13

439 27 0
                                    

Přebrodili jsme řeku a schovali se za stromem. Nebyl to nijak dobrý úkryt, ale stejně jsme neměli šanci.
"Z toho se nedostaneme, vzdáme se." Navrhl John B. JJ vedle mě začala sušit hadrem pistoli. Sledovala jsem ho. Nehodlala jsem ho nechat vystřelit.
"Ani hnout!" Zakřičel polda, ačkoliv to bylo trochu zbytečné, když jsme stáli hned vedle něho.

JJ už se chystal vystřelit. Měl nabitou pistoli a otáčel se na poldy. Chytla jsem jeho ruku a stáhla ji dolů.
Stoupla jsem si před něj.
"Nenechám tě vystřelit, chceš do basy? John by tě taky nenechal střelit."
"Jak to můžeš vědět? Tobě žádný vězení nikdy nehrozilo co? Seš bohatá a myslíš si, že víš jak se žije nám?" Šeptal nahlas, ale ne dost na to, aby ho ostatní slyšeli.
"Jasně..." Zašeptala jsem.

Vzala jsem pistoli a hodila ji na zem. John B na mě kývl.
Pak vystoupil před poldu a dál ruce nad hlavu. JJ mezitím zahrabal pistoli do listí.
Polda začal Johna mlátit a my začali křičet, aby ho nechali. Polda ho jednou ranou pěstí poslal k zemi a nechal ho naložit do kufru.

"Heleme se, tebe jsme taky hledali...Liso." řekl, když si mě všiml.
"Tak se nejmenuje." Odporovala Kiara, ale nikdo na to nebral ohledy.
"Měli bychom tě vzít s sebou, co říkáš? Za to, koliks toho čmajzla." Otočila jsem se na ostatní. JJ na mě jen překvapeně hleděl a ostatní se dívali do země.

"Víte, že většinu jsem vrátila." Řekla jsem, když jsem se znovu dívala na poldu.
"Fakt? A co to auto? Televize? Rádio? Skútr, nebo krumpáč? A ty další věci, nechci tu být do zítra. Jdeš taky, neboj se, je to bez soudu na dva dny." Uklidňoval mě polda a já vykročila k autu. Hlasitě jsem vydechla a s omluvným pohledem se podívala na ostatní. JJ stále překvapeně stál a sledoval mě, Kiara se na mě dívala soucitně a Pope vypadal, že je naštvaný. Sarah stále sledovala zem.

Nasedla jsem do auta vedle Johna B, který se stále ještě úplně neprobral. Vyjeli jsme směrem k věznici.

Hned u dveří si mě převzal nějaký strážník a vzal mě za loket k nějakému kumbalu a hodil po mě oranžový vězeňský hábit spolu s bílým trikem.
"Díky...něco jinak barevnýho než tahle oranžová ti asi není co?" Zeptala jsem se a otrávený strážník po mě hodil hábit, který byl tak starý, že už téměř vybledl. Měl už jen světle oranžový nádech, ale vypadal spíš jako růžový. Skvělé. Takže že mě bude vyblitá barbie, přesně to teď potřebuju, myslela jsem že budou mít třeba Bílý nebo černý, ale nevadí.

Vzala jsem si nakonec oranžový a strážník mě odvedl do mé cely. Byla nechutně špinavá a byl tam jen záchod, umyvadlo a lavice na spaní.
"Můžete mi dát hadr?" Zavolala jsem na strážníka, ale odpověď byla záporná. Utrhla jsem tedy kus nohavice a snažila se celu aspoň trochu umýt, protože v tomhle jsem tu dva dny být fakt nechtěla.

𝙸'𝚖 𝙽𝚘𝚝 𝚁𝚒𝚌𝚑Kde žijí příběhy. Začni objevovat