6.3

3.6K 219 60
                                    

Hermiona seděla na gauči ve společenské místnosti a četla si knihu, když do pokoje vpadli tři zmijozelové, kteří se vraceli z famfrpálového zápasu. Rychle si dočetla stránku a zaklapla knihu, aby je mohla přivítat.

„Ne! To neudělám!" vyjekl Blaise, když se všichni tři připojili k Hermioně.

„Ale slíbil jsi to," protestovala Lyra, zatím co Draco políbil svou nebelvírku na přivítanou.

„Chyběl jsem ti?" zeptal se s úšklebkem na rtech.

„Hmm, ne," odpověděla a vyplázla na něj jazyk.

„Velmi dospělé," odfrkl si a znovu ji políbil.

„Vyhráli jste?" zeptala se, když se od sebe museli pro nedostatek vzduchu odtáhnout.

„Musíš se vůbec ptát?"

„V žádném případě!" zvýšil znovu hlas Blaise a Hermiona zapomněla, co chtěla říct.

„O co jde?" zeptala se místo toho zvědavě.

„Ti dva se před začátkem zápasu o něco vsadili a zdá se, že Lyra vyhrála," odpověděl Draco a pobaveně sledoval dvojici, která seděla naproti nim.

„Hele, Draco je svědkem. Byla to sázka, nemůžu za to, že jsi prohrál."

„Má pravdu," vložil se do toho Draco.

„O co jde?" zeptala se znovuHermiona, ale tentokrát Lyry, protože nechtěla být jediná v nevědomosti.

„Vsadili jsme se o to, kdo dnes nahází víc bodů," vysvětlila Lyra a Draco se tomu zasmál. Tak proto dnes měli tak vysoké skóre! Měl pocit, že to byl jejich rekord.

„A o co jste se vsadili?"

„Neříkej to," vykřikl Blaise, ale Lyra se na něj jen pobaveně podívala, než se věnovala opět Hermioně.

„Je to jednoduché. Jde o striptýz," odpověděla se smíchem a Blaise dělal, že nikoho nevidí. Hermiona měla pocit, že se snaží splynout s okolím, jako to dělá chamaleon.

„To fakt?" vyprskl smíchem Draco, který se velmi bavil představou Blaise, jak dělá striptýz.

„Jo, když bych prohrála já, bylo by to na mně, ale prohrál Blaise, takže je to na něm," odpověděla s úšklebkem Lyra. Draco se otočil na Hermionu a chtěl něco říct, ale ledový pohled jeho přítelkyně jej zastavil.

„Ani to neříkej," varovala jej a on si povzdechl. Holt u nich žádný striptýz nebude.

„Nebudu to dělat," odsekl znova Blaise.

„Fajn," souhlasila Lyra a Hermiona se na ni překvapeně podívala. Lyra se nikdy nevzdávala tak jednoduše.

„Skvěle, jdu si dát sprchu. Sejdeme se na večeři?" zeptal se už opět usměvavý Blaise.

„Může být," odpověděla Lyra.

„Hej, já ti to večer vynahradím, slibuji," řekl a Lyra si odfrkla.

„Vlastně, já tu večer nebudu. Nebudu tady ani zítra, pozítří, popozítří, ten další den, a den na to, zkrátka tu nebudu spát dokud se nerozhodneš splnit to, co máš," řekla a Hermiona se pro sebe usmála. Věděla to! Lyra by to nikdy nenechala jen tak.

„Cože?"

„Slyšel jsi dobře. Sázka je sázka, můj drahý," ušklíbla se.

„Koukám, že Lyra je taky celkem pedantka," poznamenal Draco a Hermiona se na něj zmateně podívala.

„Co myslíš tím taky?" zeptala se s přihmouřenýma očima.

„Nic jsem tím nemyslel," odpověděl rychle a těžce polkl.

„Myslíš si o mně, že jsem pedant?"

„Ne, to si určitě nemyslím. Už jsem ti dnes říkal, jak moc tě miluji?"

„Strč si svoje 'miluji tě' někam," odsekla a on přemýšlel, jak zachránit situaci. Přisedl si k ní blíže a objal ji kolek ramen, ale ona se z jeho objetí vykroutila.

„Nemyslel jsem to tak, jak to vyznělo," zalhal a Hermiona si odfrkla.

„Hej, Lyro, co dnes udělat dámskou jízdu ve dvou?" zeptala se, čímž přerušila vášnivou debatu dvou zmijozelů.

„Že se vůbec ptáš."

„Skvěle, sejdeme se po večeři u mě," řekla s úsměvem.

„Obstaráš jídlo a já pití? Vím, o jedné tajné zásobě," zeptala se Lyra, zatím co Draco s Blaisem pozorovali své přítelkyně se zmatenými výrazy.

„Nemyslíš moji tajnou zásobu, že ne?" ozval se Blaise.

„Ne, myslím naší tajnou zásobu," ušklíbla se a Blaise se podíval na Draca.

„Takže, dáme my pánskou jízdu?" zeptal se a Draco se uchechtl.

„Proč ne," souhlasil.

„Tak, když už máme všichni plány na večer, můžeme jít konečně na večeři," uzavřela to Hermiona a vstala z gauče.

„Jo, už mám hlad jako vlk," přidala se k ní Lyra a obě odešly pryč, zanechávajíc tam své dva zmijozely zcela zmatené.

„Co se to tady právě stalo?" zeptal se Blaise, který byl zmatený asi nejvíc.

„Stalo se to, že nás mají pěkně na háku, kamaráde. Měl jsi přijmout svoji prohru a já neměl Hermioně říkat, že je tak trochu pedant."

„To jsi jí řekl? Jsi sebevrah?"

„Říká ten, co odmítá splnit debilní sázku," odsekl Draco, „že zrovna ty s tím budeš mít problém, bych se nemyslel," pokračoval s úšklebkem.

„Víš, že neumím prohrávat! Nejde o to, o co jsme se vsadili, ale o to, že jsem prohrál," zamumlal.

„Merlin, je to tvoje holka, přej jí to trochu. Tak si prohrál no, to není konec světa."

„Jo, říkáš teď, ale kdybys byl na mém místě, choval bys se úplně stejně," odfrkl si Blaise.

„No, to se ale nikdy nestane, takže to nemůžeme vědět."

„Jo? A co třeba, když Grangerová měla v lektvarech víc bodů než ty. Nenechalo tě to úplně klidným," ušklíbl se Blaise a Draco mu věnoval nasraný pohled. Ovšem, že nemá rád, když je Hermiona ve škole lepší, ale stejně tak ona nemá ráda, když je lepší on. Tohle její předhánění, kdo je chytřejší je nejspíš bude pronásledovat tak dlouho, jak budou tvořit pár.

***

Merlin, užívejte si "zábavné" kapitoly, protože už se nám to blíží! Názory? <3

Animae fideliumKde žijí příběhy. Začni objevovat