I Hate You! I Love You! ✔️

🍌30🍌

Dnes je pondělí a já právě vstávám na ten otravnej zvuk budíku.
Nesnáším pondělí! Už jen proto, protože je to první den v týdnu, ale hlavně, protože máme tělocvik... Celkově tělák není zas až tak špatnej... Ale vzhledem k tomu, že učitelka, která učí kluky musela jít na školení, tak máme hodiny spojené... Možná to ostatním nepřijde nějak zvláštní..., ale naší kluci jsou prostě a jednoduše strašně perverzáci... Za poslední měsíc si dokonce začali dávat sázky, kdo dřív dostane tu a tu holku do postele...
Ještě horší na tom je, že většina holek jim zatím vyhověla... Celkem se bojím, že přijde i řada na mě. O Laylu už se jednou vsadili, ale ta je nějakým způsobem dokázala odmítnout.

No zpět k mě ranní rutině...
Ještě jsem šla do pokoje vzbudit Lucase, protože posledně jsem dostala od mamky pěkně vynadáno, protože pan Lucas debil I. si usmyslel, že prostě vykecne, že kvůli mně přišel pozdě kolem vyučování.
Ještě si ten pablb, který si říká můj nevlastní bratr nezapl ani ten budík, takže je to zas na mně, protože máma s Thomasem jsou v práci, klasika...

Neochotně jsem otevřela jeho dveře od pokoje a téměř poslepu se vydala k jeho posteli.

,,Budíček " Šeptal jsem mu do ucha a zatřásla s ním. Jen si mlaskl, ale spal dál, tak jsem to zkusila znova. Nic. Fajn, jak chceš...

,,Budíčeeeek!! " Zařvala jsem mu do ucha, až sebou leknutím trochu škubnul a pak otevřel ta jeho modrá kukadla.

,,Tak už ti úplně jebe?! Chceš abych příště dostal infarkt?! " Protřel si oči.

,,No jako není to nejhorší představa... Ty a infarkt... " Dělala jsem, že jsem se zamyslela.. Ale fakt! Představa to není zrovna nejhorší...

,,Haha nějaká dobrá nálada, ne? " Zeptal se mě řečnickou otázkou a sedl si na postel, pak vstal a přešel ke skříni, kde vytáhl nějaké čistě oblečení, já jsem šla mezitím zpátky do pokoje, kde jsem se následně převlékla taky a zašla do koupelny, kde jsem se lehce nalíčila, co znamená: korektor na kruhy, řasenku a lesk na rty. (Ok u předešlé kapitoly beru zpět, že to byla má nejdelší věta! Tahle je nejdelší! 😂😂🤦‍♀)

Pak jsem šla do kuchyně, kde jsem si z košíku vzala jablko a snědla ho. Mezitím do kuchyně přišel i Lukas a snědl jogurt s rohlíkem. Když jsme to měli oba dojezené, byl akorát čas na to, abychom šli.

Vyšli jsme ven a šli asi 5 minut mlčky vedle sebe. Bylo to takové to ticho, kdy nikdo z nás nepotřeboval nic říkat.
Ale Lukas to ticho po chvíli přerušil.
,,Ty Annie? " Zeptal se mě a já k němu zvedla svoje oči.

,,No? "

,,Ty... Ty máš něco s mladším Gunnarsenem? " Řekl a já se na něho zaskočeně podívala.

,,N-ne proč? " Zeptala jsem se stále zaražená jeho otázkou.

,,No já jen... Že po tobě vždycky vrhá takové ty pohledy alá: dal bych si tě tady a teď" Řekl a když si uvědomil, jak to vyznělo, tak se mírně zasmál.

,,A-aha."

,,Neříkej mi, že jsis toho nevšimla! "

,,Nevšimla no.. " Řekla jsem a zrychlila krok, protože už jsme byli před školou, kde stála Layla.

Olalá jsem zpět! 😂😏🤦‍♀Už jste se nemohli dočkat, až tahle úžasná spisovatelka, jako jsem já napíše novou kapitolu, co?😏😏🤦‍♀ (Ego-up! 😏😂) Ok 👌😂 Jelikož jsem k této kapitole měsíc a něco nepsala ty kapitoly, tak jsem zapomněla trochu na děj a jsem líný prase, takže se mi nechocou číst moje předešlé kapitoly znova! 😏 Takže se kdyžtak omlouvám, kdyby něco z toho nedávalo smysl, ale tak co už... 😂❤

💙🍌•love bananas•🍌💙

ANNAnas Gunnarsen ❤