Říkám Co Vím

Gally je dobrák

Cítila jsem chlad po celém těle, měla jsem husí kůži, udělalo se mi pěkně blbě, jediné co jsem viděla byla tma. Byl to pocit jako na horské dráze.
"Aaaaaaa" ječela jsem strachy.

Ze tmy se naráz stalo světlo, respektive to byl sluneční svit, slyšela jsem několik hlasů, naráz na mě zíralo několik párů očí.
"Co to..?"
"Holka?!" Říkaly hlasy. Potom jsem jenom slyšela:
"Ukažte, chci to taky vidět!" Ozval se jeden z hlasů
"Uhněte" se slovy se někdo prorval davem chlapců. Všichni kluci si mě prohlédli od hlavy až k patě. Jeden z nich ke mě přiskočil.
"Ahoj" řekl kluk který ke mě přiskočil, měl blonďatozrzavé vlasy a tmavě hnědé oči které si mě prohlíželi, usmíval se na mě jako sluníčko na hnoji. Vnímala jsem jenom jeho, dokud se nezačali kluci vykřikovat, nevnímala jsem je, nezajímal mě ani ten co tady za mnou skočil, zajímá mě co tu dělám a proč si nic nepamatuju, viděla jsem jak chlapec se mnou v kleci otočil hlavu a okřikl ostatní úsměv se mu smazal a začal se mračit, ale při pohledu na mě se zase usmál.
"Nevnímej je"
"Nevnímam" a rozhlédla jsem se kolem. On se tomu zasmál, nechápu co mu přišlo vtipné.
"V klidu, vydýchej se, vím jaké to je, jedeš tmou a potom na tebe všichni zírají" snažil se mě uklidnit chlapec. Já jsem jenom přikývla a pousmála se. Začala jsem zhluboka dýchat. Usmál se a dal mi pramínek vlasů za ucho.
"Úplně bych zapomněl, já jsem Newt" usmál se a podal mi ruku.
"Ráda bych se ti představila, ale ja vůbec netuším kdo jsem" řekla jsem vylekaně.
"Neboj, to je normální, za chvilku si vzpomeneš" Řekl a pořád se usmíval.
"Tak pojď, vylezem z téhle fraské klece" Zvedla jsem se. Newt si mě projel pohledem
"Asi podejte žebřík" zakřičel na ostatní  placery. Jenom jsem se na něho tázavě podívala a vylezla z klece sama, bez pomoci ostatních, všichni na mě koukali jak jsem to mohla zvládnout. Vtipné bylo když jsem viděla jak museli pomáhat Newtovi z klece ven.
"Jak si to mohla vylézt?!" Zeptal se Newt nechápavě
"Normálně, nejsem žádná slabotka"
Newt se šibácky usmál. Začali s emi představovat další kluci. Pamatuji si Chucka, Winstona, Albyho, Pánvičku a Fila... Teď jsem si podala ruku s Jeffem a teď prišla řada na kluka který mi byl hrozně nesympatický, začalo se mi dělat hrozně blbě, asi ještě z toho výtahu,
"Jsem Gally" řekl chlapec a podíval s emi do očí. V ten moment to přišlo, natáhlo se mi a já utíkala dál od ostatních aby mě neviděli, chytla jsem si vlasy, a vrhla jsem...

Vrátila jsem se k nim, cítila jsem se hrozně trapně, vypadalo to jako kdyby se mi udělalo blbě z Gallyho. Všichni vybuchli smíchy, jenom Gally vypadal naštvaně.
"Heh, taaak, kde jsme skončili?" Zeptala jsem se. Gally odešel... Někdo s kluků mě poplácal po rameni
"Dobře ty" řekl jeden z těch co mě poplácali po rameni, jenom jsem se uculila jedním koutkem a dala si ruce do kapsy.
"Proveď ji tady Gally" zavelel Alby. Gally se otočil a přišel ke mě, nevadil mi, i když vypadal jako hajzl, videla jsem v něm špetku dobra, ale jak to jinak zjistit než se s ním seznámit.
"Tak pojď" řekl Gally otráveně a dal se do pohybu. V ten moment mě zastavil Newt a chytl mě za paži,
" Až ti to tady Gally ukáže, přijď za mnou" řekl a mrkl na mě. Já jenom  přikývla a doběhla Gallyho. Gally počkej, já... Vykročili jsme špatnou nohou a podala jsem mu znova ruku. Gally mi taky podal ruku
"Gally" řekl a zatřásl s moji rukou. Usmála sem se a on taky, ale potom si to uvědomil, odkašlal si a zase nasadil svůj bručounský výraz.

Po prohlídce jsem přišla za Newtem, tak jak chtěl.
"Newte?! Co jsi potřeboval?" Zařvala jsem tázavě na Newta kterého jsem neuměla mezi placérama najít.
"Neječ, tady jsem" ozval se hlas za mnou. Prudce jsem se otočila, stáli jsme s Newtem naproti sobě, byli jsme hrozně blízko sebe, až tak že jsme se navzájem dotýkali špičkou nosu. Odstoupila jsem od něho
"Promiň, co jsi teda potřeboval?"
"Chtěl jsem ti říct ať se držíš od Gallyho dál"
Podívala jsem se za sebe a viděla jsem jak se Gally na mě upřeně dívá,
"Vidíš, to je to o čem mluvím"
"Neboj mami" řekla jsem Newtovi a usmála jsem se, on mi úsměv oplatil.
"Ještě něco?"
"Ne ne, už můžeš jít" usmál se a když jsem odcházela tak se na mě ještě díval.