Pohled Liama
„ Do prdele, sakra....!“ takhle jsem nadával už asi hodinu. Když jsem viděl, jak ten deník držela v rukách, vyděsil jsem se. Já Liam Payne jsem se bál. Ten deník obsahoval moji minulost něco, co mělo zůstat jenom v tom deníku a taky něco, co mě může ohrozit. Kdyby se dozvěděla o ní, lehce by se mohla dozvědět o tom všem a to nemohu dopustit.
Flashback
28.2.2013
Nervózně jsem podupával nohou a čekal až přijde. Když jsem uslyšel zavrzání dveří, zvonivý smích a kroky, věděl jsem, že je doma.
„ Li, kdepak jsi ?“ ach ten její hlas. Když přišla do obyváku její krásný úsměv pohasl. Rozběhla se ke mě, objala mě a konejšivě se houpala ze strany na stranu.
„ Co se stalo zlato ?“ ptala se ale vím, že už předem znala odpověď. Jen jsem se podíval do těch jejich zelenkavých očí a přikývl. Viděl jsem v nich strach. Ona byla jediný člověk, který se s mou druhou stránkou smířil, nechtěl jsem ji ztratit. Bála se ale i přes to všechno zůstala. Proto jsem ji tak moc miloval a snažil se potlačit své pravé já.
„ To bude dobrý, víš co, budu s tebou teď častěji a budu tě víc hlídat, souhlasíš ?“ opět jsem přikývl a víc zesílil naše objetí. Věřil jsem, že se to zlepší, že budeme spolu a já jednou budu schopen říct, že jsem se dokázal své temné stránky zbavit. Věřil jsem v to.
6.3.2013
Probudil jsem se a snažil nahmatat její tělo vedle mého. Nebyla tam. Prudce jsem se vyšvihnul do sedu.
„ Megan, zlato si tady ?“ nikde se nic neozývalo. Jen to příšerné ticho, který bylo čím dál tím víc nesnesitelné. Rychlostí blesku jsem se obléknul a šel ji hledat. Zastavil jsem se až v kuchyni, kde jsem viděl lísteček na ledničce. Modlil jsem se aby to nebylo to, co sem si myslel. Přešel jsem k lístku, vzal ho do ruky, sednul si a začal číst.
Drahý Liame,
Těžko se mi to píše. Ty víš jak moc tě miluju. Byl jsi to slunce mého života, které dělalo svět hezčí. Pomohl si mi v těch nejhorších chvílích. Ukázal si mi, že mám jít za svým snem, ať je jakýkoliv. Naše láska byla jak letní vánek, příjemný a teplý že by zahřál i to nejledovější srdce. Vždycky jsem šli proti proudu ale nám to bylo jedno. Dokázal si i v těch nejtemnějších zákoutí večera vykouzlit čisté světlo. Konečně jsem se cítila chtěná a milovaná. Zdálo se to jak pohádka od Disneyho. Jenže v téhle pohádce jsem zlo byla já. I když jsem věděla kdo si, nic jsem neudělala. Kvůli mé zaslepenosti umírali nevinné ženy, které taky někoho milovali a ten člověk je teď sám a topí se ve svém smutku, zatímco my si užíváme života. S tímhle se těžko žije. Není dne kdy se neohlédnu a nepřemýšlím nad tím co by se stalo, kdybych s tebou nebyla. Nelituju toho ale zároveň se ptám, co sem si k sakru myslela. Jenže teď už nic neudělám. Nejlepší cesta je vzdát se tebe a vzdát se svého hříšného života. Miluju tě a věř, že ty jednou najdeš ženu, co ti pomůže ale já to být asi neměla.
Tvoje Megan
Moje srdce v té chvíli prasklo na milion kousků, které se nedají slepit. Vzdala to, tohle byla ta největší bolest. Ona mi lhala. Radši zbaběle utekla a skončila to, než aby dál bojovala. Nenávidím i všechny ostatní ženy, jsou to jen hráčky, které hrají s mužským srdcem. Mrchy!
End of Flashback
Deník jsem strčil do příslušné tašky, sbalil si i ostatní věci, zhasnul a pomalu mířil ke schodům.
Pohled Anny
Poté co jsem došla s papíry za Markem jsem se vydala zpět. Šla jsem pomalu, jelikož mě z předchozího „běhu“ bolely ukrutně nohy. Když jsem došla do kanceláře, všimla jsem si, že Liam už tam není. Aby ne už bylo něco kolem deváté. sbalila jsem si věci a šla jsem dolů. Dala jsem si načas jelikož se mi domů jaksi nechtělo.
Doma jsem se osprchovala, převlékla do pyžama a lehla si do postele. Na klín jsem si položila laptop, zapla ho a najela na internet. Do vyhledávače jsem zadala Liam Payne a čekala, co mi vyjede. Můj pohled se stočil na přibližně tři sta článků, kde se nějak vyskytovalo jeho jméno. Mě ale zaujal jeden článek, který byl z novin z roku 1998. Rozklikla jsem to a nemohlo tomu uvěřit tomu, co jsem uviděla.
Matka dvou dětí zabita brutální způsobem a to vše se odehrálo přímo před očima jejich dětí.
Jenn Payne, vzorná matka a taká ušlechtilá žena byla dnes v podvečer brutálně zabita. Podle všeho její manžel dlužil nějaké peníze místnímu gangu. Bohužel zemřel a tak se gang snažil peníze vymáhat po jeho ženě. Ta požadované peníze neměla a tak skončila jako většina dlužníků. Podle všeho ji znásilnili a poté umučily. To vše se odehrálo před očima jejího pětiletého syna a dvouleté dcery. Ty však muži ušetřily.
Dál jsem to už nemohla číst. Je to opravdu o tom Liamovi z práce ? Nepřemýšlela jsem už o tom, zaklapla laptop, zhasla lampičku a šla spát. Víčka mi po chvilce spadla a já se přesunula do říše snů.
Pohled Liama
Byl jsem strašně nesvůj. Potřeboval jsem se odvázat. Věci jsem doma odhodil, převlíkl se do něčeho pohodlnějšího a šel. Venku mě ovál příjemný večerní vánek. Cítil jsem příležitost, jak si užít. Došel jsem k nejblišímu baru a zaplul dovnitř. Pohled mi tentokrát padl na brunetku, která už podle všeho o světě nevěděla. Objednal jsem si vodku, kopnul ji do sebe na ex a šel k ní. S touhle to bude jednoduší, pomyslel jsem si.
„ Copak tu tak krásná dívka dělá sama ?“ zapojil jsem ten nejvíc sexy hlas. Ona se na mě koukla. Její zorničky byly rozšířené což znamenalo, že požila nějakou drogu. Bod pro mě.
„ Ale, bavím se tady s jednorožcem.“ ukázala směrem do prázdna. Jen jsem se zasmál. A započal obvyklý způsob, jak jí co nejdřív dostat.
---
Šlo to s ní jak po másle. Ležela na posteli, cukala sebou a snažila se dostat z provazů. Jako vždy, úplně stejný scénář. Nejdřív se snaží dostat pryč, pak křičí ale nakonec pochopí, že je to k ničemu. Chudinky. Pomalu jsem k ní přešel a všimnul si, že její zorničky byly už v normálu. Dneska jsem měl chuť si s ní pohrát co nejdéle.
„ Prosím pusť mě, nikomu to neřeknu!“ jasně to bych ji nikdy neuvěřil. Ona se asi nikdy nekoukala na televizi, jinak by věděla že vrah se oběti nikdy nevzdá. I kdyby prosila sebevíc, je moje a já si chci hrát.
„ Pšš, jinak to bude horší.“ dal jsem ji do pusy roubík, aby zmlkla. Její oblečení jsem doslova roztrhal a hodil do rohu místnosti. Vzal jsem větší nůž a jezdil s ním po jejím bříšku. Po chvilce jsem tam vyřezal jakési obrazce připomínající pentagram. Krev tekla pomalu a vsakovala se jí do kalhotek. Poté jsem vzal pilku. Nejdřív jsem jemně jezdil po noze a pak jsem do ní začal řezat jako by to byl kus dřeva. Cukala sebou. Pila se zařezávala více do kůže a vydávala nepříjemný zvuk, teda jak pro koho. Navíc se mi zdálo, že snad to kost i praská.
„ Kurva drž a nemel sebou tak!“ dal jsem ji facku. Řezal jsem tak do půlky kosti a pak jsem přestal. Poté jsem vzal kyselinu a stříkal ní do rány aby to způsobilo ještě větší bolest, taky to že kost se úplně zlomila a kus nohy spadl na zem. Z očí se jí začaly kutálet slzy a z pusy jí začala téct krev zřejmě proto, že si při tom pokusu o křik prokousla jazyk. Házela sebou ještě víc. Už mě to přestalo bavit a tak jsem jedním pohybem její hlavou zlomil vaz.
„ Konečně ticho.“ podotkl jsem.
Tohle je delší než před tím :D Je to opět náhled do kousku Liamovi minulosti. Prosím vás donuťte mě někdo ať jdu psát Madhouse. Vždycky chci psát MH ale skončím u GE :D Tohle jsem napsala hlavně díky úžasnému člověku a myslím tebe Viklet :*
