49

309 22 2
                                    

Jakmile uběhl i třetí týden na ostrově, začalo se mi stýskat. Další problém byl, že jsem si už docela nutně potřebovala s někým pokecat. Nejlepší by na to byla máma, ale tu nemám. Myslím, že to můžu přiznat nahlas. Nejspíš jsem se zamilovala do JJe. Ale. Je tu hned několik problémů. Zaprvé, neznáme se nijak dobře, akorát jsme společně strávili poslední tři týdny. Zadruhé, on pravděpodobně vůbec nemá zájem, neustále hází pohledy na Kiaru a já upřímně začínám žárlit. A za třetí, pořád je tu Rafe. A ačkoliv si uvědomuji, že znal spíš mé staré já, stejně tak i já jeho, takže už můžeme být úplně jiní, pořád ho ne a ne dostat z hlavy. Možná se mi ani nelíbí, ale pořád jakoby kempil uprostřed mého mozku a v jádru mého spánku. Ve snech se neustále objevují oba dva a já už začínám šílet. Je mi jasné, že to sama nevyřeším.

Každopádně, abych tu jenom nebrečela na vašem rameni, myslím, že jsme se opravdu zlepšili v plavání a rybaření. Teda, v plavání hlavně ostatní. Já se pořád šetřím, ačkoliv už to není úplně nezbytné, protože rána už je z části zahojená. Je už jasné, že tam budu mít nejspíš nadosmrti jizvu, kulka sice nic moc neudělala, ale když jsem se jí snažila dostat ven, musela jsem přirozeně ránu trochu naříznout...ewww ne, nechce se mi na to myslet.

Všichni jsme se opálili jako kdybychom jeli do Afriky a ne jen na blízký ostrov. Žádná loď zatím neproplula ani ve vzdáleném pruhu viditelnosti a já začínala pochybovat, že se odtud dostaneme.

Byl večer a já sledovala spolu s ostatními západ slunce, zatímco každý procházel vlastní hlavou a přemýšlel. Pak šel John zapálit oheň.

"Hele, nezahrajeme si pravdu nebo úkol?" Navrhla Cleo.
"Jo!" Zakřičeli okamžitě ostatní. Tuhle hru jsme tu ještě nehráli a osobně jsem za to byla ráda, nemám jí ráda a pokud by se nějaká hra mohla zařadit na seznam největších klišé jakýchkoliv románku, pak je to tahle. Co když mi někdo dá nějaký úkol, který nebudu schopna splnit?
"Fajn, ale jen když mi slíbíte, že se nebudu muset s nikým líbat ani nic podobnýho." Navrhla jsem a ostatní, zdá se souhlasili.

Sedli jsme si k ohni a zatímco Pope a John opékali rybu k večeři, my jsme si opakovali pravidla.

"Johne, chceš začít?" Zeptal se někdo, ale John jen zavrtěl hlavou.
"Tak já začnu." Přihlásila se Cleo a otočila se na osobu vedle sebe, což byla Sarah.
"Tak. Pravda nebo úkol?"
"Pravda."
"Stýská se ti po domově?"
"Hmmm, docela jo. I když to bylo občas těžké, tak mi chybí moje rodina."

Sarah se pak otočila na Johna, který byl vedle.
"Pravda." Odpověděl na nevyřčenou otázku.
"Kdybys mohl všechno udělat znovu, co bys změnil?"
"Nenechal bych Warda ukrást kříž ani prachy." Vložil se do toho JJ.
"No, asi bych třeba vzal z lodi nějakej rum...proč jsme to neudělali?" Zavtipkoval a my se rozesmáli.

"Pravda, ten by se možná i hodil."
"Dobře, takže JJi, pravda nebo úkol?"
"Úkol." Pár z nás zapískalo, protože byl první, co si vybral úkol.
"Skoč z támhle tý skály a udělej salto." Čekala jsem, že to odmítne, ale on se jen zvedl a vyrazil na skálu. Nahoře se zastavil, sundal si tričko, což byl mimochodem pěkný pohled, ale neříkejte mu, že jsem na něco takového myslela...a pak nám zamával.

Skočil a udělal salto, přesně jak John řekl. Chvíli byl pod vodou a já s Kiarou jsme se začínaly bát a vyběhly směrem, kam skočil.

𝙸'𝚖 𝙽𝚘𝚝 𝚁𝚒𝚌𝚑Kde žijí příběhy. Začni objevovat