meet me // cz U20

24

Zbytek dopoledne se nedělo nic zajímavého, no a odpoledne jsme soupeřili na tenisových kurtech.

Nejdřív jsme si dali pár míčků s Kubou, ale až přišli Em s Matějem, tak jsme zvolili lehkou čtyřhru.

"Nojo, byli jste prostě lepší," pousmál se Matěj u sítě.

"Ale nebylo to špatný, bylo to vyrovnaný," řekla jsem.

"Až na ten první set," zasmála se Em.

"To teda," odpověděla jsem.

"V kolik přijedou ti lemplové?" zeptal se Matěj.

"Za hodinku," řekl Kuba, když zkontroloval hodinky.

"Tak to bychom měli jít pomalu domů, ne?" zavelel Matěj a tak jsme ho následovali.

Doma jsem si dala sprchu, převlékla jsem se do kraťasů a volného trika, jen jsem si dodělala obočí s řasama a běžela jsem do kuchyně.

"Zase budeme grilovat?" zeptala jsem se.

"Jo, mám tu jednu specialitku," odpověděl Kuba, když připravoval maso.

Em krájela zeleninu a Matěj brambory.

"S čím můžu pomoct?" zeptala jsem se, když v tom se rozezněl domem zvonek.

"Myslím, že víš," zasmál se Kuba a já mířila ke dveřím.

"Um, ahoj, ty budeš Bára, že?" usmál se přede mnou Petr Čajka.

"Jo, um, pojďte dál," řekla jsem a nasměrovala jsem je do kuchyně.

"Asi čas na seznámení," zamumlal Kuba, když jsme došli do kuchyně.

"Tohle jsou Čaja, Hugo, Pytel a Míňa," začal a ukazoval na jednotlivé kluky, "támhle Maťova přítelkyně Ema a tohle je Barča," usmál se Kuba.

Nějak jsme se seznámili a pak jsme strávili celý večer na zahradě.

Povídali jsme si snad úplně o všem.

"Hele, zítra dojedou možná ještě nějaký holky," zaslechla jsem Míňu, když jsem sbírala nádobí.

"Který jako?" zamumlal Kuba.

"Ségra a kámošky," začal Michal.

"Hm, to by šlo," pousmál se Pytel.

Dál jsem je radši neposlouchala.

"Jdu si lehnout, není mi nějak dobře," zamumala jsem ke Kubovi, když byl zrovna u linky a hledal pití.

"Jak chceš, Baru, za chvíli za tebou dojdu," řekl a pohladil mě po tváři.

"To nemusíš, máš tu kamarády, popovídej si s nima," pousmála jsem se a opustila jsem zahradu.