Don't wanna hear it

what's wrong with her?

Michael

Sedim v lavici.

Jediný člověk se kterym bych mohl mluvit je ta divná holka vedle mě.

Ona je opravdu divná, o hodinách si pečlivě zapisuje poznámky, její známky jsou perfektní, kouká na všechny jako by jí každý ubližoval a navíc se s ní nikdo nebaví.

Nenápadně jsem si jí prohlédl.

"Jak jde život?" Zeptal jsem se a čekal na reakci.

Ta dívka vedle mě se jen ohlédla a pokračovala dále v pozorování z okna.

"Haló, jsi snad němá?" Nadzvedl jsem obočí a čekal.

Otočila se na mě"Potřebuješ snad něco?" Její naštvaný hlas mi dával najevo, že bych jí měl nechat být, ale to bych nebyl já.

"Takže mluvit umíš..."

"Záhadné co?" Drze odsekla a začala se připravovat na další hodinu.

"Ehm.., proč se s ní bavíš?" Ozval se za mnou neznamý hlas. Otočil jsem se a za mnou stál hubený, vysoký, blonďatý kluk.

"A to je špatný?" Prohlédl jsem si ho a hned se podíval na tu divnou dívku vedle mě. Seděla s rukama v klíně, smutně sklopenou hlavu a slzy měla na krajíčku. Bylo vidět, že ta přihlouplá otázka od jednoho ze spolužáků jí ublížila.

"Kámo věř, že s ní by ses bavit nechtěl.."

Nechápavě jsem poslouchal dál, uvnitř mě to ale trápilo. Věděl jsem, že to tu holku ničí.

"Kdyby si něco potřeboval, tak já jsem Luke" vnuceně se mi představil.

"Dík, já jsem Michael" pousmál jsem se.

"Pokud budeš chtít, tak se zastav dneska u mě doma, pořádám párty, takže.., " falešně se usmál "Ale, to co sedí vedle tebe nech doma..." "Jo dobře..."

Začalo zvonit na další hodinu

Luke si šel sednout na své místo, mezi tim mrknul na některé spolužačky, které se z toho málem rozeřvaly.

Já se jen stihl připravit na další hodinu, před příchodem učitele do třídy.