I Love You! [LGBT]

XXIV.

Já: „Haló, Jimmy! Jsi tam?”
Snad si po těch letech nezměnil číslo...

Jimmy: „Ahoj Ricku! Tak dlouho jsme se neviděli...jak žiješ chlape?”

Já: „Prosím tě, Jimmy, moh by ses podívat do Texaský databáze a projít trestnej rejstřík Colina Parkinse? Potřebuju si jen něco ověřit...”
Doufám, že to říkám dobře...je to jako v těch kriminálkách, ne?

Jimmy: „Jak že jsi to říkal...? Parkins?”

Já: „Jo Parkins.”

Jimmy: „Hele, to se ani nemusím nikam dívat, o Colinu Parkinsovi všichni v Texasu vědí, že je to starej telplej kriminálník, už ho hledáme dlouho. Proč se ptáš?”

Já: „Řekni mi... ještě něco dalšího. Co třeba proved?”
Ach bože...

Jimmy: „Je obviněnej z několika vražd mladejch znásilněnejch kluků, asi tak ve tvým věku, Ricku. Když ho odsoudili na několik let za mřížema, prostě zdrhnul. Nikdo pořádně neví, kde se pořád toulá, mění identity jak ponožky, to ti teda řeknu. A k čemu ti to vůbec je?”

Já: „Děláš si srandu?!”
Ty. Vole.

Jimmy: „Ne, proč bych to dělal? Hej, Ricku, děje se něco? Fakt mě děsíš...”

Já: „...”
Tohle přece nemůže být pravda...!

Jimmy: „Haló! Ricku? Jsi tam?”

Já: „Ehm...jo, jo...jsem, nějak mi vypadlo spojení...”
Tak teď jsem fajt v hajzlu... Tohle přece není možný! Nemohl jsem bejt jen další oběť...!

Jimmy: „Hele, jsi v pohodě? Připadáš mi takovej divnej, v rozpacích a úplně mimo, děje se něco? Klidně se svěř.”

Já: „To...to je dobrý...”
Ne, není...

Jimmy: „No, jak myslíš. Já bych ti třeba i pomoh, jestli chceš, mám takovej psychologickej kurz, co nedávno pořádala policejní akademie kvůli nějaký nový vyhlášce, že polda má bejt psycholog - pěkná blbost. Nechceš se teda sejít?”

Já: „Ale tak proč ne...? Klidně přijeď...”
Vždyť je to vlastně jedno...

Jimmy: „A bydlíš ještě pořád v tom krásným domě na kraji hnusnýho města?”

Já: „Jo, určitě to najdeš.”
Doufám.

Jimmy: „Dobře. Hele, musím už jít, mám tady nějakou práci. Tak čau!”

Já: „Ahoj!”
Můj život je v troskách...