SAVE ME

- prolog -

- pohled 3. osoby -

Mladá dívka sedí sama na lavičce a déšť jí smáčí vlasy. Nemá kde být. Je bezdomovec. Nemá ani mobil, ani drobný, aby si zavolala z budky. Její máma jí prodala mobil, aby měla cash na drogy, alkohol a nezávazný sex. Nemá kamarády. Nemá sourozence. Jediný kdo by jí mohl pomoct je bratranec Tomáš. K její velké smůle neví, kde bydlí. Byla u něj jednou, jako hodně malá.

Periferním viděním zachytila, že si někdo sedl k ní. "Co tady tak sama?" zeptal se onen neznámý. "Nic." odpověděla tiše dívka a snažila se neotočit se na onoho cizince. "Nechceš se schovat ke mě do bytu?" nejdřív váhala. Ten člověk jí mohl cokoliv udělat. Zabít. Znásilnit. Ale všechno v tuhle dobu bylo lepší jak zima a déšť venku. Jen kývla hlavou. "Tak jdeme. A jsem Jakub." "Lauren Sarah." řekla dívka a našla špetku odvahy na to se kouknout, jak vypadá člověk co jí nabídl azyl. Na hlavě měl kapuci a na obličeji dost tetování. Nějakým záhadným způsobem ji to přitahovalo. Když si uvědomila, že na něj zírá, sklopila pohled a do tváří se jí drala červeň. Jakub se uchechtl, vzal jí kolem ramen a rozešel se. Byla skoro stejně vysoká jako on. K jejímu neštěstí, ale taky byla zeslábla a tak se zanedlouho skácela k zemi. Jakub ji včas chytil do náruče a nesl dál. 

Oči se jí zavírali a nešlo je udržet otevřené. Byla jí extrémní zima, proto se víc natiskla na Jakuba, který pro ni byl jako radiátor. Zbytek cesty si nepamatovala. Díky tomu měl Jakub možnost si ji prohlédnout. 

Byla to podobně vysoká černovláska s ohromnýma kruhama pod očima. Zajímalo ho, jakou má barvu očí. "Tokáči?" zvolal potichu do útrob bytu a jako odpověď se mu dostalo oznámení, že je v obýváku. "Neřvi." okřikl ho polohlasem a vyšel i s onou neznámou do již zmiňované místnosti. "Co to neseš?" dotázal se Tomáš. "Jednu holku. Našel jsem ji sedět venku na lavičce." odpověděl Jakub a čekal na jeho reakci. Ten se zakuckal pitím co zrovna pil. "Řekla ti jak se jmenuje?" zeptal se "Lauren Sarah." odpověděl s podtónem otázky. "Ty vole. Já to věděl." řekl Tomáš a rukama si vjel do vlasů. "Co jsi věděl?" zeptal se zvědavě Jakub, který už Lau položil na gauč a přikryl. "Ty vole to je moje sestřenice. Neviděl jsem jí dobrých pět let. Chápeš pět!!!  A pak jí najdeš ty." Jakub na něj koukal jak na idiota, než mu došel význam tohohle monologu "Ty vole." řekl jen a prohlídnul si Tomáše a potom Lau. A tak se Lauren Sarah Cameron dostala k Tomášovi a bandě debilů se zlatým srdcem.   

Ano vím že to je nic moc, ale hej nic lepšího mě nenapadlo. A jinak každý týden bude jedna kapitola. Oznamuji dopředu, ale myslím že všichni víme jak to mám já a vydávání :)