you make me LOVE YOU![CZ]

-1-

"Prosím Paule! Chci jít ven jen s Danielou! A vůbec! Nemusela jsem se tě ptát ani na souhlas!"

"Ne nikam nepůjdeš!Nevěřím ti! Budou tam nějací kreténi a ty jim dáš na prvním hajzlu na který v klubu narazíš!"

"Tohle si o mně myslíš! A proč bych s tebou asi byla?" křičím na svého šíleně žárlivého kluka,který měl větší hladinu alkoholu v krvi

"To nevím! Aby si byla oblíbená! Díky mně máš ty tvoje kamarády..Jsem kapitánem lakrosového týmu a hvězda školy a tím pádem je populární i moje holka.." řekne namyšleně a sobecky

"Cože?! Co to zase říkáš za nesmysly! Ne prostě s ní jdu!Je to jen jeden večer..Od doby,co si se stal tím kapitánem jsem nebyla sama pomalu ani na záchodě!" ohradím se a postavím se přímo před něj,aby jsem mu viděla do rozzuřených očí

Chytne mě silně a bezohledně za zápěstí a já zaulpím bolestí. Jeho silná paže se napřáhne a zastaví se o moji tvář a já syknu při štiplavé bolesti,která zahltila moji tvář

"Co si to doprdele dovoluješ! Nejsem tvoje antistresová hračka,na který si vymlátíš svoji zlost!" a položím svoji dlaň na štiplavé místo od jeho rány

"Ne! Si jen laciná holka,která by mě podvedla s kde jakým žebrákem,co se ochomejtne u tvého baráku!" Jeho nenávistný pohled na mou osobu jsem nedokázala pochopit.Je závislí na tom,co je jeho a nechce o to přijít. Ale já nejsem jeho majetek.. jsem jeho holka!

"Přijdu až vystřízlivíš a přestaneš o mně mluvit jako o děvce!" A prásknu za sebou dveřma od jeho pokoje.

"Okamžitě se vrať Taro!" Zařve z plných plic

Utřu si slzu a utíkám rychle z jeho domu,aby ho nenapadlo mě zastavit. Poslední dobou je agresivní. Trvá to už necelý půl rok. Většinou se opije a vyřve si to na mně. Už mě má jako ochočeného psa"Sedni,lehni,válej sudy!" čekám kdy mi to doopravdy řekne

Nevnímám svět kolem a přemýšlím o tom,co s Paulem mám dělat. Najednou ucítím prudký náraz a padám na písčitou cestu u parku..

"Pane Bože! Moc se omlouvám nevšiml jsem si tě a tihle rošťáci se mi vysmekli z rukou!" Naklání se ke mně hnědovlasý klučina se třemi štěňátky v rukou.

"Emmm.. V pořádku!" Chytnu se za hlavu a druhou rukou se opírám o zem.

"To ti způsobil ten pád?!" Zhrozí se nad modřinou u mého zápěstí,kterou bohužel způsobil Paul..

"To ne..to už tam bylo!" Pomalu se začnu zvedat

"To jsou všechno tvoje štěňata?" Usměju se na něj když se vzpamatuju.Možná proto abych odlehčila docela trapnou situaci,která tu nastala

"Tvoje?No jo..Jsem Nicolas Bell. Chodím s tebou dva roky na francouštinu a historii,ale v pohodě s lidmi jako jsem já se moc nebavíš co?" Usměje se ironicky a přichmuří své oči.Pak mi podá volnou ruku bez vodítek a já ji přijmu

"Tara! To ty,ale naopak asi víš.." sklopím zrak. Je mi trapně,že neznám někoho s kým chodím dva roky na stejné hodiny

"Ano vím. A ne!To nejsou moje štěňata!" Uchechtl se pobaveně a podíval se na tři cukroušky,kteří se navzájem kousali do čumáků "Jen je venčím strýčkovi!"

Skloním se k nim a oni po mně hned začnou skákat,jak to mají tihle hraví mazlíčci ve zvyku

"No ahuuj! Vy jste krasavcii!Ňuuu No anoo!" Skáčou mi po kolenu a já je hladím po jejich heboučké srsti

"Jen dva krasavci! Tady to štěně huskyho je krasavice-Roxy" Usměje se a já pohledem nahoru spatřím jeho krásné oči. Jsou tmavé jako uhel a srší z nich radost.

"Tak fajn.. Musím už domů,ale uvidíme se ve škole ne?" usměju se na kluka s řezanou tváří a vystouplými lícními kostmi

"Fajn.." vycenil svoje bíle perličky a pokračoval dál s venčením psích cukroušků,které bych si nejraději vzala domů

******

"Mamii! Jsem doma!" zakřičím při vyzouvání bot do prostorného domu,kde bydlíme jen já s mámou a starším bratrem Sebastianem,který je pořád u své holky takže ho vidím tak 3x týdně

"Tak co Paul..užili jste si kino?" usmívá se na mě mamka,která nesla koš s prádlem

"To kino jsme už nějak nestihli.." posmutním,ale rychle se zase pousměju

"Chceš pomoct?" A vezmu jí koš s čerstvě vypraným prádlem,které vonělo po levandulích

*******

"Jdu s Danielou do bowling klubu..budu doma nějak ve dvanáct!" oznámím mámě a rychle vybíhám z domu

Daniela na mě už čekala před domem.Padli jsme si kolem krku a začali se smát.

"Holka.Už je to nějaká doba kde jsem někam šli!" řekne naštvaně a obejme mě kolem ramen

"Ani mi o tom nemluv!" sklopím hlavu k zemi,která se ztrácela pod našimi kroky

"Jestli ti ten rapl ubližuje tak mi to řekni jo!?Neubližuje že ne?" zastaví se,zvedne moji bradu a dívá se na mě tázavým pohledem

"Ne to ne!Nic se neděje jen jsem nějak neměla čas..Pojďme uuž!" usměju se na ni a rozejdu se po cestě,která byla teplá ještě od slunce

"Pozvala jsem i bratrance. Říkal,že přibere i pár kámošů!"

Při těhle slovech jsem ztuhla. Kdyby mě načapal Paul tak nevím,jak by jsem to zakecala

"Eee.. skvělí!!" usměju se na ni a pak mi hned usměv z tváře zmizí

Před bowling barem stáli čtyři kluci. Když jsme přišli blíž musela jsem se zasmát!

"Nicolasi?!" řeknu a on se okamžitě otočí

"Taro!?" uchechtne se a prohodí rukama,které vytáhl z kapes "Dva roky nic a najednou v jeden den dvakrát?!"

Oba se zasmějeme a ostatní nás nechápou.

Daniela se na mě dívala jako na blázna. "To je na dlouho.." řeknu,mávnu nad tím rukou a jdeme do baru

Ahoj!! Tak je tu moje nová knížka. Dlouho jsem nad ní přemýšlela tak snad se mi povede jak bych chtěla💙
Tak zatím u další kapitoly💖xoxo