Don't wanna hear it

Pomsta.

Madison

Stojim sama uprostřed chodby ve škole, všude je ticho, ale najednou slyším kroky, které neustále zesilují.

Otočím se a za mnou stojí Ash, jeho výraz je neutrální, kouká mi do očí.

"Ty kurvo, já tě zabiju!"

"Za nic nemůžu!" Rozeběhla jsem se chodbou, která neměla nikde konec.

"Pomoc!" Nikdo mě neslyší...

Otevřela jsem dveře a vešla jsem do třídy, kde uz čekal Ash, dveře se sami zavřeli.

Začala jsem ječet.

"Drž hubu ty malá děvko, nikdo tě neslyší, jsme tu jen my dva...a já jsem rozhodnut si hrát.." řekl se zlostí a strčil do mě, já spadla na zem.

Lehl si na mě a začal ze mě rvát oblečení.

"Ashi, prosim né!..." začala jsem brečet a snažila jsem se ubránit.

"Můžeš se snažit, jak chceš... je ti to zbytečný..." začal se smát a osahávat mě.

Ječela jsem o pomoc dál.

"Ale notak drž hubu!" Dal mi boční stranu dlaně do pusy, abych nemohla ječet, já mu ji zkousla, ale to mi nepomohlo, dál ze mě rval oblečení.

Můj brek byl silnější a silnější!

Ale najednou slyšim Michaela hlas.

"Mad, to bude v pořádku, vstavej!"

Probudila jsem se v Mikeyho obětí.

Začala jsem brečet "On! Byl tam a chtěl..." namáčkla jsem se na něj ještě víc.

"To bude v pořadku, věř mi..." pohladil mě. dal mi pusu na čelo a to mě celkem uklidnilo.

"Mad, teď už budu muset jít, ale zítra tu budu celý den pro tebe, miluju tě" ještě naposled mě políbil a pak odešel.

Michael

Od té doby, co jsem odešel od Madison na ulici, mám pocit, že mě někdo sleduje, možná se jen pletu.

Je hluboká noc a já si to všechno vždy jen vsugeruju.

Chvíli jdu v klidu, ale pak mě někdo chytil za ruce ze zadu, držel mě a já se nemohl dostat z jeho sevření ven.

Chvíli se nic nedělo, ale později přišla druhá osoba s kuklou na obličeji, začala mi dávat pěstí do břicha.

Nedovedete si představit, jaká to byla bolest.

Najednou přišla obrovská rána. n

Někdo mě švilhl tyčí do hlavy, pustil mě na zem a začali do mě kopat.

"Tak, kdo tady teď vede!" Z posledních sil jsem rozpoznal Ashe obličej, plivl na mě.

"T...ty sv...ině!"

"Drž hubu" kopl do mě.

Vše se začalo rozmazávat a pak jsem viděl jen tmu... v podvědomí jsem slyšel Ashtona hlas... "To mu stačí, jdeme!" Na nic víc si nepamatuju!