Samuelův styl. Ale...

Nic takového nepřišlo.

Naopak.

Samuel se náhle svezl na kolena, po krvavými šrámy znetvořeném obličeji se mu rozkutálely slzy.

* * * * * * * * * * * * *

Snad se vám díl líbil... Nedokážu popřít, mrzí mě, že si druhá část románu IWBWY nenašla víc příznivců, ale nic s tím neudělám. Děkuju VÁM, které pokračování přece jen trochu nadchlo, kterým se dostalo BWM do srdce. Mám vás moc ráda. Jste skvělí ♥ Psaní je obrovská část mě samotné. Asi bych bez něj fakt nedokázala být =)

NEZAPOMÍNEJTE SE PŘIPOJOVAT NA FACEBOOK, CHYSTÁM SPECIÁLNÍ VÁNOČNÍ DÁRKY! =) Odkaz najdete na profilu ♥

Za případné překlepy či nesrovnalosti se omlouvám... =)

>>KOMENTÁŘ UVÍTÁM<<

✓ BE WITH ME /Louis Tomlinson*pokračování IWBWY/ DOKONČENO ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat