Cesta za Pánem zla

34. Sirius dohazovačem

Život v Bradavicích pokračoval v zajetých kolejích. Morgana byla v neustálém obležení svých přátel a neměla šanci přemýšlet nad světem venku za zdmi hradu. V Komnatě nejvyšší potřeby trávila spoustu času s Remusem a Severusem, aby je naučila vařit Vlkodlačí lektvar. Jak se ukázalo, Petrovo nadání na bylinkářství a kouzelné tvory bylo opravdu úchvatné. Díky tomu se Morgana nemusela obávat, že by Lupin měl problém s přísadami. Přátelství Pobertů a dvou Zmijozelů se prohlubovalo čím dál více. Severus už dávno nežárlil na Jamese kvůli Lily a Potter ho pro změnu zasvětil do tajů Pobertova plánku. Jen přátelství mezi Morganou a Severusem nějak zamrzlo. Bavili se spolu obezřetně, jako kdyby se báli, že se navzájem zraní. Oba měli stejné důvody a přesto si to nepřipouštěli. Sirius Black je dlouho pozoroval, až se rozhodl zakročit. Nejprve se zaměřil na Morganu. Když s ní byl ve dvojici na hodině lektvarů zapředl hovor.

„Jak se vlastně máš?“

Morgana se na něj podívala jako na blázna.

„Co takhle se zeptat rovnou na co chceš Blacku? Pochybuju, že potřebuješ vědět, jak se mám, tak to vyklop.“

„Hm tak to mi nevyšlo. Co ty a Severus?“

V tu chvíli se ozvala rána jako z děla. Morganě ujela ruka s dračími drápy a lektvar vybuchl. Pár jednoduchými kouzly vše napravila a začala od znova.

„Nevím, o čem mluvíš.“

„Andrewsová, nejsem slepý, abych neviděl, jak to mezi vámi jiskří.“

„Ksakru sklápění, Blacku! Ještě tě někdo uslyší!“

„Proč s tím teda něco neuděláš?“

„Hele Siriusi, oceňuji tvou dojemnou péči, ale tohle je blbost. Vidíš sám, že by to nemělo šanci. A já nejsem v pozici, abych si něco takového mohla dovolit. Nech to plavat, Blacku.“

„Jak myslíš. Na tyhle věci není nikdy správná doba. A přesto si je každý chce aspoň na chvíli užít.“

Kdybys tak věděl Siriusi. Dokud neporazím Raddlea, není čas na lásku.

Sirius se však nevzdával. Odpoledne měla Morgana Starodávné runy na které ani Black ani Snape nechodili. Šli si radši zahrát šachy na školní pozemky.

„Ty Snape, co Morgana?“

Snape viditelně ztuhnul, ale zachoval si kamenný výraz.

„Co s ní?“

Oba dva stejní. Paličáci!

„Nic. Jen, kdy ji někam pozveš?“

„Co to meleš Blacku?“

„Nebudu chodit kolem horké kaše, Snape. Oba kolem sebe opatrně našlapujete a ani jeden se k ničemu nemá. Tak se vzchop a pozvi ji třeba do Prasinek. Už se na to nedá koukat.“

„Tak se nedívej. Šach Mat.“

Sirius se nasupeně vydal zpět do hradu, netušil však, že u Severuse zasel úrodné sémě. Bohužel Snape nebyl zrovna expert na mezilidské vztahy a proto ještě několik dní přemýšlel jak vhodným způsobem Morganu pozvat. Nakonec to vzdal a zamířil k odborníkovi.

„Hele Black, máš chvilku?“

Ač Blackovi právě zničil šanci na večerní rande, přesto s ním šel do jedné z prázdných učeben.

„Co je Snape?“

„Potřebuju pomoct. S Morganou.“

„Ale, ale. Že bych se nemýlil?“

„Nemůžeš si to odpustit?“

Severus začínal litovat, že za Siriusem šel.

„Když jinak nedáš. V čem přesně má spočívat ta pomoc?*

„Nevím, jak ji pozvat. Není Zmijozel zbytečně, takže ledacos prokoukne.“

„Hm. To je pravda. Řekni mi, kvůli čemu Morgana do Prasinek chodí?“

„Lektvarové přísady, knihy, máslový ležák a Chroptící chýše.“

„Chroptící chýše?“

Black se šklebil jako by snědl citrón. Snape pokrčil rameny.

„Chodí se tam procházet.“

Sirius se zamyslel.

„No, já bych doporučil zjistit si novinky z lékárny a knihkupectví. Pak bych ji pozval, jestli si taky nechce zajít do lékárny. Dodal bych, že se pak můžete třeba projít.“

Severus na něho koukal jako by mu narostly dvě hlavy.

„Tedy smekám. Už naprosto chápu, proč máš každý den rande.“

Black se zašklebil.

„Víš, jak to tehdy říkala Morgana. Sleduj a uč se!“

Severus se ihned pustil do práce. Když měl vše připraveno, pozval Morganu. K jeho radosti a překvapení souhlasila. Black se své role dohazovače zhostil s naprostým zápalem a každou volnou chvíli zahrnoval Snapea radami, jak se chovat na schůzce s dívkou.

Ještě téhož večera si Albus Brumbál zavolal Morganu. Chtěl ji sdělit informace z poslední Voldemortovy schůze.