0.1

8.6K 383 76
                                    

McGonagallová zanechala Hermionu a Blaise v jejich společném pokoji, a tak se mezi nimi rozprostřelo nevítané ticho. Hermiona si uvědomila, že oni dva spolu snad nikdy ani nemluvili. Věděla, že je to kamarád Malfoye, a dost sázela na to, že je jediný opravdový, ale ruku do ohně by za to nedala.

,,Tohle je hloupé," promluvil jako první a ona se na něj překvapeně podívala.

,,Cože?"

,,Tohle je hloupé," zopakoval a ukázal kolem sebe, ,,ty a já, trapné ticho. Budeme spolu muset trávit hodně času, a tak navrhuji, abychom si to zpříjemnili, co nejvíce to půjde. Co ty na to?"

,,Jsem překvapená tvojí reakcí, ale souhlasím," řekla a Blaise se na ni zamračeně podíval.

,,Proč? Protože jsem Zmijozel?"

,,Ne, protože si čistokrevný a kamarád Malfoye. Hele, nechci, abychom se hádali hned na začátku. My dva jsme si nikdy nic neudělali, takže před sebou máme čistý štít," vysvětlila a doufala, že to přijme. Měla dost toho pošťuchování mezi ní a Malfoyem, nepotřebovala si na seznam připsat i Blaise, se kterým bude celý rok bydlet.

,,Fajn, ale neměla by si lidi hned odsuzovat za to co jsou, Hermiono," řekl a chtěl odejít do svého pokoje, ale Hermionin hlas jej zastavil.

,,Těžko můžeš považovat někoho čistokrevného za dobráka, když tvé jediné dobré zkušenosti s nimi zastiňují ty špatné."

,,Hádám, že to je pravda. Dobrou, Grangerová," rozloučil se a zmizel v pokoji. Hermiona si povzdechla a sama se šla podívat, kde to vlastně bude následující rok bydlet.

Pokoj vypadal jako ten její v koleji, akorát byl menší a měla jej celý pro sebe. Unaveně padla do peřin a lehce se usmála, když si uvědomila, že se nemá vůbec čeho bát. Blaise se jevil jako úplný opak Malfoye a to opravdu uvítala. Už se chtěla ponořit do říše snů, když někdo zaťukal na dveře.

,,Grangerová, máš tu ochranku," ozval se hlas Blaise a Hermiona zaúpěla.

,,O čem to mluvíš?" zakřičela na něj nazpátek, ale ani se nehla ze své postele.

,,Tvoji kamarádi. Zřejmě se přišli podívat, jestli už někde nezahrabávám tvoji mrtvolu," řekl a Hermiona se tomu zasmála.

,,Pošli je pryč. Chci spát," zamumlala a nebyla si vůbec jistá, jestli ji slyšel, ale bylo jí to jedno, protože hned potom, co to řekla, jí ztěžkly víčka a ona vytuhla.

Blaise se marně snažil dostat z Grangerové nějaké slova, a tak usoudil, že usnula. Sice nechápal, jak se jí to povedlo tak rychle, ale aspoň si mohl s Potterem a Weasleym trochu pohrát. Vrátil se ke vchodu, kde otevřel vstupní dveře a setkal se se zamračenými výrazy těch dvou tupců.

,,Lituji, ten jed zabral rychleji než jsem čekal. Zdá se, že dnes večer to bylo naposled, co jste viděli svoji malou mudlovskou kamarádku," řekl naprosto vážně a přál by si, aby si jejich výrazy mohl vyfotit, protože stály opravdu za to.

,,Ty-" vystartoval Ron a chtěl se na něj vrhnout, ale Harry jej zastavil.

,,Rone, uklidni se, nevidíš, že se tě snaží jen naštvat?"

,,Jo, uklidni se, Ronalde. Na hysterické ženské nejsem zvědavý. Grangerová spí, takže budete muset počkat do rána. Pak ji můžete vyzpovídat, jak se vám jen bude chtít. A teď vypadněte, chci jít taky spát," zavrčel a zabouchl vstupní dveře.

,,Myslím, že tohle šlo dobře," řekl si pro sebe a vrátil se do svého pokoje.



***

Názory? <3 mám v plánu zase začít dělat delší kapitoly, tedy aspoň u tohohle příběhu, tak uvidíme, jak mi to půjde :) další kapitola bude v pátek.

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Animae fideliumKde žijí příběhy. Začni objevovat