Slayer

nejlepší z nejlepších

,,Dneska je pátek takže mě nech na pokoji." Nebylo mi dobře a ležel jsem k němu zády. ,,To nemůžu jen tak jít za svou láskou?" Pořád jsem k němu byl zády. ,,Nech mě prostě dneska být.." uslyšel jsem povzdech a jak šel ke dveřím. ,,Stejně si nic jiného nezasloužíš. Jsem pro tebe to nejlepší. Ve čtvrtek dopadneš špatně zlato. Nerozešel by ses se mnou."

Otevíral dveře a já se pomalu posadil. ,,Myslíš?" Zašeptal jsem si pro sebe a on odešel. Opatrně jsem vstal a vytáhl si cestovní tašku z pod postele. Došel jsem se převléknout a začal házet věci do tašky. ,,Budeš čumět Bakugo." Když jsem měl zabaleno tak jsem se díval na naší společnou fotku. Došel jsem k ní a dal si jí do tašky.

Bolelo mě celé tělo a chodil jsem opravdu pomalu takže mi to dávání věcí do tašky zabralo hodně času. Chytl jsem za kliku ale bylo zamčeno. ,,Sakra!" Zařval jsem a začal hledat svou zbraň pod postelí. Když jsem jí konečně našel tak jsem jí schoval do tašky. Začal jsem potichu pokládat skříně na zem, pár oblečení jsem poházel po pokoji, rozbil jsem jednu naší společnou fotku v rámečku.

Začal jsem tu prostě dělat bordel jako by mě unesli. Všechno mi trvalo až do večera. Přesně o půlnoci jsem se řízl střepem do lítka a začal chodit po pokoji. Krev mi stékala dolů a kapky krve kapaly na zem. Rozhodl jsem se teda vytáhnout zbraň z tašky. ,,Stejně jsem někdy umřít chtěl tak to bude tak padesát na padesát."

Zhluboka jsem se nadechl a střelil se do ramene. Vyhrkli mi slzy a jekl jsem. Na zem v tu ránu začalo padat více krve. Dal chytl jsem se za rameno a dal do tašky zbraň. Tašku jsem si dal na druhé rameno a kopl do okna. Okno se tím rozbilo a poté jsem vykopl dveře. ,,Kaminari uklidni se!" Uslyšel jsem bouchnutí dveří.

,,Já nic nedělám!" Rychle jsem našel klíčky od vchodovích dveří a rozběhl se k nim. Odemkl jsem si a když jsem dveře otevřel tak jsem klíčky odhodil někam pryč.

,,Bakugo! Pomoc!" Zařval jsem a poté se rozběhl pryč.

,,Já... omlouvám se... miluju tě ale tohle je přes čáru..." Začal jsem plakat a doběhl k jedné z jeho motorek. Naštěstí vím kde má klíčky takže jsem nasedl, nastartoval a rozjel se. Brána se otevřela a já hodil na zem dopis s tím že ho miluju i přes to všechno. Podíval jsem se za sebe a uviděl jak tam všichni stojí.

Slzy si našli svou cestu ale pořád jsem jel dál. ,,Kirishimo neviň se za to... miluješ ho ale tohle už bylo hodně... normální člověk co miluje by neublížil tomu koho miluje.... prostě tě měl jen jako hračku a poté jsi ho přestal bavit..." věděl jsem kam jet ale nevěděl jsem jestli tam ta daná osoba bude a jestli mu nebudu vadit.

Po chvíli jsem zastavil před velkou vilou. Byla větší než ta Katsukiho. Než jsem stihl zazvonit tak se brána předemnou otevřela. Vjel jsem dovnitř a zaparkoval u motorek. Slezl jsem z motorky a poté vzal klíčky. Rozešel jsem se ke dveřím kde už stál zjizvený muž. ,,Dlouho jsme se neviděli Kirishimo." Usmál se na mě černovlásek a já se usmál na něj. ,,Mohl bych u vás na pár dní být?" S úsměvem mě pustil dál. ,,Ty tu jsi vždy výtán."

Došli jsme do kuchyně kde mi řekl ať se posadím. ,,Hawksi pojď sem přišel Kirishima!" Najednou jsem uslyšel jekot. ,,Kiriii!" Někdo na mě skočil a já zasičel bolestí ale poté jsem se zasmál. ,,Dabi on má střelnou ránu!" Podíval se na mou ránu a Dabi se rozešel pro lékárničku.

Abych to upřesnil. Dabi byl Shigarakiho bývalí přítel a on mě naučil jak být nájemným vrahem. On sám je nájemný vrah. Teď se z něj stal nejlepší z nejlepších nájemných vrahů a někdy prodává zbraně. Hawks je jeho manžel byl jsem taky na jejich svatbě byla nádherná. Hawks i když na to nevypadá tak byl jeden z mafiánů.

Tyhle dva se seznámili dost zvláštně. Dabi mě zrovna učil a Shigaraki mu řekl že ho má zabít. Byla to už doba kdy se spolu rozešli. Ten den kdy ho šel zabít tak si vzal mě ale něco se zvrtlo a chytli nás. Byly jsme tam u něj uvězněný asi měsíc a za tu dobu se do sebe zamilovali. Mě pustili za Shigarakim a tyhle dva spolu zůstali.

Dříve jsem za nima chodil často. Bydleli v takovém starém ošklivém domku hned poté co se Hawks vzdal toho být mafiánem. Poté Dabi vydělal hodně peněz za vraždy a tak díky tomu bydlí tady. Dabi za vraždy chce hodně peněz už jen proto že je nejlepší z nejlepších. No a teď jsem u nich.

Hawks mi vytáhl kulku z ramene a zkoumal jí. Dabi mi za tu chvíli zavázal rameno. ,,Ty jsi se střelil sám? To je kulka z tvé zbraně." Zklonil jsem hlavu. ,,Jsi pořád nájemný vrah?" Kývl jsem a Dabi se hrdě podíval. ,,Koho jsi měl zabít?" Zeptal se Hawks a dal hlavu na stranu.

Vše jsem jim řekl, oni jsou něco jako mí rodiče.. beru je tak. Řekl jsem jim vše co se stalo až do teď.

,,Wow..." Hawks na mě koukal překvapeně. ,,Svině Bakugo ho zabiju za to co ti udělal." Dabi vstal ale Hawks ho zastavil. ,,Nechoď..." Dabi si zase sedl a já se na ně díval. Mají moc pěkný vztah mezi sebou. Moc pěkný..

,,Ukaž mi co všechno ti udělal." Řekl Dabi spíše s lítostí v hlase. Postavil jsem se a sundal si tričko a kalhoty. Odvázal jsem si obvaz kolem stehna a stál před nimi. Hawks se chytl za pusu. ,,Pane bože..." Dabi za mnou přišel a zmáčkl mi pevně zadek. Jekl jsem bolestí. ,,Promiň...jen jsem chtěl něco zkusit." Obejmul mě a Hawks za náma přišel.

,,Už bude dobře my tu jsme pro tebe." Usmáli se na mě a mě to donutilo plakat. ,,Děkuju.... Moc si toho vážím." Obejmul jsem je taky a Hawks mi začal s úsměvem utírat slzy.

,,My tu budeme pořád pro tebe Kiri."

Ahojky! Je tu další kapitola kterou jsem napsala v autě😂 no nic doufám že se vám líbí a zatím čauky!❤