Neber ohled na srdce (3.díl trilogie)

Kapitola 1

Maledivy

,,Lásko, tohle jsou ty nejlepší líbánky, jaké jsem si mohla představit.'' usmála jsem se na Ryana, jak nejlépe umím. On se tomu zasmál svým hrdelním smíchem, který tolik miluju. A ty jeho dokonalé zelenkavé oči ohraničené hustými černými řasami...rozplývala jsem se jen při pohledu na něho.

,,To jsem rád. Chtěl jsem, aby to bylo dokonalé.'' lehl si na záda do měkkých bílých peřin. Chvíli jsem ho sledovala a vzpomněla si na den, kdy jsem ho uviděla poprvé. Bylo to v nemocnici. Před třemi lety. Akorát mě propouštěli domů, když do mě vrazil na chodbě. Sice nevím, jak jsem se v nemocnici ocitla, ale lékaři říkali, že jsem měla nehodu a díky ní jsem ztratila paměť. U sebe jsem ani neměla žádné doklady a nikdo se ke mně nepřihlásil, tak jsem si jméno mohla dát sama. Řekla jsem první, které mi přišlo na mysl...Rosalie Simmonsová....dnes už ale Abbottová. Vzala jsem si toho nejúžasnějšího chlapa na světě.

,,Rose? Budeš se na mě takhle dívat dlouho?'' optal se mě s úsměvem na tváři a při tom měl zavřené oči. Ruce měl dané pod hlavou, takže mu vynikaly jeho svaly. Musela jsem se pro sebe usmát. Milovala jsem ho celým svým srdcem a hlavně nebýt něho...měla bych noční můry do dnes. Ano, mívala jsem noční můry o tom, jak jsem se zapletla s nesprávnými lidmi. Ta jména mi utkvěla v paměti...Jason a Logan. Uvnitř sebe jsem měla zvláštní pocit, když jsem si ta jména v duchu řekla, jako bych je doopravdy znala. Pravdu se ale nedovím. Leda že by se mi vrátila paměť, ale lékaři tvrdí že to bude zázrak, když se tak stane.

,,Lásko, že ty zase přemýšlíš?'' zadíval se na mě Ryan podezíravě. Zazubila jsem se od ucha k uchu. Má mě prokouknutou.

,,Jenom maličko. A pak, je tu jedna věc, kterou ti chci říct už dávno.'' změnila jsem rychle téma a sledovala, jak tázavě povytáhl obočí. Pomalu jsem šla k posteli, kde se rozvaloval. Než jsem ale došla k němu, tak se posadil na kraj postele. Když jsem byla u něho, tak si mě stáhl do klína.

,,A co to je?'' zeptal se zvědavě a dal mi pusu. Ruce jsem omotala kolem jeho krku a zadívala se mu do očí.

,,Budeme mít miminko.'' oznámila jsem mu, ale on se na mě podíval nevěřícně. Pak se ale rozesmál a zmáčkl mě v objetí. Musela jsem se smát s ním.

,,To je úžasné lásko. Děkuju Bohu, že mi tě připletl do cesty. Netušil jsem, co budu dělat se životem, když jsem ztratil paměť, ale od chvíle, kdy jsem tě potkal, je vše až neuvěřitelně krásný a dokonalý. Miluju tě. Jsi to nejlepší co mě v životě potkalo.'' pevně mě nadšením objímal a já byla šťastná. Hlavu jsem si položila na jeho rameno a cítila se jako ještě nikdy v životě. Ten pocit štěstí jsem ani neuměla popsat. ,,Taky tě miluju.'' pošeptala jsem mu a prstem mu přejela po vytetované vlaštovce za uchem.

O týden později

,,Co když zavoláme do práce a líbánky si ještě prodloužíme o další týden?'' udělal na mě psí oči mezi dveřmi do koupelny. Při tom si čistil zuby, takže huhlal. Tohle byl jeho zlozvyk. Dělal to každé ráno celé dva roky, co spolu žijeme.

,,Ráda bych, ale víš, že musím do práce a ty taky!'' řekla jsem mu nesmlouvavě a tak zase zalezl zklamaně do koupelny. Já jsem na sebe hodila bílé letní šaty a svoje hnědé vlasy si svázala do culíku. Dříve jsem ale měla blond vlasy...vrátila jsem se ke své přirozené barvě. Nevím proč, ale blond vlasy mě na mě rozčilovaly. Nemohla jsem to vystát.

,,Zlato, neviděl jsi moje hodinky?'' ptám se Ryana a při tom štrachám ve skříni. Dala bych za to krk, že jsem je tam večer dávala.

,,Myslíš tyhle?'' objevil se vedle mě s úsměvem a podával mi je. Na oplátku jsem ho políbila a převzala si je od něho.