Story cover for Mass Effect: Jak Cerberus klesl na dno by Silvermadness2
Mass Effect: Jak Cerberus klesl na dno
  • Reads 220
  • Votes 1
  • Parts 11
  • Reads 220
  • Votes 1
  • Parts 11
Ongoing, First published Apr 16, 2020
Mature
Přistupte blíže, ale ne zas tak moc! Přečtěte si příběh o zoufalém Cerberusu a jejich groteskních životech, ze kterých slzy brečí a oči tečou.



Storka je o partě teplých (ne tolik) přátel z Cerberusu, které už nebaví konstantní házení hnoje za sebe. Jednou se stane tragédie, a jejich šéf je unesen kamsi, což na jednu stranu je potěší, a na druhou stranu si vzpomenou, že tím pádem nemají výplatu. 
Váhání netrvá dlouho, a už se Kai Leng vydává společně s Mirandou Lawson, Jacobem Taylorem a šíleným vědcem Wilsonem napříč celé galaxii, ať rychle získají výplatu a mohou oddálit kanibalismus. Ale.. povede se jim to?
----
Příběh obsahuje nesmyslnosti, vulgarismy, násilí, Kaie pee-in-vase Lenga (I vy co ho nenávidíte se pojdťe pobavit!), a spoustu urážek (co se dá čekat od teroristicko-rasistické organizace).
All Rights Reserved
Sign up to add Mass Effect: Jak Cerberus klesl na dno to your library and receive updates
or
Content Guidelines
You may also like
2316 by kolacuznepracuje
59 parts Ongoing
Slabší požírají ještě slabší. A všichni končí ve chřtánu Metropole. Všichni. Bez rozdílu. Nikdy nekončící koloběh. Struny se v této změti plechu, drátů, bídy spodiny a eskapismu bohatých politiků smrtelně ovíjí kolem každého hrdla. A taky v tomto pekle udávají rytmus. A rytmu smrti z útrob města není kam uniknout. Na to v této zbědované realitě nezbývá místo. Leda unikat do ještě horší bolesti... Zkrachovalé existence žijící na hranici toxicity a snesitelnosti se zaplétají do katastrofy až hrůzostrašných měřítek. To, co se Magistrát snažil roky tajit, nyní s vodou vyplouvá na povrch a nejen tráví vzduch. Někdo tahá za struny na jejich rukou a oni musí tančit. Je jedno, zda něco chtějí, někoho milují. Teď tančí podle něj. Jak si jen číhající smrt přeje... Rozhodně dystopický a neméně konceptuální příběh zasazen do nezářné budoucnosti - třeba i našeho světa - rozehrává šachovou partii mezi individuem ze skládky, kyborgem utápějícího své problémy v alkoholu a platech sedativ, jistým Devídkou, který se ještě včerejšího večera jmenoval Maxmilián, a dvojicí sourozenců, jejichž původ je stejně pochybný jako způsoby jak trávit čas. A jejich šachovnicí není nic menšího než samotná Metropole a nástrahy číhající na každém rohu. A něčí oči to všechno neustále pozorují a dohlédnou dál, než by se zdálo... „To, že tady něco vidíš, ještě neznamená, že je to pravda."
You may also like
Slide 1 of 10
2316 cover
Bráško? cover
Bucky X Reader cover
Avatar - Emilyana cover
Jeden svět cover
Poslední paprsek cover
Můžete si za to sami!!! cover
Syn nikoho z kdovíkde cover
Uzavřená města cover
Vzlet kormorána cover

2316

59 parts Ongoing

Slabší požírají ještě slabší. A všichni končí ve chřtánu Metropole. Všichni. Bez rozdílu. Nikdy nekončící koloběh. Struny se v této změti plechu, drátů, bídy spodiny a eskapismu bohatých politiků smrtelně ovíjí kolem každého hrdla. A taky v tomto pekle udávají rytmus. A rytmu smrti z útrob města není kam uniknout. Na to v této zbědované realitě nezbývá místo. Leda unikat do ještě horší bolesti... Zkrachovalé existence žijící na hranici toxicity a snesitelnosti se zaplétají do katastrofy až hrůzostrašných měřítek. To, co se Magistrát snažil roky tajit, nyní s vodou vyplouvá na povrch a nejen tráví vzduch. Někdo tahá za struny na jejich rukou a oni musí tančit. Je jedno, zda něco chtějí, někoho milují. Teď tančí podle něj. Jak si jen číhající smrt přeje... Rozhodně dystopický a neméně konceptuální příběh zasazen do nezářné budoucnosti - třeba i našeho světa - rozehrává šachovou partii mezi individuem ze skládky, kyborgem utápějícího své problémy v alkoholu a platech sedativ, jistým Devídkou, který se ještě včerejšího večera jmenoval Maxmilián, a dvojicí sourozenců, jejichž původ je stejně pochybný jako způsoby jak trávit čas. A jejich šachovnicí není nic menšího než samotná Metropole a nástrahy číhající na každém rohu. A něčí oči to všechno neustále pozorují a dohlédnou dál, než by se zdálo... „To, že tady něco vidíš, ještě neznamená, že je to pravda."