Tam, kde jsme MY - z pohledu Leny

Všechno jak má být

Ťuk ťuk! Dobývala se mi do pokoje ségra. Ani jsem nestihla něco říct a vtrhla dovnitř.
,,Lenoo! Všechno nejlepší k svátkuu! Vstávej, ať nepřijdeme pozdě do školy," pistěla mi svým vysokým hlasem Helena přímo u ucha. Otráveně jsem se přetočila na bok a zabručela jsem do peřiny. Zasmála se mi.
,, Notak jo, nakupovat půjdu po škole sama. Ale jen pro sebe!"
,,Néé.. vstávám, vstávám," zahuhlala jsem přes polštář a otočila se ke dveřím.
,,Já věděla, že tohle tě probere," ušklíbla se a odešla. Dveře se zavřely s hlasitým "skříp" a cvakla klika. Rychle jsem vylezla z postele, protáhla se a běžela po schodech do kuchyně.
Po půl hodině jsem byla připravená vyrazit. Vzala jsem si s sebou do školy sáček s bonbóny, ale věděla jsem, že si na mě stejně moc lidí dnes nevzpomene. Máme hrozný kolektiv ve třídě. Samé namyšlené fifleny, které se snaží vyniknout s něčím, co se právě stalo populární na Facebooku. Jak trapné.
Za celé vyučování mi popřály čtyři spolužačky a já jim dala bonbóny. Půlka sáčku zbyla pouze pro mě, ale Helča mi stejně nějaké ujedla.
Po škole jsem s ní šla obejít pár obchodů, vybrali jsme si tam stejné tyrkysové mikiny, jelikož jsme dvojčata. A světlé sexy džínové kraťasy z Kiku jsme si zamilovaly obě dvě na první pohled. Miluji ty pohledy kolemjdoucích, když zjistí, že jdou před nimi dvojčata. A ještě k tomu sexy blondýnky. Je to tak skvělý pocit, že nás lidé jen tak nepřehlédnou.
Z obchodu jsme vyrazily obě v nově koupeném oblečení a nasadily si sluneční brýle. Samozřejmě úplně stejné a úplně stejně. Potom jsme se ale musely rozejít každá jinam. Já slíbila tetě, že jí koupím květiny, které zahlédla na hlavní obálce časopisu z Lidlu a moc se jí zalíbily. A také nějaké čerstvé pečivo. A ségra měla za hodinku domluvenou nějakou schůzku s podle ní hodně hezkým a milým klukem, kterého potkala na internetu. Tak jsme se objaly a každá šla jiným směrem.
Stejně to má skvělé. Vždy narazí na nějaké hezké kluky, ještě k tomu nezadané a randí snad každý den. Já jsem v tomhle ohledu úplně na opačné straně. Mají o mě zájem jen kluci, kteří jsou na tom buď psychicky špatně a neví co sami se sebou, nebo jim nejde tak o mě, ale o to, aby po krutém rozchodu našli nějakou jejich "náplast" na zlomené srdíčko... A jako třetí typ kluka, co potkávám pořád je ten, který chce holku jen na jednu noc. Takže si říkám, jak to ta ségra dělá. Vždyť jsme úplně stejné. Hlavně vzhledem. Ona si užívá a může si vybírat, já se nudím doma sledováním televize nebo neustálým kontrolováním Facebooku. Achjo...
Vešla jsem do obchodu, zamířila do hlavní uličky s červeným nápisem AKCE, SLEVA a hledala ty růžové květiny pro tetu. Konečně se přede mnou objevil výprodej květin. Oddechla jsem si a snažila se najít růžovou. Ale nikde nebyla.
,, Musí tu být alespoň jedna růžová.." mumlala jsem si k sobě. Malé květináče se skládaly do pyramidy a mnoho z nich se nedalo jen tak zahlédnou a tak jsem začala odendavat jeden po druhém na stranu. Naneštěstí jsem jeden postavila špatně a celá květináčová pyramida na mě spadla.
,,Sakra.. To ne.. To se mi snad zdá.." naštvaně jsem si brblala pro sebe.
,,Ehm.. myslím, že nezdá," ozvalo se těsně za mnou.
,,No ne asi... Ještě si že mě dělej srandu. Kdybys mi raději.." nedořekla jsem větu. Ten hlas patřil opravdu hodně sexy klukovi s modrým trikem, pod kterým se rýsovaly svaly. Mojí pozornost upoutal opravdu hned.
,,Pomohl? Rád. Právě jsem to chtěl navrhnout," zablýskal svýma modrýma očima a zasmál se. Překvapil mě. Sehnul se a začal sbírat květináč za květináčem.
,,Ehm.. děkuju," vypravila jsem ze sebe nejistě. Také jsem začala sbírat a neustále jsem si ho prohlížela. Párkrát zvedl oči a usmál se na mě. Za chvíli jsme to všechno vrátili na místo, odkud to spadlo. V ten moment se ke mně otočil a podal mi ruku: ,,Jsem Oliver. Oliver Bayer." Nezapomněl přidat úsměv. Potřásla jsem mu rukou.
,,Já jsem Lena. Lena Klarková," oplatila jsem mu úsměv.
,, Těší mě.. Leno," mrknul na mě.
,,Neznám tě odněkud? Někoho mi šíleně připomínáš," zamysleně si mě prohlížel.
,,Jsem si jistá, že jsem tě nikdy dřív neviděla," snažila jsem se znít mile.
,,To nevadí. Už musím jít. Rád jsem tě poznal... Leno." To, jakým způsobem vyslovil mé jméno ve mně vzbudilo takový zvláštně hezký pocit.
,,I já tebe... Olivere," věnovala jsem mu hluboký pohled z očí do očí. Teprve teď jsem si uvědomila jak blízko mě stojí. Celkem mě to znervózňilo. Prošel kolem mně a celou dobu na mě hleděl s šibalským úsměvem na tváři. Zkousla jsem si ret. Popadla květináč s růžovými květinami a zamířila k pokladně. Neustále jsem před očima viděla ten jeho úsměv a božské tělo. Aww...
Cestou k tetě jsem na něj také myslela. Uvidíme se ještě někdy? Neměla jsem mu říct o kontakt? Ptala jsem se sama sebe. Po úzké pěšince v parku jsem si to šla přímo k tetiččině zahrádce. Její velký žlutý dům se dalo zahlédnout již na dálku. Zazvonila jsem a čekala. Zaslechla jsem zaskřípání okna a ven vykoukla hlava zrzavovlasé paní. Jakmile mě spatřila, zamávala a usmála se. Během chvíle už vybíhala ze dveří a otevírala vrata na zahradu.
,,Ach Leno! Děkuju, že jsi mi tam skočila. Moc se mi to teď hodilo. Pojď klidně dál. Dám ti nějaké jídlo a udělám čokoládu," vítala mě vesele a snažila se zjistit, zda mám vše. V tu chvíli jsem se začala červenat. Zapomněla jsem pečivo! To ne! Pleskla jsem se přes čelo.
,,Teto, mně vypadlo, že ti mám donést ty rohlíky.. achjo.. ještě tam klidně skočím," styděla jsem se.
,,Umm.. ne, uklidni se. Koupím si je sama zítra, až pojedu kupovat vaší mamince dárek k narozeninám." odpověděla svým jemným hlasem a vypadalo to, že přemýšlí, co jí koupí.
,,Moc se omlouvám.. Dneska mám celý den smůlu," omlouvala jsem se a snažila se z jejího výrazu vyzkoumat, zda není naštvaná. U ní se to totiž nikdy nepozná.
,,Musím už domů. Mamka mi dala za úkol domácí práce a nestíhala bych," sesmolila jsem rychle výmluvu, co mě právě napadla. Pravdou totiž bylo, že bych se u ní doma přejedla a nabrala kila. A to vzhledem k mému předsevzetí, že budu mít do plavek dokonalou postavu, prostě nesedlo.
,,Když myslíš, tak dobře. A pozdravuj doma! Papa, zlato," rozloučila se a políbila mě na tvář.
Přišla jsem domů a šla si pro opalovací krém a plavky. Namazala jsem se a chvíli se prohlížela v plavkách před zrcadlem s myšlenkou, že jsem celkem sexy. Potom jsem si na zahradě vybalila karimatku, nasadila opět sluneční brýle a natáhla se. V mobilu jsem si našla nějaké písničky a pustila si je co nejvíc nahlas. Zavřela jsem oči, ruce si dala za hlavu a užívala si na sluníčku. Tak šíleně zbožňuji léto! Kluci chodí bez trička a jsou vidět jejich úžasná vypracovaná bříška. Teda vypracovaná jen u někoho.
Asi tak po hodince jsem zaslechla ségru. Vracela se z rande. A ten její frajer jí zřejmě doprovázel až úplně domů. Vstala jsem, abych si ho prohlédla. Vykoukla jsem z branky a viděla, jak dal Helče pusu na tvář. Když se odklonil, konečně jsem spatřila jeho obličej. A zůstala jsem v šoku. Byl to ten kluk z obchodu. Ten sexy, co mi pomáhal skládat květináče. Tak moc mě to vykolejilo, že jsem se pustila plotu a spadla před zahradu. Oba se otočili. Přišli ke mně a pomohli mi vstát. Nezmohla jsem se na jedno jediné slovo. Pořád jsem jen přejížděla pohledem ze sestry na něj a nemohla uvěřit tomu, že mi právě vyfoukla kluka mých snů... Jako by neměla nápadníků dost.
,,Leno, tohle je.."
,,...Oliver. Jo, já vím," falešně jsem se usmála. Sestra se nechápavě otočila k němu a pozvedla obočí. Oliver hned Helče řekl, že mě dnes potkal v obchodě u květináčů, když mi popadaly. Opět jsem se snažila o úsměv, ale vyšlo z toho něco moc slabého. Stála jsem tam jen v plavkách a nešlo si nevšimnout jeho zkoumavých pohledů na mé tělo. Chudák se během další chvíle ztrapnil. Jeho kalhoty se totiž pod pohledem na můj obdařený hrudník poněkud napnuly. Snažila jsem se na to neupozornit Helču, ale všimnula si toho hned za malý moment. Zrudly mu trochu tváře a stále nemohl odtrhnout oči. Sestra ho vzala za bradu otočila ho k sobě. Políbila ho.
,,Měj se hezky a děkuju za dnešek!" poděkovala a pokoušela se vypadat, že se nic nestalo.
,,To já děkuju," hlesl hlasem a usmál se.
,,Pa!"
,,Ahoj," loučil se a potom se otočil zpět na mě.
,,Ahoj... Leno," pozdravil mě a odcházel. Helča byla beze sporu naštvaná.
,,To ses před ním musela nakrucovat v plavkách?" pronesla uraženě.
,,Promiň.." zašeptala jsem a sledovala, jak Oliver mizí v uličce. Ségra se sebrala a šla domů. Já tam zůstala stát. Pořád jsem ještě ani trochu nemohla vstřebat, že sestra sbalila toho fakt sexy kluka, kterého jsem ještě před hodinou a půl viděla v Lidlu. Mám prostě smůlu... Helča snad pokaždé získá to, co bych chtěla i já. Už nevěřím v lásku na první pohled.. V tom obchodě jsem měla naději, že něco takového existuje. Ale ta se mi právě rozplynula před očima... Prostě skvělý den Leny Klarkové. Já už si říkala, jestli se náhodou nestalo něco nového v mém nudném životě a ještě k tomu na můj svátek. Ale ne, nestalo. Takže je všechno zase jak má být...