11.12. Méďa

964 92 4
                                    

Po včerejším bowlingu jsem měla namožené svaly na ruce a vůbec se mi nechtělo vstávat z postele. Amanda mě včera zvala na její sobotní narozeniny. Já měla vymyšleno co koupím, ale nemohla jsem se dokopat k tomu dojít do obchodu a koupit to. Dneska stejně není nic v plánu a sníh taky žadný. Do háje! To prostě nemůže sněžit?!

Bylo už odpoledne a já jenom koukala na televizi. Vstát mě donutil až můj chtíč na záchod. Po tom co jsem tedy vstala, jsem se zamotala do kabelů od světýlek a skoro spadla. Vymotala jsem se, došla na záchod a vykonala potřebu. Následně jsem šla k Lokimu do pokoje.

,,Dneska máme další výlet, ale do hračkárny," informovala jsem ho.
,,Co zase potřebuješ?" zeptal se.
,,Za pár dnů má Amanda narozeniny," vysvětlila jsem. ,,A já pro ni nemám dárek," dodala jsem.
On si povzdechl, ale přesto se zasmál. Jeho oči se při smíchu rozzářily.
,,Co se směješ?" usmála jsem se.
,,Se nemůžu smát?" zeptal se.
,,Samozřejmě, že můžeš," objasnila jsem.

****

Loki čekal v kabátě a já už oblečená i v botech hledala peněženku.
,,Vždyť jsem si ji dávala na stůl!" vykřikla jsem rozhořčeně.
,,A co?" zeptal se Loki.
,,Někde být musí," mumlala jsem si pod vousy při hledání.
,,Nehledáš náhodou peněženku, kterou jsi mi dala do ruky abych ti ji podržel?" zeptal se.
Otočila jsem se na něj a on ji v ruce ukázal. Ve tváři se mu mihlo zašklebení, ale poté se chápavě usmál.
,,Jo, to bude ono," nervózně jsem se usmála. ,,Já za to nemůžu, to ty!" snažila jsem se na něj svést vinu.

,,Já?!?" vyjel na mě.
,,Tak jako jsi se tady objevil a já mám ve všem bordel," vysvětlila jsem s rozhozením rukou.
,,Hlavně, že to máš na koho svést," protočil očima.
Odešel z místnosti a šel někam. Vzala jsem peněženku a běžela za ním.
,,Čekej!" okřikla jsem ho.
On se otočil a chtěl jít dál. Doběhla jsem ho.
,,Promiň," řekla jsem zadýchaně. On se taky zastavil při čemž se otočil na mě s pozvedlým obočím.

,,Neumím přiznat chybu," objasnila jsem.
,,A teď ji přiznáváš?" optal se.
Koukala jsem na něj bezeslovně. Říkalo se mi to tak těžko.
,,Jo," vyžbleptla jsem ze sebe.
,,Musíš se při tom poklonit princi," řekl.
Zasmála jsem se: ,,Při téhle situaci opravdu ne."
Rozhodla jsem se jít abychom tam ještě dnes došli.
,,Tím chceš říct, že by ses mi klaněla?" zeptal se.
Otočila jsem se na něj a řekla s pokrčením ramen: ,,To jsi řekl ty."

***

V hračkárně jsme bloudili a Loki nechápal co tak horlivě hledám. Bylo to tady skromné, malé, ale i přesto se zde ta věc, kterou hledám nenacházela. Ještě před dvěma týdny jsem to viděla ve výloze. Tak tady jsi! Vzala jsem si do náruče medvěda velkého jako já.
,,Tohle?" zeptal se.
,,Vždyť to je strašně hezký, když ti to někdo dá, super na mazlení, taky skvěly když jsi smutnej a Amanda už si o to už říkala," rozplývala jsem se.

Loki jen nechápavě zakroutil hlavou.
,,Pochopíš až budeš starší," zasmála jsem se.
,,Jsem tak pětsekrát starší jak ty," zasmál se i on.
,,Budete toho medvěda kupovat?" zeptal se nevrle pán za námi.
Vždyť tady nemakáš, proč tě to zajímá? Blesklo mi hlavou ihned.
,,Proč se ptáte?" snažila jsem se působit zdvořile.
,,Chtěl bych ho koupit dceři," řekl.
,,Tady máte ještě dva," ukázala jsem na medvědy.
,,Ty jsou bílí," zastěžoval si.
,,My ho budeme kupovat," rozseknul to nakonec Loki:
Ten pán se na nás koukl nepříjemným pohledem. Radši jsem šla rychle k pokladně a zaplatila to. Mizeli jsme z toho obchodu rychlochůzí a já to už raději nekomentovala. Konečně jsme došli do bytu, medvěda nezašpinili a já padla na gauč. Moje ruce i nohy stále bolely.

,,Amanda mě jednou zabije," zaklela jsem.
,,To znám," sedl si Loki vedle mých nohou.
,,S Thorem?" zeptala jsem se.
,,Ano," povzdechl si.
,,Ještě, že Amanda není moje sestra," zasmála jsem se.

Poněkud kratši kapitola a po dlouhé době, snad to do té doby než půjdu do školy dopíšu a vám nebude vadit, že to tady je tak pozdě. No nic užívejte volna, pa!
🎁Karolík🎁

Nečekané Vánoce|| Loki ffKde žijí příběhy. Začni objevovat