Vypadni - ff Nik Tendo [CZ]

Část 20

K 27.9. 2020 #1 v hashtagu #milionplus. Jsem ráda, že vás to baví a děkuju vám, zlatíčka.🙏🏻❤️

Okamžitě jsem vyťukala odpověď.

Co to má znamenat?

Hned mi přišla zpráva nazpět.

Očividně jsi měla něco s Konexem. Myslel jsem, že jenom Hasan. S kým ještě? Toky? Sheen? Jakub?

Četla jsem si to pořád dokola a nevěděla, jestli je to blbý vtip nebo jestli to myslí vážně.

Vytočila jsem jeho číslo. Dlouho to zvonilo, ale nakonec to vzal.

,,Ano?" zachraplal.

,,Děláš si prdel, doufám."

,,Jen jsem tě chtěl otestovat." rozesmál se.

,,Aha." prskla jsem. ,,Tak snad jsem v testu uspěla, čau." řekla jsem a hovor típla. Tenhle vtip nevyšel, Dominiku.

Sbalila jsem si věci do sportovní tašky, převlékla jsem se, lehce upravila a vydala se směr fitko. Potřebovala jsem ze sebe dostat všechnu tu nasranost, kterou mi tahle situace způsobila.

,,Kam jdeš?" překvapil mě Dominik na chodbě, když jsem otevřela dveře od bytu.

,,Cvičit." odvětila jsem neutrálně a nevěnovala mu jediný pohled. Možná se vám zdá, že to hrotím, ale mě jeho chování urazilo. Opravdu mi přijde, jak kdyby mě tam všichni do jednoho brali za děvku. Přitom ten kdo mě opravdu zná ví, že bych nepodvedla. A už několikrát jsem slyšela narážky, jak kdybych tam prošla postelí všem.

,,Nezlob se, babe." povzdechl si Dominik, když mě viděl. ,,Byla to blbá sranda, uznávám."

,,Jo, to byla." přikývla jsem a chtěla jsem ho obejít. Chytl mě za zápěstí a strhl k sobě, čímž mě donutil se mu podívat do očí.

,,Promiň." šeptl a přisál se mi na rty. Kupodivu v tuto chvíli moje hlava nevypla a já jsem zareagovala nejlíp, jak jsem v té chvíli mohla. Nespolupracovala jsem a odtáhla jsem se od něj.

,,Všechno nespravíš pusou." zakroutila jsem hlavou. ,,Já ti pak napíšu."

,,To jako fakt?" zeptal se Dominik ironicky.

,,A cos čekal?" otočila jsem se na něj ze schodů. ,,Že ti poděkuju, že ze mě děláš děvku?"

,,Lauro, byla to sranda, proboha." vydechl a prohrábl si frustrovaně vlasy.

,,Jo, beru to." řekla jsem.

,,Očividně ne, když seš nasraná." rozhodil rukama.

,,Jen to ve mně tak nějak probouzí pocit, že mi nevěříš." vydechla jsem. ,,Tak je mi to líto."

,,Tak sis to ale přebrala ty."

,,Domi, sice tě neznám kdovíjak dlouho, ale je mi jasný, že kdybych s tímhle přišla já na tebe, tak tady s tvojí povahou uděláš scénu, sebereš se, půjdeš se ožrat a v noci mi klepeš na dveře." spustila jsem. ,,Nech mě si jít zacvičit, potřebuju si vyčistit hlavu a bude to fajn."

,,Takže ty si čistíš hlavu tím způsobem, že se jdeš promenádovat před slintavýma kokotama ve fitku?" zeptal se ironicky.

,,Tuhle větu myslíš vážně?" zeptala jsem se nevěřícně. ,,A rozmysli si odpověď." Neřekl mi nic. Mlčel. A víte jak, mlčení znamená souhlas. ,,Tak mi dovol zopakovat tvoji větu." prskla jsem. ,,Zničil jsi to ještě předtím, než to pořádně začalo."