Drag me down (N. H.)

12.

,,Ano mami......ano užiju......Ty taky pa, miluju tě a pozdravuj tátu." rozsloučím se s mamkou a hovor ukončím. Před chvílí jsem přišla domů jelikož jsme s Destiny byly v centru. Na London eye a pak se tak projít kolem Buckinghamskýho paláce a zkrátka těch typickejch turistickejch místech. To město je fakt krásný a koupil jsem nějaký věci rodičům a ségře a taky Charliemu a Nicki. Přeci jenom nebejt jich dvou tak tady nejsem. A teď mám jen chvíli než musím být hotová jelikož jedem s klukama do toho klubu. Po chvilkovém přemýšlení si obleču černé tílko,které zastrčím do úzkých džínů s vysokým pasem a doplním to džínovou bundičkou. Vlasy nechám tak jak jsou, na obličej nanesu nějakej ten mejkap, upravím obočí, černé stíny, řasenku a tělovou rtěnku. 

,,Vypadám celkem dobře." pousměju se na sebe při pohledu do zrcadla a taky se párkrát vyfotím. Ještě na chvíli začnu projíždět sociální sítě než mi pípne zpráva,že tady kluci zachvíli budou. Řidič kluků totiž vyzvedl je a poté přijede pro mě a následně vyzvedneme Destiny a pojedeme do klubu. Už se těším. Něco mí říká,že tahle noc bude výjmečná.

,,Tak co holky ? Připravený pařit ?" zeptá se Louis,když už k nám přistoupí do auta i Destiny.

,,Jasně,že jo." usměje mě se obě a poté řidič opět vyjede dále směrem ke klubu. Naše černé auto nakonec zastaví někde v postraních ulicích a všichni z něj vysotupíme přičemž se rozejdeme k bílým dveřím. Harry zaklepe a dveře se během chvíle otevřou přičemž se v nich objeví velký chlápek v černém tričku s nápisem security.

,,Čau Olivere." mávne na něj Liam. 

,,Nazdar kluci tak pojďte." usměje se a najednou už nevypadá tak strašidelně. První vejde Harry s Louisem, poté následujeme my dvě a za námi jde Ni a Liam přičemž si s tím Oliverem všichni kluci podali přátelsky ruku. Je zde taková delší chodba,  ale i z té už však slyším hlasitou hudbu a dunění beatu. Po chvilce se ocitneme ve velkém klubu a já se překvapeně rozhlédnu kolem sebe.

,,Nialle neřekl jsi mi,že tady budou všichni slavní." otočím se na něj a stoupnu si na špičky, abych mohla mluvit do jeho ucha. Jinak by mě totiž asi přes tu hlasitou hudbu neslyšel.

,,Neboj jsou to normální lidi. Je to jeden z mála klubů kde máme jistotu že nás nikdo nenatočí a nedá to na net." usměje se.

,,To chápu,ale přeci jenom se cítím blbě. Nejsem jako ty lidi." nervózně se na ně všechny podívám.

,,Jsme tady s tebou, neboj. A mimochodem, je tady sice spousta slavnejch lidí,ale ty jsi pořád nejhezčí jestli ti to pomůže." mrkne na mě načež já zčervenám. 

,,Ty si tak strašně vymejšlíš." uchechtnu se.

,,Já mluvím vždycky jenom pravdu, to si pamatuj. A teď pojď , jdeme oslavit tvoje narozeniny." chytne mě za ruku a hlavou pokyne k našim přátelům, kteří už zabrali nějaký box s černými sedačkami a stoly. Přikývnu a tak se spolu propleteme mezi tančícími těly až za nimi a sedneme si k nim.

,,Co budete pít ?" objeví se u nás hned obsluha.

,,Přineste nám pro začátek sedm panáků Luny." objendá Loui než se stihnu vůbec nadechnout. 

,,Co je Luna ?" zeptám se když servírka, či jak jí říkat, odejde.

,,Takovej míchanej panák, bude vám to chutnat a navíc je to nejlepší na rozjetí." odpoví mi. No tohle bude ještě zajímavější než jsem si myslela.

,,Zatancuješ si semnou ?" natáhne ke mně ruku Niall,když začne hrát zrovna pomalá píseň. Už je celkem pozdě a jsme tady fakt dlouho, ale zábava je pořád. Trochu jsme popili,ale všichni jsme na tom celkem normálně. I když cítím že mám v krvi nějaký ten alkohol.

,,Ráda."usměju se a příjmu  jeho nabízenou ruku přičemž se spolu vydáme na parket následováni Liamem a Destiny. Ni si mě přitáhne za pas k sobě zatímco já obmotám ruce kolem jeho krku a začneme se houpat do rytmu hudby.

,,Asi už za chvíli půjdeme domů ne ?" zeptá se Ni celkem normálním hlasem. Zaprvé jsem dost blízko u sebe, a já mám tak krásný pohled do jeho očí, a navc je hudba pomala a ne zas tolik hlasitá.

,,Jo, klidně." usměji se.

,,Užila jsi si to tady ?" zajímá se.

,,Moc, jste skvělý a Destiny taky. Je strašná předstva že už pozítří jedu domů." trošku si povzdechnu.

,,Ajo, on už je čtvrtek, respektive už pátek. Nechce se ti odsud ?" optá se opět koukajíc mi nadále do očí zatímco se houpeme do rytmu hudby.

,,Komu by se chtělo ? Jasně,těším se za rodinou,ale.....tady je to jiný. Mám tady Destiny se kterou si skvěle rozumím, poznala jsem kluky a taky tebe........už nikdy to nebude stejný až odjedu." řeknu smutně. On mi věnuje chápavý pohled a přitáhne si mě k sobě do obětí. Najednou jakoby se moje nálada otočila o sto osmdesát stupnů a já jsem teď smutná. Nechci pryč z Londýna, nehci od Destiny, která se i za tu chvilku stala nejlepší kamarádkou z těch co mám, když samozřejmě nepočítám sestru, nechci od těch skvělejch kluků,které jsem vždy toužila poznat ,ale hlavně nechci od něj, od Nialla,ke kterému aniž bych si to uvědomila citím více než bych měla.

,,Neboj, nepříjdeš o nás. Určitě zůstaneš v kontkatu jak s Desiny tak s náma. Já......nenechal bych tě jen tak zmizet z mýho života. Vím,že to zní hodně divně když se známe prakticky jen pár dní, ale zkrátka, už od toho setkání před koncertem jsem věděl,že ty jsi jistým způsobem výjmečná a že si budeme rozumět." nad jeho slovy se přeci jen musím usmát. 

,,Opravdu ?" zvednu k němu svůj pohled,takže musím dost zaklonit hlavu.

,,Jo, vím,že už jsem to říkal. Ale Charlie je fak blbec jeslit si tě neváží. Já bych si tě vážil." šeptne a poté už to je jen chvilka ve které si hledíme do očí a já jsem jako v nějakém snu než se ke mně Ni skloní více a spojí naše rty. Je to jemný polibek, který však po chvíli nabere i více na intenzitě,ale pořád to není žádné splašené líbání. Zkrátka jakoby jsme si jen užívali rty toho druhého aniž by jsme si možná pořádně uvědomovali jak tohle může vše změnit. A i přes tu chuť alkoholu si troufám říct,že to je ten nejlepší polibek který jsem zažila. Je to poprvé co jsem absolutně nevnímala okolí, poprvé co jsem cítila příjemné šimrání v břiše a co jsem nechtěla, aby tahle chvíle kdykoliv skončila. Po nějaké době však i tahle kouzelná chvíle skončit musela. Když jsme se od sebe odtáhli jakoby nám najednou oběma došlo co se vlastně stalo a že se to asi stát nemělo jelikož mám přítele.

,,Já........."začne, ale já ho přeruším. 

,,Nebudeme to řešit, ne teď a tady." on jen přikývne a tak se vrátíme k našim přátelům, kteří na nás všichni koukají překvapeně ,ale dělají jakože nic. Rozhodneme se už jet domů a tak opět zadním východem opustíme klub kde nasedneme do auta,které nás rozveze každého kam potřebuje. Když za sebou zavřu dveře od svého pokoje, opřu se o ně a zkousnu si ret nad tou vzpomínkou. Neubráním se úsměvu a vydám se vysprchovat a vyčistit si zuby, jelikož už mě ta chuť alkoholu přeci jen začíná trochu štvát. Když v tom mi to dojde.

Třeba to bylo tak skvělé jen kvůli tomu alkoholu.....

Díl je až dnes, ale snad vám to nevadí. Prosím o voltes a komenty.niki <3

Q: Co jste za znamení?
A:Blíženec