Girl vs Boy

Bazén

Cink! Cink! Honey volá! Cink! Cink! Zvedni to! Cink....

,,Omg! Já usnula! Sakra!" zařvala jsem, zvedla se ze země a utíkala ke zvonícímu mobilu v kuchyni.

,,Ahoj Honey,... já usnula, promiň, vím že jsem tam měla být v sedm, ale, prostě sem si na chvilku lehla k telce. Jo, budu se snažit. Ahoj u Jean." Hned jak hovor skončil, hnala jsem se rychle ke skříni. ,,Plavky, kde mám sakra ty plavky?" říkala jsem si naštvaně sama pro sebe a rukou jsem mezitím prohledávala oblečení. Do očí mi nečekaně padly modrožluto černé bikiny značky adidas. Oblékla jsem si je na sebe a hodila přes ně uplé modré triko a džínové kraťasy. Spodní prádlo jsem si sbalila do kabelky. Seběhla jsem schody a v běhu jsem si nasadila bílou kšiltovku s nápisem Crazy. Teď už z ní vlál můj dlouhý blonďatý culík, co se za běhu kymácel ze strany na stranu. Nastoupila jsem do auta a v mžiku ho nastartovala. Už jsem si to jela přímo do Pletařské ulice. Za pět minut jsem byla u Joany domu.

Jean má obrovský dům... no, jako dům se to ani nazývat nedá, je to spíš zámek, nebo palác. Uvnitř v prvním patře nechala její máma - paní Hadvigová postavit obrovský bazén, vířivky a mnoho dalších věcí co patří do akvaparku. A protože byl začátek letních prázdnin, pozvala Jean všechny lidi z naší třídy a mnoho svých přátel k sobě do ,,království", aby s nimi oslavila ukončení devátého ročníku - a to pořádnou koupací ,,pařbou".

Parkoviště bylo skoro plné, bylo štěstí, že jsem našla mezeru mezi jabloní a zelenou Octavií, co patřila mojí sestře - dvojčeti - Heleně (všichni jí říkají Honey). Vystoupila jsem, bouchla dveřmi a ještě za chůze k zámku jsem po slepu nahmatala tlačítko na klíčích a stiskla ho. Nic se nedělo. Zastavila jsem se, ale nenamáhala jsem se otočit a znovu jsem tlačítko zmačkla.Blik! Cvak! ozvalo se za mnou. Usmála jsem se a šla dál. Zatlačila jsem na zvonek nad kterým visela cedulka s nápisem Hadvigovi. Netrvalo to dlouho a přivítal mě jeden z Joany sluhů.

Joana není stejná jako jiní zbohatlíci. Je laskavá, skromná a ke všem milá. V tom se velmi liší se svou matkou, která jakoby byla jejím přímým opakem. Zaslechla jsem, že se falešně rozbrečela, aby tuhle party mohla uspořádat.

,,Leno! No to je dost že si dorazila." zavolal na mě někdo. V mžiku se přede mnou objevila hubená vysoká bruneta a s velikým úsměvem mě obejmula. ,,Ahoj Jean!" pozdravila jsem. ,,Leno, no konečně!" uslyšela jsem za sebou známý hlas a rychle jsem se otočila. ,,Ahoj Honey! Ještě jednou promiň,..." omluvila jsem se za pozdní příchod a jakmile jsem viděla, že se Helena nadechuje, aby ještě něco řekla, skočila jsem jí do toho. ,,Já vim, sem trdlo a příště mam přijít dřív." dodala jsem za ní, ona se na mě usmála ve stylu Jako fakt? A všichni jsme se rozesmáli.

Někdy překvapuju sama sebe, jak dokážu Helče ,,vyfouknout" přesně to co chce říct. Když se to stane doma, tak se rodiče předhanějí v tom, kdo první řekne: ,,Nejste vy dvojčata?"

Helena mi s mrknutím oznámila, že pujde za Matyášem (Matyáš je její kluk. A musím se přiznat, že jí to trochu závidím.... trochu víc)

,,No, já půjdu uvítat Karu s Philipem. Tamhle jsou kabinky. Najdi si tam číslo dvacet sedm, ta kabinka je volná, má na sobě samolepku značky playboy a potom až se zase převlékneš a budeš chtít jít domů vrať klíč sluhovi s červeným sakem. Hlavně nezapomeň kabinu zamknout. " domluvila Jean, vrazila mi do ruky malinký narezlý klíč, otočila se se slabým úsměvem na podpatcích a odkráčela si to pryč. Pár sekund jsem ještě nehybně stála s pitomým pohledem do zdi a snažila se vstřebat informace, co mi právě Joana řekla. Bang! Někdo do mě vrazil a já přistála těsně u okraje bazénu.