5.8

3.7K 212 37
                                    

Březen vystřídal duben, jak už to tak bývá a sluníčko začínalo nabírat na síle, takže Harry s Ginny se rozhodli pro nedělní procházku spolu s primuskou, která s nimi už netrávila tolik času, jako dřív. Ron zřejmě stále ještě obědval, a pak si půjde dopřát odpoledního klidu.

Procházeli se kolem Černého jezera a nikdo nic neříkal. Ačkoliv Hermiona ráda trávila čas se svými přáteli, tohle bylo poněkud trapné. Zajímalo ji, jestli to vidí stejně, nebo ne, ale ona tu byla prostě navíc. Přitáhla si svetr blíže k tělu, poněvadž ač bylo už tepleji, stále pofukoval ledový vítr. Ginny vydala podivný zvuk a vysloužila si tak zvědavé pohledy od svých kamarádů.

„Děje se něco?" zeptal se starostlivě Harry.

„Co? Ehm, ne, já jen, je mi trochu zima. Došel bys mi, prosím, pro mikinu?" zeptala se s úsměvem a Harry zaváhal.

„Můžeš si vzít mojí," navrhl a už si ji začal sundávat, ale Ginny jej zastavila.

„Ne, byla by ti pak zima," odporovala a Harry si povzdechl. Podíval se na Bradavický hrad a vydal se na cestu. Teď by opravdu ocenil, kdyby se mohli na pozemkách školy přemisťovat.

„Sluší Vám to spolu," řekla s úsměvem Hermiona, když už byl z Harryho jen tmavý flek v dáli na kopci. Ginny na to nic neřekla, jen se na ni vrhla a Hermiona neměla tušení, co se děje, ale bála se pohnout, aby jednu neschytala. Odhrnula ji vlasy a na jejím obličeji se mihl výraz, který Hermiona neuměla identifikovat.

„Ha! Já věděla, že jsem viděla dobře," vykřikla vítězně.

„Cože?" zeptala se nechápavě Hermiona.

„Jsi ve velkém problému, moje drahá," řekla a Hermiona se začínala bát s čím na ni přijde.

„Stále nechápu o čem to mluvíš."

„Mluvím o tom cucáku, co máš na krku," ušklíbla se a Hermiona těžce polkla. Co má teď jako do prdele dělat? Ginny jí nedá pokoj, dokud nedostane odpověď a ona jí opravdu nechtěla poskytnout odpověď.

„Cože? Jaký cucflek? To je nesmysl, já a cucflek? To jsi mě opravdu pobavila, Ginny," drmolila a dala se znovu do chůze. Byla aspoň ráda, že byla natolik taktní, že nejdřív poslala Harryho pryč, než to na ni vybalila.

„Obě víme, že se z toho nevykecáš, tak proč si to neusnadnit a neříct mi to rovnou?" zeptala se příliš mile a Hermiona si přála, aby se na místě propadla, nebo aby se už vrátil Harry, nebo aby se stalo něco, co by ji dostalo z téhle příšerné situace.

„Ehm, já..." začala, ale jaksi nemohla pokračovat, protože nevěděla jak. Co jí měla říct?

„Merlin, byl to Blaise, že?" vyjekla a Hermiona se na ni nechápavě podívala.

„Co? Ne!" vyhrkla.

„Nemůžu tomu uvěřit! To bylo pořád – jsme jen kamarádi, a pak tohle!" mlela si dál svoje Ginny a Hermiona nad jejími slovy začala přemýšlet. Vlastně to byl dobrý nápad a mohla ji při tom nechat.

„Nejanči," řekla Hermiona a Ginny ji opravdu poslechla a zmlkla.

„Tak počkat, počkat," řekla a začala o něčem přemýšlet a Hermionu opět polila vlna strachu. Sakra, myslela si, že tímhle to končí.

„Co?"

„Nechodí Zabini náhodou s Lyrou?" zeptala se a Hermiona skoro zaúpěla. Samozřejmě, že chodí s Lyrou, jak jsi na to mohla zapomenout, ty hlupačko?! Okřikla se v duchu a hledala nové vysvětlení.

„No, to ano, ale tohle se stalo těsně před tím. Lyra jej pořád odmítala a on z toho byl zničený. Jednou se ten žal rozhodl zapít a já mu dělala společnost, ale opili jsme se a uklouzlo nám to. Ani pro jednoho z nás to, ale nic neznamenalo a byla bych ráda, kdyby to zůstalo jen mezi námi," vysvětlila a v duchu se poplácala po zádech, jak dobře to vymyslela.

„Může být," souhlasila Ginny a Hermiona si oddechla, ale věděla, že to ještě nepřijala úplně a bude si na ni pár dní muset dát pozor. Nesmí jí dát žádnou záminku, co by její příběh vyvrátila.

„O co jsem přišel?" zeptal se Harry, který se u nich objevil i s mikinou v ruce.

„Jen holčičí řeči," odpověděla Ginny a naposled si Hermionu přeměřila pohledem.

„No nic, musím udělat ještě nějaké úkoly, takže Vás teď opustím," řekla Hermiona.

„Ale myslela jsem, že strávíme odpoledne společně."

„Harry, myslím, že si s Ginny vystačíte sami. Stejně jsem tu tak trochu navíc," vysvětlila Hermiona s úsměvem a rozešla se k hradu, aby mohla najít svého přítele a následně z něj vymlátit duši za to, že ji dostal do téhle nepříjemné situace.

***

To bylo o fous, názory? <3

Animae fideliumKde žijí příběhy. Začni objevovat