Legolas- sweet life

Kapitola 11.

Sníh už roztál a místo něj se začala objevovat zelená stébla jarní trávy. Legolas věděl, co to znamená, opět se může plně věnovat lukostřelbě a hlavně do zámku bude jezdit více návštěv, takže ho čeká mnohem více zábavy než v zimě.

Dopoledne mladého prince čekala hodina psaní. Elfské runy nebyly nějak složité, ale jeho učitel Arkyrin zadával Legolasovi stále více úloh. Jedinou výhodou bylo, že Arkyrin byl už starý muž a stačilo, když seděl u stolu a do tváře mu svítilo slunce a po chvíli už tvrdě spat, což byla skvělá příležitost k útěku.

Legolas chvíli přemýšlel, co podnikne a nakonec se rozhodl, že dojde pro Endura a společně s ním vyrazí do lesa. Profesor Arkyrin, který učil nejen psaní a čtení, ale také umění a byl dobrý přítel s hradním bylinkářem a mágem Kelrösem zadal Legolasovi úkol vytvořit herbář jarních rostlin, aby si Legolas zapamatoval jejich názvy a hlavně jejich účinky.

Princ se rozhodl, že tentokrát úkol poctivě splní, takže si u královského kartografa vyžádal několik listů pergamenu a jeden list pevného pergamenu, který  se někdy používal místo kůže na desky knih. Byl to Kelrösův vynález a pojmenoval ho čtvrtka, ale tento název král neuznal, protože prý neodpovídá jeho vlastnostem, takže se uchytil název pevný pergamen, který zní ještě více stupidně.

Legolas, který jako mladší byl ještě více zvědavý než teď, tak vždy se zaujetím sledoval královské mistry, jak vážou své knihy a pečlivě je ukládají  do královské knihovny.

Legolas se usadil ke stolu ve své komnatě a sešil pergameny v půli a když pak poloviny přehnul k sobě, tak vznikl jednoduchý sešit. (Název vychází ze slova sešít a je také výmyslem Kelröse, ale tentokrát byl uznán králem a sešit jako takový vymyslel královský kronikář Etost).

Když byl Legolas s prací hotov, tak se zvedl ze židle a rozeběhl se ven z komnaty, až se za ním prášilo. Nečekaně se uprostřed chodby setkal s otcem.

,,Jakto, že jsi zase zmizel z vyučování u profesora Arkyrina?" zeptal se.

,,To bylo jen o pár minutek a navíc by mě už nic nenaučil když spal a budit starého člověka je neslušné. Ty také nemáš rád, když tě budím."

,,Přijdu ti snad starý," zamračil se král.

,,Ne, ale nejmladší také nejsi. Ale teď zpět k tématu. Odešel jsem dřív, protože jsem chtěl začít dělat herbář pro pana Arkyrina. Právě mám namířeno do lesa, kde budu sbírat byliny na sušení," řekl klidně Legolas, obešel otce a  pokračoval dál svou cestou.

Legolas vyšel ven a tam už na něj čekal Endur.

,,Kdes byl tak dlouho?" obořil se hned na prince.

,,Promiň, ale měl jsem vyučování. Teď mám v lese nasbírat nějaké kytky," omluvil se Legolas.

,,Takže vyrážíme vstříc dobrodružství. Vzhůru do lesa!" zvolal Endur a vkročil mezi první stromy.

Každou chvíli se Legolas sehnul pro nějakou rostlinu, kterou pečlivě schovával do desek, které mu připravil mistr Arkyrin a Endur mezitím pobíhal kolem a snažil se vymyslet nějakou LOTRovinu.

,,Koukej!" vykřikl najednou a rozeběhl se k malému přístřešku. Strop byl vytvořen z deky a ta byla podepřena několika kůly zaraženými do země.

,,Myslíš, že je to nějakého poutníka?" zeptal se Legolas a přišel ještě blíž. 

,,Nevím, je to možné, ale teď tu nikdo není," řekl Endur a vlezl dovnitř. ,,Jsou tady nějaké nádoby na vodu a také skládací nůž!" vykřikl nadšeně a zase vylezl ven.

,,Vypadá tu, že už tu dlouho nikdo nebyl. Myslíš na to samé, co já," zeptal se Legolas s úšklebkem. 

,,Samozřejmně," usmál se Endur a společně s princem vyrazili k přístřešku, který rozbili, jak jen to šlo. Všude se teď válely kusy látky, rozházené věci, které byly uvnitř a Endur dokonce dokázal zlomit jeden z kůlů.

,,Co to tu u všech elfů vyvádíte?" ozval se někdo rozzuřeným hlasem. Chlapci najednou, jako by se proměnili v sochy. Zastavili se a pomalu se otočili. Za nimi stál muž vysoký jak hora, v ruce držel sekyru a v druhé několik větví a tvář měl zarostlou mohutným knírem. 

,,No my," začal Legolas, ale muž ho přerušil.

,,Koukejte zmizet než napočítám do tří!" zařval. ,,Jedna, Dva." Muž se ohnal sekerou a chlapci s křikem začali utíkat. Legolas zakopl a sjel prudký svah po zadku, takže měl celé kalhoty od hlíny. Co nejrychleji se zvedl a utíkal dál. 

,,Asi jsem si nadělal do kalhot," křikl Endur směrem k princi, který se rozesmál a pokračoval v běhu.

Když konečně vyběhli z lesa, tak se každý opřel o jeden strom aby popadli dech.

,,Tak to bylo o fous," řekl Legolas zadýchaně.

,,Snad nás nesledoval," přidal se Endur a poté se rozesmál. 

,,Tak na tenhle výlet jen tak nezapomeneme," řekl Legolas a také se dal do smíchu. 

,,To je trhání květin, tak zábavné?" zeptal se Thranduil, který se najednou objevil před nimi a měřil si oba chlapce přísným pohledem.

,,Ne, Vaše Veličenstvo, ale Legolas upadl a sjel z kopce po zadku,," Endur ukázal na Legolasovy kalhoty. 

,,Přesně tak, otče. A Endur se z toho pokakal smíchy," řekl Legolas a pro změnu on ukázal na kalhoty Endurovy.

Konec. Doufám, že se další kapitolka líbila a chci jen doplnit, že příběh byl založen na skutečné události= příhodě mého bratra. A teď už veselé Velikonoce všem a ahoj u další kapitoly.