Třída hororu

Kapitola 8

Majda zase osaměla. Návštěvní hodiny už skončily a holky musely domů. Pořád jí vrtala hlavou ta holka. Vůbac nic o ní nevěděla. A rozhodla se o ní něco zjistit.
 
Za necelých 10 minut čekání se dveře otevřely a dovnitř vjela její spolubydlící. Majda počkala až se dostane do postele a pak opatrně promluvila:,,Hele, já se omlouvám za svojí kamarádku."Na to ta holka zvedla hlavu a odpověděla:,, To je dobrý. Jsem na to zvyklá." A jak se vlastně jmenuješ? "optala se Majda.,, Abigail. Jmenujeju se Abigail.",, To je hezký já jsem Majda." A takto se započal malý hovor, který vzrost do ohromné konverzačí hodiny. Majda se o Abigail hodně dozvěděla. Její oblíbená barva je stříbrná, má 3 sourozence a hraje na klavír. Bydlí na vesnické ranči a má vlastního koně jménem Galaxi, mladou arabskou klisnu.,, Musíš mít fajn rodiče." Řekla Majda milé. Abigail se zatvářila poněkud smutně.,, Já už rodiče nemám. Stará se o mně strejda." Tohle Majdou udivilo.,, Nechci být nezdvořilá, ale co se jim stalo.",, No začalo to v pátek ráno. Jeli jsme vyzvednout bratry od strejdy. Byli u něj přes víkend a já hrozně chtěla vidět sestřenice. Takže jsme jeli. Cesta vedla skrz dlouhý tunel a za náma jel autobus s dětmi na školní výlet. Začali jsme zpomalovat, táta vždy jezdil opatrně. Ten autobus asi chvátal a začal nás předjíždět. Najednou se oběvilo auto. Jelo hrozně rychle. Ten autobus se snažil zařadit zpátky. Jenže to auto bylo rychlejší a napralo to do boku autobusu. Ten se překlopil na bok, narazil do našeho auta a tím ho odhodil do stěny. Za chvíly dorazila sanitka. To bylo to poslední co jsem viděla. Probrala jsem se v nemocnici. Tam mi doktoři řekli, že rodiče nehodu nepřežili a já měla nohy rozdrcenělé od kusů rozbitého auta. Musela jsem začít jezdit na vozíku. Ale strejda se o nás stará. Platí mi léčbu a naučil mě programovat. A vylepšil mi i vozík. A stará se o bráchy. Ale rodiče mi chybí. "Teď už měla oči plné slz.

Majda jí opravdu litoval. Toužila jí obejmout a říct jí že všechno je v pořádku a že bude dobře, ale nemohla se na slovo. Abigail měla původně úžasnou rodinu a zničeho nic o ní přišla. A úplně cizí vinou. Majdě chvíli trvalo, než si uvědomila, že je po 9:00 a sestřička už dávno zhasla. Ale pak jí blesklo hlavou něco mnohem horšího.

Jejich poslední školní výlet. Jeli autobusem a nějaký šílenec do nich najel. Autobus se překlopil na bok a narazila do něj další auta a jedno bylo odhozeno do stěny v tunelu. Aneta si ten den zlomila nohu a Zuzka dostala panický záchvat a Terka měla otřes mozku. Majda jí ale nemohla říct co viděla. Teď ještě ne.