3.2

5.5K 296 66
                                    

Hermiona se převalila na posteli na druhý bok a hlasitě si povzdechla. Bylo něco málo po jedné hodině ráno a ona stále nemohla usnout. Nevěděla, proč zčistajasna ukončila jejich procházku, ale věděla, že ačkoliv měla Draca ráda, aspoň svým způsobem ano, mohla s ním zatím strávit jen omezené množství času bez toho, aby ji začal štvát. Tohle měl být pro ni stejně jako pro něj první vážnější vztah, tedy pokud něco s Dracem Malfoyem vůbec vážné být mohlo.

Znovu si povzdechla a posadila se na posteli. Zrovna teď bylo dost na nic, že Ginny o jejím novém románku nic neví. Potřebovala si o tom s někým promluvit, ale věděl o tom jen Blaise. Ten nebyl úplně ten pravý s kým by to chtěla řešit, protože to byl nejlepší kamarád Draca, ale byl její jediná možnost.

Vylezla ze své teplé postele a rychle proběhla dveřmi a zastavila se až u Blaiseova pokoje. Tam chvíli zaváhala, ale nakonec dveře otevřela a ocitla se uvnitř tmavého pokoje. Neměla u sebe hůlku, takže musela po tmě najít Blaisovu postel, což nebylo tak lehké, jak si původně myslela.

„Blaisei?" zašeptala, když se dostala k jeho posteli, ale jako odpověď se jí dostalo Blaiseovo chrupkání.

„Blaise!" promluvila už hlasitěji a lehce do něj šťouchla, ale opět to sním ani nehlo.

„Blaise, buď moje kámoška!" řekla a pořádně s ním zatřásla.

„Teď ne, Draco," zamumlal a otočil se zády k ní. Hermiona se nad tím zasmála, ale nevzdávala se.

„Tady je Hermiona," vykřikla a znovu do něj šťouchla. Blaise se k ní otočil zpátky čelem a zdálo se jí, že dokonce otevřel oči, ale stále zde byla příliš velká tma na to, aby si byla jistá.

„Hermiona?" zeptal se zmateně.

„Jo, buď moje kámoška, Blaise," zaprosila.

„Hmm, ne," odsekl a znovu jí ukázal záda. Teď už jí to přestalo bavit, tak se napřáhla a jednu mu šlehla.

„Kámoško!!"

„Merlin, když řeknu ano, přestaneš mi tak říkat?" zaúpěl a posadil se.

„Uvidím, a teď šoupni zadkem, je mi tu zima," řekla a strčila do něj, načež se Blaise neochotně posunul a Hermiona si vlezla k němu pod deku, přičemž se neubránila pomyšlení na Draca a na to, jak by teď vybouchl, kdyby je viděl. Nedalo jí to, a musela se nad tou myšlenkou usmát.

„Takže, co bylo tak naléhavé, že jsi mě musela vzbudit o půl druhé ráno?" zeptal se otráveně.

„Nemůžu spát."

„Ale já ano," odsekl a znovu si lehl, ale Hermiona jej nenechala a vytáhla jej zpátky do sedu.

„Blaise, potřebuji si s někým promluvit o Dracovi."

„Merlin, proto ta kámoška? Mám ti dělat zrzku? Na to nemám," zaúpěl. Do čeho se to sakra dostal?

„Ale mně by vážně pomohlo si o tom s někým promluvit."

„Fajn, mluv," pobídl ji, ale příliš nadšený z toho nebyl.

„Víš, já vlastně ani nevím o čem. Tohle všechno je pro mě nové, a já nevím. Mám jej ráda, Blaise, ale povede to někam?" zeptala se a Blaise náhle pookřál. Mohlo mu být jasné, že ona na rozdíl od Draca o jejich vztahu přemýšlet bude.

„Udělala jsi to dost nerozvážně, že? Normálně by sis to promyslela, než bys vstoupila do takové vztahu, mám pravdu?" odpověděl jí otázkou.

„Ano, a protože jsem to neudělala myšlenky mě teď pronásledují na každém kroku. Mezi námi něco je, opravdu ano, Blaise, ale pořád je to on. Nemohla bych říct, že mu stoprocentně věřím, nemůžu říct, že mě jeho vtípky nemrzí. Říkám si, jestli to má vůbec šanci. Válka se blíží a pak co? Je to jedna z otázek, které mě velmi trápí. Na jaké bude straně? Přijme znamení zla? Dokázala bych jej mít ráda i na dále? Dokáže mít vážný vztah?"

„Hele, je naprosto logické, že o tom přemýšlíš, ale pokud jej máš vážně ráda a věříš, že by Vám to mohlo vyjít, na nic z toho se neohlížej. Tohle je pro Draca taky nové, ale můžu ti říct, že to s tebou myslí opravdu vážně, jen mu musíš dát chvilku, aby se v tom naučil chodit," řekl Blaise a věnoval své nebelvírské kamarádce úsměv.

„Vím, že jsme velmi rozdílí, ale myslím, že máme šanci na vztah, že to dokážeme. Moc ti děkuji, Bliase, tohle mi opravdu pomohlo," řekla a objala jej.

„Není vůbec za co, jen bys si příště mohla vzpomenout, že si chceš promluvit dřív, než budu spát."

„Omlouvám se."

„Zvládnu to," ušklíbl se a lehl si. Hermionu mu věnovala zkoumavý pohled a lehla si vedle něj.

„Zůstanu, jo?"

„V pořádku, jen bych byl na místě mrtvý, kdyby se to dozvěděl, Draco, takže si to necháme pro sebe, dobře?"

„Neboj, navíc pokud bys nepřežil ty, tak Harry už vůbec. Často jsme spávali v jedné posteli, takže to si nech taky pro sebe. Nevím, jestli se s Dracovou žárlivostí dokážu vyrovnat," řekla a Blaise se zasmál.

„Myslím, že jsi v tomhle úplně stejná jako Draco, takže si budete kvit."

***

Blaise není jen super drbna, ale i super kámoška :'D názory? <33 pro ty, co četli jednodílovku - v příští kapitole se můžete těšit na jednu ze vzpomínek :3

Animae fideliumKde žijí příběhy. Začni objevovat