Pohled Anny
Celou noc přemýšlím,co si mám vlastně myslet. Za posledmí měsíc se toho stalo tolik, že to snad nejde ani vstřebat. Příchod Liama, Paříž, Luke, telefonát od Marka a další, je to jako noční můra, která né a né skončit. Když se budu snažit, možná, že všechno změním, ale musím začít hned. Čím dřív začnu, tím dřív se můj život vrátí do starých kolejí.
Dále už nepřemýšlím, zavírám oči a nechávám se unést nocí. Jen doufám, že se do toho nezamotám víc než jsem.
***
Ráno mě budí otravný budík,na který si snad nikdy nezvyknu nebo spýše, ono se na něj nedá zvyknout. Je to jako otravný zvuk, který vás nutí dělat něco, co rozhodně dělat nechcete, jako třeba vstávat do školy, do práce či na schůzky, ne ktreré se netěšíte. I přes nechuť a neustálé myšlenky na to, kam jdu, tedy vstávám a snažím se ze sebe udělat tu osobu, kterou jsem před ostatnímy. Milou, sladkou dívkou bez problémů, která má řešení snad na všechno. Problém je, že tou jsem nikdy nebyla a ani nebudu. Vždy jsem byla a jsem jen ustrašená malá holčička, která se bojí každého stínu, každá křivdy, každého křiku. Malá, ustrašená, sladká Anna, jak mi dřív máma říkala.Vždy, když to říkala, tak jsem měla pocit jako kdyby jí bylo jedno, co říká, jako by jí bylo jedno, že mi i tahle slova ubližují, jako bych jí byla ukradená.
Tak moc jsem teď chtěla nový začátek, tak jako po té nehodě, tak jako po té střelbě. Být zase někým jiným, mít nové já a už se ničeho nebát, už nebýt ta malá ustrašená Anna, která nikoho nezajímá. Jenže, když přijde nový začátek, přijdou nové trable, něco s čím se zase musím poprat, ale já se raději vzdám a začnu jinde než abych bojovala a možná i vyhrála.
Měla bych to asi hodit za hlavu, vždyť se moc toho nestalo. Jen možná konečně za dlouhou dobu něco k někomu cítím a ten někdo je nebezpečný chlap bez zábran,který mě vlastně napadlajomálembych zapoměla, možná je to vrah,ale to je nepodstatné. A pak je tu Niall, sladký bloňdáček a kamarád Liama, což znamená, že asi nebude tak nevinný jak jsem si za začátku myslela.
Možná se to zná, že je to nic, oproti problémům jiných lidí,ale já nejsem oni. Musím řešit svůj život, ne život jiných. Někdy si tak říkám, proč já, proč se to děje mě, ale jediná odpověď,která mi přijde jako vysvětlitelná je, že si to asi zasloužím. Asi ano.
Přestávám přemýšlet o svém zbabraném životě a oblékám se, abych nepřišla pozdě. Místo upnuté sukně a tílka se sáčkem si oblékám pohodlé legíny a volné Army tričko, které tak zbožňuji a přecházím do kuchyně, kde ještě ze včerejška voní Lukovo jídlo. Přijde mi divné, že tu není ale záhy mi dochází, že už asi odešel. Nějakse tím dále nezaobírám a rychle se něčeho najím. Po jídle a hygieně už jdu vstříc místu, kde se mám setkat s někým, kdo mi až moc přípomíná minulost,která rozhodně nebyla klidná. Minulost, která měla být pohřbené pod vrstvou spálených věcí, krví a porušených slibů.
Procházím ulicí,které jsem dříve byla královnou, ulice, která mi byla domevem. To, co se z ní stalo teď, nesahá ani po kotníky době, kdy jsem zde byla já. Dýleři ani pořádně neví,co znemená pořádný obchod, ani neví, co je to kvalita. Jak ubohé.
Zahnu u domu, který mi barvou připomíná zvratky zlobra, jak nebyl dlouho natřený a taky díky sluníčku, které si vybralo své daňe v podobě blednutí. Docházím k budově, kterou moc dobře znám. Před ní stojí auto jehož majitel si ho zřejmě konečně po dlouhé době začal vážit, jelikož nevypadá jako před poslední jízdou jako tenkrát. Jemně zaklepu a čekám, že mi někdo otevře, nechci tu být déle než je nutno. Po asi pěti minutách se konečně začnou dveře otvírat, ale ten,kdo je otvírá jr někdo, koho bych tu nečekala.
" Co ty tu kurve děláš ?" zděšeně křiknu. Ona jen nečině kouká, neschopna slova.
Doporučuji si poslechnout tyhle písničky :) :
Fergie- Big girls don't cry
Jason Revees- Save my heart
Shaw Mendes- Life of the party
Rayn Star-Losing your memory(odkaz na boku)
Sheppard- Geronimo ( international version)
Troye Sivan- Happy little pill
To je blbost a ještě větší, když jsem asi půlku musela psát dvakrát protože se mi obnovila stránka -_- předtím se mi to celkem i líbilo :) ach jo :(
Mám poslední dobou nějaký blok a podle toho to tak vypadá,že ? proto jsem začla psát Lovnou zvěř, jako takové odreagování pro mě, abych chvilku psala i něco jiného :) takže se nedivte kdybych čas od času zblbla jména :D
Tak co vy a škola ?Já jsem vcelku spokojená :)hlavně s Haničkou, láskou mojí ♥
Věnování je pro osobu, která mi dělá rodost se vším,co dělá ♥ Ona ví :3
Budu ráda za každý koment a vote :)
Chyby se pokuste neřešit, zítra to spravím,ajelikož nejdu až do středy do školy,tak snad ještě něco dopíšu( buď tohle nebo MH a LZ)
Jo a ta písnička je tam záměrně ale ne z důvodu příběhu ale kvůli jedné osobní věci, ti, kteří mě mají na fb tak ví :(
Love you ♥
