BIZZLE

Chapter 27- „Někdo nás sleduje."

Jason odešel z místnosti pár minut, potom co jsme se uklidnili. Já jsem si ještě upravila vlasy a make-up, abych nevypadala špatně a neměla rozmazanou rtěnku nebo něco podobného. Vyšla jsem z pokoje a sešla schody dolů, abych se mohla přidat k Jasonovi, který si povídal se Zaynem, Gigi, a ještě nějakými lidmi, které neznám, ale hádám, že je budu muset poznat.

„Candice, pojď se k nám připojit!" Ozval se Jasonův pronikavý hlas, když jsem si brala skleničku šampaňského od jednoho číšníka, který mi ho nabídl. Usmála jsem se a vydala jsem se směrem k Jasonovi, který natáhl ruku ke mně. Obmotal jí okolo mého pasu a usmál se, jako bychom před několika minutami ještě neleželi nahoře v posteli a nelíbali se vášnivěji, než jsem, kdy zažila.

„Všichni, tohle je má dnešní společnost Candice." Představil mě lidem, které jsem nikdy v životě neviděla. Vypadaly hodně mile, což mě trochu překvapilo, jelikož Jason vypadá jako typ člověka, co se baví se zlými lidmi, ale očividně jsem se v něm zmínila. Všichni se mi představili také a podali jsme si ruce.

„Upřímně nečekala bych, že si Jason najde přítelkyni. Ty mě překvapuješ čím dál tím víc, Jasone." Zasmála se krásná tmavovlasá dívka, která stála naproti mně v krásných šatech. Vypadala, jako by byla nějaká modelka. Její věta nezaskočila jen mě, ale očividně i všechny okolo. Tedy až na Jasona, který zachoval klidnou hlavu, což je u něj novinka a pouze se na oplátku zasmál. Čekala jsem teď, že řekne něco, čím vyvrátí její očekávání a poznámku.

„Rád překvapuju lidi. Mohla bys nás taky někdy něčím překvapit, Kendall." Všichni se zasmáli až na Kendall, která jen protočila očima a poslouchala, jak jí dívka vedle ní říká, ať si z toho nic nedělá a hodí to za hlavu. Mohla to být její sestra, jelikož si byly docela podobné.

Ještě chvíli jsme tam byli a povídali si s všemi těmi lidmi, ale potom Jason řekl, že už pojedeme, a tak jsme se se všemi rozloučili a odešli. Já jsem ovšem celou dobu myslela na to, že Jason nevyvrátil to, co Kendall řekla. Neprotestoval ani nějak se nesnažil naznačit, že nejsem jeho přítelkyně. Nedokážu se v Jasonovi vyznat, jelikož ještě v té ložnici mi přímo do očí řekl, že nechce mít vážný vztah, protože tak nefunguje a teď v podstatě jde proti věcem, které říká.

„Co s tebou je?" Ozval se, po několika minutách, když jsme odjeli od Zayna.

„Nic jen jsem trochu unavená po dnešku." Zalhala jsem mu, jelikož jsem se nechtěla zase hádat nebo něco řešit.

„Candice, neříkej mi sračky. Chci vědět, co s tebou je!" Rozkázal mi a já jsem si povzdechla a chvíli mlčela. Nechtěla jsem mu to říkat, jelikož vím, že si o mě bude myslet, že jsem naprosto blbá a řeším každou blbost a potom se pohádáme. Tak to končí vždycky, když se ocitneme v nějaké podobné situaci, jako je tahle.

„Jen mě zarazilo, když Kendall zmínila, že spolu chodíme, když to není pravda." Shrnula jsem mu do jedné věty to, co chtěl vědět.

„Byl to jenom vtip. Kendall má někdy naprosto debilní komentáře, který člověk musí prostě ignorovat. Nemyslela to vážně." Odpověděl mi docela v klidu, což jsem byla ráda, ale já jsem se rozhodla, že už si po sobě nenechám šlapat a donutím ho, aby mi řekl, co opravdu chce a nechce, protože se tady nenechám tahat za nos. Vím, že jsem se před chvílí ještě pohádat nechtěla a ani jsem to nechtěla řešit, ale když o tom teď začal mluvit, tak jsem se rozhodla v opak.

„A ty jsi to taky nemyslel vážně, když jsi to nepopíral, že ne?" Snažila jsem se sestavit tu větu, aby mu to nepřišlo, jako kdyby mi nějak ublížil, tím že řekne, že mě nechce nebo že to nemyslel vážně.

„Nemyslel jsem to vážně. V tom pokoji jsem ti snad ujasnil, že nechci nic společného se vztahem." Cítila jsem z něj a z toho, jak mluvil, že je trochu naštvaný, jelikož se opět bavíme o tématu, které rád ignoruje nebo se mu vyhýbá.

„Tak co teda chceš, Jasone? Nechceš vztah, ale nikdy mi opravdu neřekneš, co teda vlastně po mně chceš." Nebavilo mě hrát tuhle jeho hru, kterou používá. Připadala jsem si, jako idiot, protože to přesně ze mě dělá tímhle.

„Kurva musíme to řešit?!" Protočila jsem očima nad jeho stupidním komentářem a cítila, jak se mi už stejně jako jemu pomalu vaří krev.

„Jo musíme to řešit, protože ze sebe nenechám dělat idiota. Jednou se chováš, jako bys semnou chtěl být a mít vztah, a potom říkáš něco, co naprosto jde proti tomu. Tak si sakra vyber!"

„Já chci tebe do píči. Ty tomu nerozumíš, Candice. Ani já tomu sám sakra nerozumím, ale něco se semnou děje, když jsme spolu a já zásadně s nikým nechodím, ale ta představa že bych byl bez tebe se mi nelíbí víc. Nedokážu dobře vyjádřit, co se mi děje v hlavě, když jsem s tebou a ani nevím, jestli bych v tom dokázal pokračovat, ale nedokážu s tebou skončit." Připadala jsem si, jako kdybych byla zaseknutá s touhle situací v kruhu, jelikož nemám pocit, že to, co chce Jason jde zařídit, bez toho abychom spolu měli vztah.

„Proč nedokážeš skončit, když semnou nechceš být?" Zeptala jsem se, jelikož když chce tedy skončit tak ať skončí a netahá mě za nos.

„Nevím. Nemám kurva ani ponětí, proč se na tebe prostě nedokážu vykašlat a jít si ošukat někoho jiného. Ty jsi prostě naprosto něco jiného, než znám a vím, že to zní maximálně kýčovitě a odporně ani nevím proč něco takového říkám, ale je to pravda. Nedokážu tě nechat být. Snažil jsem se, ale nejde mi to moc dobře." Zasmál se lehce a já taky.

„Takže nechceš semnou mít vztah, ale ani mě nechceš nechat být." Ujasnila jsem si nahlas, co mi teď celou dobu říkal.

„Nejsem zrovna jednoduchý člověk, s kterým bys mohla mít nekomplikovaný život." Podotkl a já jsem se lehce zasmála, jelikož tohle mi došlo už dávno.

„Došlo mi to."

„Záleží mi na tobě, Candy, ale nemůžu tě zatáhnou moc blízko ke mně, jelikož to nekončí dobře." Pohladil mi tvář, když jsme stáhli na semaforech a políbil mě. Jeho rty mě donutili na chvíli zapomenout na všechno, co jsme teď řešili. Po chvíli se odtáhl a pokračoval v cestě. Jeli jsme asi deset minut a já jsem si všimla, že se Jason neustále kouká do zpětného zrcátka a zrychluje.

„Jsi v pohodě, Jasone?" Zeptala jsem se po chvíli, protože mě trochu znervózňoval.

„Někdo nás sleduje. Podej mi můj telefon!" Rozkázal mi a já udělala tak, jak po mě chtěl. Podala jsem mu telefon, a potom jsem jen poslouchala, jak telefonuje s Ryanem.

„Budeme muset dneska přespat v hotelu. Musíme setřást toho člověka, a potom už bude pozdě se vracet domů, takže se připoutej."