56

309 18 1
                                    

Hned za zdí jsme se skrčili a snažili se držet co nejvíc při zemi. Doběhli jsme až k pásu dlouhé trávy, za kterou jsme si polehali a sledovali stráže na druhé straně zahrady. Teoreticky bychom jim utekli, kdyby nás teď viděli, ale do domu se přez ně dostat nejde.
"Nechci nic říkat, ale nemyslím si, že se tam dostaneme." Řekla jsem potichu a ostatní chvíli mlčeli.

Pak jsme se vydali kolem pásu směrem k domu. Nebo spíš nějaké veliké budově, ale jestli je to dům, závidím tomu, kdo tam bydlí.
Snažila jsem se být co nejvíc při zemi a co nejvíc potichu, ale pak někdo z nás na něco šlápl a ozvalo se slabé zapípání. Přes Cleo jsem neviděla, co se děje, ale JJ s Popem se nejspíš snažili něco vypnout.

"Sakra...musíme pryč, hned." Zavelel JJ a já si všimla několika psů, kteří se proti nám řítili. Ne, že bych neměla ráda psy, ale nemám ráda, když mě cokoliv co má zuby pronásleduje.
Běžela jsem z plných sil ke zdi. K mému údivu jsem doběhla první a okamžitě začala skákat nahoru. Trvalo několik vteřin než se mi konečně povedlo vyskočit dostatečně vysoko a mezitím už byla polovina z nás nahoře.

Naštěstí mi JJ podal ruku a pomohl mi se vytáhnout nahoru. Poslední vylezl John, ale všichni jsme to stihli naprosto v pořádku. Přeskočili jsme na druhou stranu a rozběhli se co nejdál od domu.

Nejdřív jsme asi kilometr běželi, ale pak, když jsme se několikrát ujistili, že za námi nikdo není, jsme zvolnili tempo na rychlejší chůzi.
"Hele, fakt běháš docela rychle, ale skákání na zeď asi není tvoje silná stránka co?" Šťouchl mě do ramene Pope a já se zasmála.
"Jo. Nějak jsem se nemohla chytit."

Došli jsme k nějaké staré napůl rozpadlé budově.
"No, pětihvězdičkovej hotel." Zabručela jsem, ale dal si neztěžovala. Vevnitř to bylo velké, několik pater. Zastavili jsme se zhruba uprostřed a posedali si na starý nábytek.

Chvíli jsem jen seděla a dívala se z okna. JJ najednou z kapsy vytáhl nějaký mobil.
Začal nějaký rozhovor ohledně toho, co se s tím mobilem teď udělá, proč ho ukradl a tak dál. Pope si mobil vzal do ruky a začal listovat v kontaktech.
"Nikde v kontaktech tu nevidím jméno Carlos Singh." Povzdechl si.

"Hele, ale Jimmy mu říkal nějak jinak ne?" Řekla Sarah a já zbystřila.
"Kingfish." Ozval se po chvíli John B ze svého polospánku.
"Jo, mám ho."
"No, tak mu napiš." Téměř rozkázal JJ.
"Neměli bychom to nejdřív promyslet?" Protestoval Pope.
"Jo, myslím, že je dobrej nápad se chvíli zamyslet, co když to jen zhoršíme?" Souhlasila jsem s Popem.

"Řeknu vám jednu věc. Přemýšlení nikdy nepomůže, když už máte nápad." Poučil nás JJ a já se jen ironicky ušklíbla a raději jsem se vrátila na svoje téměř rozpadlé křeslo.
"Napiš mu, že se sejdem....v tý stáji co je tady kus, a aby přišel sám. To je důležitý. Pak mu prostě řeknem, že výměnou za jeho chcem Kiaru. Když se něco podělá, tak prostě nasednem jako kovboji a zmizíme ne?"

Chvíli bylo ticho. Začala jsem si hrát s lemem trička. Kombinéza mi vysela kolem pasu. Začínalo mě štvát se s ní pořád tahat. Možná bych měla dojít na poštu, abych ji poslala ke mě domů a nemusela ji tady už řešit. Jo, to udělám až se odtud dostanem do města.

"Hej, něco napsal!" Zvolal JJ.
"Našel jsem si vaši lokaci.....posílám své muže...." Viděla jsem, jak se z jeho úsměvu stal naprosto strnulý výraz, když to četl.
"Tak moment. Tys nevyp lokaci?" Zeptal se podezřívavě John B.
"Hej, ne, mám Samsung?!" Bránil se JJ.
"Jo. Já mám Nokii. A i mě by napadlo vypnout lokaci." Řekla jsem s velkou dávkou ironie v hlase jen natolik nahlas, abych to slyšela já a možná ti, co mi byli nejblíž.

𝙸'𝚖 𝙽𝚘𝚝 𝚁𝚒𝚌𝚑Kde žijí příběhy. Začni objevovat