28

356 19 0
                                    

"aligátor. Seš vobčas dost otravná, už ti to někdo někdy řek?" Zeptal se JJ s nevinným výrazem.
"Ne, seš první."
"Pat Wamack se zranila při autonehodě." Přerušila moje myšlenky Sarah.
"Je vůbec něco z toho pravda?"
"Dál si žijte v nevědomosti...ale fakt to byl... ALIGÁTOR, co jí kousl. A taky je pravda, že ty aligátoři sou tady. Takže ještě jednou pozor na ně." Řekl JJ.

Došli jsme nějakým porostem až k špinavé zakalené řece.
"Kdes vzal ten klacek?" Zeptala jsem se JJe, když jsem spatřila kus dřeva v jeho ruce.
"Ten jsem tu sebral." Odpověděl než s ním flákl do vody.
"Takhle je akorát vzbudíš, dělá se to jinak." Poučovala jsem zase, až bych si ráda jednu vrazila.

"A nechceš jít teda první zooložko?" Zasalutoval mi a já se zasmála.
"Fajn. Ale dej mi ten klacek."
"Kterej?" Zeptal se JJ a tvářil se u toho dost podivně,takže mi brzo došlo, na co naráží.
"Ne ty úchyle, ten co máš v ruce. Doufám, že tu nežije nic jinýho než ty aligátoři..."

"Krokodýli nebo aligátoři?" Oplatil mi můj dotaz JJ. V tu chvíli nás ostatní došli.
"Tak co tu děláte?" Poznamenal John kvůli tomu, že myslel, že už jsme aspoň na druhém břehu.
"Čekáme na vás." Vyklopila jsem rychle, než stihl JJ poznamenat něco úchylného.

"Tak jdem ne?" Pobídl me JJ a já seskočila do špinavé vody. Trochu mi teklo do bot, ale myslím, že ostatní v teniskach na tom byli o dost hůř.
Brodila jsem se vodou, která mi sahala po kolena a proud mi podtrhával kroky, několikrát jsem málem spadla. Klacek jsem držela před sebou a jedním koncem s ním byla pod vodou.

Když jsme konečně zase vylezli, Pope si začal ždímat spodní okraje kraťasů, protože je měl úplně promočené. John B se přidal a ostatní jsme tam jen tak stáli. Sarah s Kiarou měly kraťasy tak krátké, že neměly ,co ždímat a JJovi to očividně bylo prostě jedno.

"El, víš, že máš špinavý boty?" Řekl výsměšně Pope a já se na něho jen zamračila, ale nemělo to tu správnou váhu, protože jsem se začala usmívat.

Od řeky jsme se vydali křovím až ke stromu. Pár metrů před ním jsme se zastavili.
"Proč jsme zactavili?" Zeptala jsem se, ale nejspíš to bylo moc nahlas. JJ mi okamžitě dal ruku přes pusu, abych mlčela a Pope mě stáhl za keř, abych nevykukovala.

Opatrně jsem rozhrnula keř a stejně se podívala. U stromu stála Limbreyová s Rafem a tím svým posluhovačem. Měli tam malý traktůrek a něco tam kopali v zemi. Zaposlouchala jsem se do rozhovoru mezi Limbreyovou a tím jejím typkem.

"To roucho je v kříži..." Říkala zrovna Limbreyová a ten chlápek ji jen přikyvoval.
"Co jakym rouchu to mele?" Zašeptala jsem směrem k Popovi, protože ten to určitě věděl.

"Nevím to přesně, ale má to být nějaké roucho, které dokáže vyléčit všechno... myslím." Vysvětlil mi šeptem.
Najednou se ozvala rána od stromu. Rafe, který kopal něco v zemi asi narazil na nějakou dřevěnou truhlu.

Limbreyová okamžitě přikázala to vytáhnout a tak se i stalo. Vytáhli na povrch nějakou starou černou bednu s úchytkami po stranách. Když to otevřeli, byl znatelný výraz zklamání na obličeji Limbreyové, což znamenalo, že to nejspíš není, co hledali.

Chvíli tam ještě seděli, ale pak se sebrali a odjeli. Když už byli z dohledu, Pope se tam okamžitě rozeběhl. My jsme samozřejmě běželi za ním.
Z kratší vzdálenosti už bylo poznat, o jakou bednu se jednalo. Byla to totiž rakev.

"To je Denmarkova žena." Poznamenal Pope hned, co si sedl vedle rakve.
Chvíli jsme tam seděli a prohlíželi si kostru.
"Jak jí takhle mohli nechat...nemají snad vychování? Že jí tu takhle nenecháme?" Řekla jsem a Pope se na mě usmál.
"Ne, musíme jí vrátit, kam patří." Souhlasil John B a tak jsme se dali do práce.

Přibili jsme všechny hřebíky zpátky a rakev pomalu spustili do jámy, než jsme jí zasypali. Jen po kříži nebyla žádná stopa.

𝙸'𝚖 𝙽𝚘𝚝 𝚁𝚒𝚌𝚑Kde žijí příběhy. Začni objevovat